Prohlídka začíná jízdou důlním vlakem, který návštěvníka zaveze 1,5 kilometru do podzemí.

 

FOTO: Mapy.cz

„Pak už se pohybujeme pěšky. Navštívíme místa, kde se nacházela ložiska železné rudy, kde se těžila. Podíváme se i do modernějších prostor z padesátých let, kde jsou větrací šachty, těžní jáma, trafostanice, strojovny a tak dále,“ sděluje na úvod směnový technik z Montánní společnosti Igor Gajdůšek s tím, že prohlídka se týká hlavně 16. patra. Pater je na místě celkem 36, ale dolní jsou zatopená a horní vytěžená a vyplněná materiálem.

Milovníci temné atmosféry si uvnitř dolu přijdou na své.

Milovníci temné atmosféry si uvnitř dolu přijdou na své.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

K vidění je i strojovna těžního vrátku, který fungoval už za druhé světové války. Obsluhoval těžbu ze spodních pater do 16. patra, kde se ruda překládala a druhou svážnicí se tahala na povrch.

„Tady je peklo!”

Štoly, šachty a jámy dostávaly v průběhu let svá jména. O pořádnou ozvěnu se návštěvníkům postará větrací šachta Františka, která je hluboká 75 metrů a nachází se v oblasti pod kostelem, který je na brdském hřebenu.

„Jednou u ní seděly dvě dívky, povídaly si a házely do ní kamínky. My jsme tady dole pracovali a začali jsme na ně volat. Byly nejdřív vyplašené, ale pak se ptaly, kdo tu je a co tu dole je, tak jsme křičeli nahoru, že peklo,“ smál se Gajdůšek.

Větrací šachta Františka

Větrací šachta Františka

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Dochovalo se málo fotografií

Pod zemí se nachází i malá místnost připomínající muzeum. „Je to malá expozice, která se týká hornictví - dobové nářadí, důlní vozy, které se používaly na šachtě, fotky, mapy a všechno s tím spojené,“ ukázal Novinkám horník s tím, že fotografií se dochovalo málo.

I v podzemí mezi sebou museli horníci nějak komunikovat...

I v podzemí mezi sebou museli horníci nějak komunikovat...

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

„V 50. letech tu byl utajovaný strategický provoz. Vše tajné - proto málo fotek. Lidé neriskovali vzít si do práce foťáky. Pravděpodobně by skončili na jiném dole, třeba na uranovém v Jáchymově,“ podotkl Gajdůšek.

Důl můžete navštívit po předchozí dohodě. Výše vstupného se odvíjí od velikosti prováděné skupiny, které mohou být maximálně 20členné. Více se jich totiž do důlního vláčku nevejde.

Historie

První doložená písemnost týkající se hlubinné těžby pochází z roku 1746. V ložisku Skalka kutali jako první ale už Keltové. Jedním z vlastníků byla i císařovna Marie Terezie, následně hrabě Colloredo-Mannsfeld. Důl pracoval s různými přestávkami způsobenými pohybem cen železa na trhu až do období první republiky, kdy nad těžbou přebírá správu Živnostenská banka.

Zpřístupnění dolu pro veřejnost zabralo skupině nadšenců zhruba deset let práce. Stálo to ale za to.

Zpřístupnění dolu pro veřejnost zabralo skupině nadšenců zhruba deset let práce. Stálo to ale za to.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Ta jej roku 1938 prodává jedné z největších tehdejších těžebních organizací - Pražské železářské společnosti. Těžba byla ukončena v roce 1966 a do roku 2004 důl chátral. Pak se ho ujali nadšenci z občanského sdružení Montánní společnost, kteří ho vlastními silami zpřístupnili veřejnosti.