Podobné velké skupiny společně s horolezci, kteří se snaží o výstup bez kyslíkových bomb, vytvářejí letos na nejvyšším vrcholu světa potenciálně "toxickou směs", napsal pětinásobný pokořitel Everestu Mosedale koncem dubna na sociální sítě.

Nepál se letos chystá na rušnou a potenciálně nebezpečnou sezónu, neboť vláda vydala rekordně vysoký počet povolenek pro cizince - 371. To je nejvíc od roku 1953. Připočtěte k tomu ještě nepálské šerpy, a ten počet vyletí až na 800.

Několik dní pro všechny

Úřady již varovaly, že na ledových svazích mohou nastat situace podobné dopravním zácpám. Blíží se polovina května, a jakmile se trochu zmírní silný vítr kolem hory, nastane období, kdy mají horolezci šanci vystoupat na vrcholek ve výšce 8848 metrů nad mořem.

Odpadky jsou stále jedním z problémů Everestu.

Odpadky jsou stále jedním z problémů Everestu.

FOTO: Profimedia.cz

„Průměrně jsou tady během každé lezecké sezony tak tři nebo čtyři dobré dny, kdy vhodné počasí umožní bezpečný výstup na vrchol," říká šerpa Ang Cering, který je předsedou Nepálského horolezeckého svazu.

Šampaňské v základním táboře

„Když se během těchto pár dní pokusí dostat na vrchol 800 horolezců, může to být problematické," citoval jej list The Washington Post. Mezitím se neustále rozrůstá základní tábor pod Everestem - stanové městečko, kde horolezci několik týdnů žijí, aby se aklimatizovali na vyšší nadmořskou výšku.

Čím dál více lezců i turistů sem létá vrtulníkem na jednodenní výlet, a někteří si dokonce dopřávají šampaňské k snídani s úchvatným výhledem, což je něco, co třeba legendární horolezci jako Reinhold Messner a Peter Habeler odsuzují. Oblasti to totiž nepomáhá ekonomicky a těží z toho jen extrémně omezená skupina lidí.

Bojí se i šerpové

Bezpečnost je neustálým tématem rozhovorů, drbů i nepodložených zvěstí kolujících po táboře, který je domovem více než 1500 dobrovolných zdravotníků, členů podpůrných týmů a samotných horolezců.

„Samozřejmě, že si děláme obavy z těch vysokých čísel," říká šerpa Mingma Tenzi, který už vystoupal na vrchol Everestu šestkrát. „Naše rozhovory v základním táboře se často točí kolem toho, co dělat, když se objeví problémy s příliš velkým provozem na Everestu."

V posledním roce se například se svými klienty nuceně zdrželi během výstupu na summit o čtyři hodiny - včetně hodinového čekání pod Hillaryho schody. Ve výšce 8808 metrů je tato pasáž hluboko v takzvané zóně smrti, kde mohou být řídký vzduch a vysoká nadmořská výška obzvlášť nebezpečné. Dva z jeho klientů nakonec přišli o prsty na nohou kvůli omrzlinám.

Pomalé skupiny podobným rizikem jako výšková nemoc

Ve vyšších nadmořských výškách do sebe tělo s každým nádechem dostává méně kyslíku, a tak jsou všechny fyzické úkony složitější. Hrozí samozřejmě také výšková nemoc, která vyvolává u člověka zmatení, nepřesný úsudek, bolení hlavy, zvracení a špatnou rovnováhu. Indický horolezec Kuntal Joisher byl jedním ze 456 horolezců, kteří dosáhli vrcholu v roce 2016, a před letošní sezónou přímo varuje.

„Hýbete se pomalu a trávíte přespříliš času čekáním a postáváním, je značná pravděpodobnost, že vaše tělo prochladne a vy budete náchylní k omrzlinám. Každá minuta strávená čekáním či postupem za extrémně pomalou skupinou pak znamená také to, že přicházíte o drahocennou vzduchovou směs,” uvedl Joisher. Skutečností je, že jen zlomek těch, kteří stanou na vrcholu Mount Everestu, vystoupal do výšky 8848 metrů bez použití těchto lahví.

