Střed Brugg vypadá, jako by se mu po staletí vyhýbaly jakékoli zásahy moderní civilizace. I přesto tady žije kolem dvaceti tisíc stálých obyvatel, takže během turistické sezóny tu jednoznačně turisté převažují nad místními. Ti na jednu stranu čerpají z popularity města, na stranu druhou jsou na první pohled unavení z věčně se opakujících dotazů.

Jak uvádí oficiální brožura města, návštěvníci by se měli vyhnout především následujícím otázkám: Do kolika hodin bude tento skanzen otevřený? Proč nechodíte v těch krajkových uniformách? Kde je tu nejbližší McDonald's?

Původně jen tmavá díra

Bruggy žijí především z příjmu z turistického ruchu, i když ne vždy tomu tak bylo. Vznikly ve 13. století jako přístav, v němž kotvily hlavně lodě plující do Středozemního moře. Jeho sláva a význam však skončily na přelomu 15. a 16. století, kdy byl přístav zanesen pískem. Ten nový byl vybudován o kousek dál až roku 1907. Bez zajímavosti jistě není, že jej během první světové války využívala německá vojska jako zkušební prostor svých ponorek.

V létě žijí Bruggy z turistického ruchu.

V létě žijí Bruggy z turistického ruchu.

FOTO: Profimedia.cz

Kouzlo Brugg však zůstalo veřejnosti dlouho ukryté. Vše změnila kniha Bruges la Morte z roku 1892, která město popisuje jako tmavou, chudou a ošklivou díru. Přestože jeho obyvatelé z ní nebyli nadšeni, kniha paradoxně přilákala zájem turistů hledajících romantiku. A ti přinesli peníze, díky nimž mohly Bruggy postupně získávat svoji dnešní podobu.

I když centrum města není rozlehlé, nabízí svým návštěvníkům program i na několik dní. Za procházku stojí úzké křivolaké uličky s nádherně opravenými domky, rybí trh v ulici Slepého osla, nákupní třída Steenstraat, ale i projížďka lodí po kanálech, při níž lze nakouknout do tajných zahrad, malebných zákoutí, projet se pod půvabnými mosty či obdivovat nečekané výhledy.

Nastoupit do loďky je možné na jednom z pěti stanovišť, i když se každý musí obrnit notnou dávkou trpělivosti při čekání. V Bruggách jezdí jen dvacet turistických člunů, protože město každý rok vydává pouze tento počet koncesí.

Vyjížďka loďkou je nezapomenutelným zážitkem.

Vyjížďka loďkou je nezapomenutelným zážitkem.

FOTO: Profimedia.cz

Stěží uvěřit, že tak nádherné místo je opravdu živoucím městem. I proto bylo postupně tolik jeho částí zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Roku 1998 to byl Dvůr bekyní, o rok později zvonice a následující rok k nim přibylo celé historické jádro. Seznam se však změnil ještě jednou - roku 2009 se tento výčet rozšířil i o procesí Svaté krve.

Bazilika Svaté krve

Toto procesí souvisí s unikátem, který je přechováván v bazilice Svaté krve, zasvěcené Panně Marii a svatému Basilovi.

Její nejstarší část pochází z poloviny 12. století a jedná se o jediný dochovaný románský kostel v západních Flandrách. V jedné centrální a dvou postranních lodích spodního patra si mohou zájemci prohlédnout dřevěnou polychromovanou sedící madonu s dítětem ze 14. století.

Kroky většiny návštěvníků však vedou do neogotické přístavby, do níž ústí monumentální renesanční schodiště z roku 1533.

Lákadlem tisíců věřících i nevěřících z celého světa je tu ampulka se Svatou krví. Tu podle legendy do Brugg přivezl roku 1150 flanderský hrabě Dětřich Alsaský z druhé křížové výpravy, kde ji získal za své výjimečné hrdinství od krále Jeruzaléma Baldwina III. Písemné dokumenty se však o této relikvii zmiňují až roku 1256 a na své dnešní místo pravděpodobně doputovala z Konstantinopole.

Úchvatné náměstí Markt leží ve středu města.

Úchvatné náměstí Markt leží ve středu města.

FOTO: Profimedia.cz

Podlouhlou křišťálovou ampulku s kapkami krve chrání pečeť z červeného vosku a nikdy nebyla otevřena. Uložená je ve skleněném pouzdře, zdobeném zlatými korunkami a dvěma zlatými andělíčky.

Od roku 1291 se v Bruggách v den Nanebevzetí Páně koná procesí, v němž biskup a preláti nesou tuto vzácnou relikvii. Každoročně se jej zúčastňuje více než 1800 aktérů v dobových kostýmech a přihlíží mu přes padesát tisíc poutníků.

Bruggské věže

Jen nedaleko odtud se nachází největší chrám v Bruggách zasvěcený Panně Marii, který se pyšní nejvyšší věží v Belgii o výšce 115,5 metrů. Stavba vznikající od roku 1220 po dobu více než dvě stě let v sobě odráží množství architektonických stylů a dnes ukrývá muzeum. V něm si mohou návštěvníci prohlédnout nádherné malby a dřevořezby, ale i hrobky burgundského vévody Karla Smělého a jeho dcery Marie.

Centrum Brugg odolalo všem zásahům moderní civilizace.

Centrum Brugg odolalo všem zásahům moderní civilizace.

FOTO: Profimedia.cz

Největší pozornost tu však přitahuje sousoší Madona s dítětem z roku 1505 italského renesančního sochaře Michelangela Buonarrotiho. Do Brugg jej přivezl flanderský kupec a jde o jediné dílo tohoto autora, které za jeho života opustilo Itálii.

Nacházíte-li se kdekoli ve středu Brugg, je zbytečné se ptát na cestu ke zvonici. Její typickou osmibokou siluetu můžete zahlédnout z většiny míst centra. Z budovy městské tržnice vyrostla ve 13. století, ale dnešní výšky 83 metrů dosáhla až díky přestavbě o dvě století později.

Těm, kteří zdolají jejích 366 schodů, se nabídne skvělý výhled - za jasných dnů je možné vidět kromě okolních cechovních domů i moře či Gent, vzdálený 50 kilometrů. Prohlédnout si odtud lze i sousoší uprostřed náměstí Markt, které zpodobňuje Pietra de Conincka a Jana Breydela, dva členy cechů, kteří se roku 1302 postavili do čela povstání proti Francouzům.

Jak už název napovídá, skrývá věž jednu z nejslavnějších belgických zvonkoher: 47 zvonů pokrývajících čtyři oktávy váží dohromady 27 tun a místní rádi připomínají, že se jedná o jeden z nejtěžších hudebních nástrojů na světě.

Dvůr bekyní

Hned za nejvnitřnějším centrem města se u rozlehlého parku Minnewater skrývá tichý a poklidný dvůr bekyní. Založen byl roku 1245 pro ženy, které se rozhodly žít skromným životem a pomáhat bližním.

Nešlo však o církevní řád, neboť tyto vdovy či neprovdané dámy nepodléhaly slibům chudoby a čistoty. Ze své vlastní vůle a často i ze svých vlastních prostředků pomáhaly chudým, nemocným a potřebným. Tyto emancipované ženy se sdružovaly v tichých dvorech oddělených od živoucího ruchu měst.

V poklidném dvoře obklopeném bíle natřenými domky dnes žijí sestry řádu svatého Benedikta i několik dalších žen z Brugg, které se rozhodly nevdávat se a svůj život věnovat pomoci ostatním.