Výstavba hotelu Sersink, známého také jako kamenný hotel, začala roku 1946. Za dob jeho největší slávy tu přebývali vysoce postavení příslušníci arabské společnosti. Letní sezónu tu trávil poslední irácký král, Fajsal II., přebýval zde libanonský prezident Camille Chamoun a opakovaně sem přijížděli také ministři vlády Nouriho al-Saida, který byl ve funkci jejího předsedy za doby, kdy bylo irácké království pod správou britského mandátu.

Podle zprávy agentury AP sem rád jezdil také irácký prezident Saddám Husajn. Nechal tu dokonce opravit starý královský byt ve východním křídle.

Když došlo roku 1991 ke kurdskému povstání a Kurdové získali autonomní oblast na severu Iráku, jejich boje s Iráčany na čas utichly. Kurdistán se ale stal iráckou periferií a hotel Sersink začal postupně chátrat. Bývalá bašta králů se stala symbolem úpadku celé země.

Byla to jedna velká ruina

Roku 2014 zabral většinu severu Iráku Islámský stát. Kurdové byli nuceni opustit své domovy a hledali útočiště. „Ten hotel byl jedna velká ruina. Začali jsme ho uklízet a dělali jsme všechno pro to, aby byl znovu obyvatelný,“ říká jeden ze současných obyvatel, Sahel Khalil Omar. Spolu s celou jeho rodinou ho vysídlili před třemi lety, hned na začátku války s Islámským státem.

Když hledali místo, kde by mohli složit hlavu, nikdy by je nenapadlo, že to bude právě v hotelu Sersink. „Doufal jsem, že se sem jednou podívám o letních prázdninách a budu moct v takovém krásném resortu strávit alespoň jednu noc,“ říká Omar. Nikdy by ho nenapadlo, že tu zůstane tak dlouho. A navíc bezplatně.

Omarova rodina pochází z Bašika u Mosulu. Město zabral, stejně jako většinu dalších v této oblasti, Islámský stát. Kurdské jednotky ho sice získaly zpět, je ale samozřejmě zničené bojem. V hotelu Sersink je teď zkrátka jeho obyvatelům mnohem líp. Ještě dlouho potrvá, než se z měst duchů stanou zase jejich domovy. Pokud vůbec.