Obézní žena i muž nesoucí kolo

Je to přesně pět let, kdy německý horolezec Ralf Dujmovits vyfotil legendární snímek „lidského hada”, který se po Mount Everestu vinul. Tehdy popsal, že cestou potkal obézní francouzskou novinářku, která ač drobného vzrůstu, vážila asi tak 80 kilogramů. Narazil i na Američana tureckého původu, který nesl své kolo, protože byl odjakživa jeho sen vzít si ho s sebou na vrchol za jakoukoliv cenu. A na podobné lidi při náročném výstupu na Everest v dnešní době chtě nechtě narážíte.

Již léta leží tento mrtvý horolezec na Everestu. Odklidit jeho tělo není dost dobře možné, a tak tvoří pro horolezce v současné době orientační bod.

Již léta leží tento mrtvý horolezec na Everestu. Odklidit jeho tělo není dost dobře možné, a tak tvoří pro horolezce v současné době orientační bod.

FOTO: Profimedia.cz

Jinou věcí je, že od padesátých let loňského století na Everestu zahynulo něco okolo 300 lidí. Naprostá většina z nich v nadmořské výšce přes 8000 metrů nad mořem, což jsou místa, kam se vrtulník nedostane a snášení těl je příliš obtížné a riskantní. Právě proto těla alpinistů zůstávají obvykle tam, kde naposledy vydechli. Za ta léta se z mnohých těchto těl staly pro horolezce orientační body.

Není to dlouho, co ruští horolezci oznámili plán tato těla umístit aspoň do speciálních vaků, aby se jim dostalo po smrti aspoň soukromí a jisté důstojnosti. Horolezec Oleg Savčenko se však v tomto ohledu nesetkal s dobrou odezvou místních. Nepálec Bura Noči jeho plán okomentoval skoro až úsměvně: „Je to dobrý plán, ale zní za prvé nebezpečně, za druhé draze a za třetí zbytečně.”

A objevily se i takové hlasy, že těla mrtvých činí výstup pro horolezce „hustším”.

Hrozivé sezóny za námi

Obavy z bezpečnostních problémů a ekologických následků davových výstupů na Everest přitáhly celosvětovou pozornost v roce 2012, kdy německý horolezec zveřejnil fotografii "lidského hada", tvořeného zhruba 600 horolezci, kteří se sunuli k výstupu. V tom roce na Everestu zahynulo 11 lidí včetně tří nepálských šerpů.

V letech 2014 a 2015 ovšem následovaly ještě větší tragédie. Nejprve to byla smrt 16 šerpů kvůli padajícímu ledu, o rok později pak lavina způsobená zemětřesením, která na Everestu zabila 18 lidí. Tato neštěstí zasadila značnou ránu nepálské ekonomice. Povolenky k výstupu na Everest vynášejí odhadem 4,5 miliónu dolarů (110 miliónů Kč), ovšem další zisky pro hotely, průvodce, nosiče a dopravní firmy jsou ještě podstatně vyšší.

Švýcarský horolezec Ueli Steck přišel o život 30. dubna 2017 po nehodě na hoře Nupce (Nuptse). Podstupoval aklimatizaci ve snaze zdolat Mount Everest bez kyslíku novou cestou.

Švýcarský horolezec Ueli Steck přišel o život 30. dubna 2017 po nehodě na hoře Nupce (Nuptse). Podstupoval aklimatizaci ve snaze zdolat Mount Everest bez kyslíku novou cestou.

FOTO: Profimedia.cz

A už i letošní rok má jednu velmi smutnou událost, ač se nestala přímo na svazích Everestu. Při nehodě na nedaleké hoře Nupce totiž přišel o život ve svých 40 letech skvělý švýcarský horolezec Ueli Steck známý po celém světě jako „švýcarský stroj”. Na Nupce podstupoval aklimatizaci, která ho měla připravit na výstup hory Mount Everest zcela novou cestou. Jak je u horolezců jeho kalibru dobrým zvykem, výstup chtěl provést tzv. bez kyslíku [celá zpráva].