Článek
Tibetská náhorní plošina je nejvýše položenou oblastí na Zemi, i proto se jí přezdívá střecha světa. Přestože je terén náročný, příroda i tradiční buddhistická kultura, která je s Tibetem velmi úzce spjata, přitahuje mnoho dobrodruhů. Jedním z takových je i Švýcar Liam Bates, který ho navštívil celkem pětkrát. Podle něj to jsou ale také lidé a jejich přívětivost, co dělá z oblasti tak vyhledávaný cíl.
„Jedno staré čínské přísloví říká, že tisíc mil dlouhá cesta začíná jediným krokem. Moje byla o něco pozoruhodnější, vedla k jezeru Yamdrok a k Mount Everestu,” vypráví Bates o jednom ze svých putování. Yamdrok neboli labutí jezero je jedno ze tří posvátných jezer, která se v Tibetu nacházejí. Mimo to má také jednu z nejčistších vod.
Je obklopeno mnoha pocukrovanými horskými vrcholky a jeho průzračná hladina odráží blankytné nebe. Nachází se ve velmi řídce osídlené oblasti, a i když cesta k němu není jednoduchá, odměnou bude pohádkový výhled. „Tibet je učiněný ráj. Je přesně takový, jak ho můžete vidět na fotografiích nebo videích - svatý, čistý a panensky krásný,” tvrdí Bates.
V Tibetu čeká osvícení
Směrem k Mount Everestu minul Švýcar ještě například starý chrám Tashilhunpo, největší v prefektuře Žikace. Ten byl založen už v roce 1447 prvním tibetským dalajlámou.
Nejtěžší část cesty ovšem nastává až u základního tábora nejvyšší hory světa v nadmořské výšce 5160 metrů nad mořem. Tento gigant samozřejmě nebývá zcela tradičním turistickým cílem. „Pokořit nebo i vidět Everest, to musí každého člověka posunout na úplně novou duchovní úroveň. Mě Tibet uchvátil a rozhodně mám v plánu ho někdy navštívit znovu. Mám pocit, že je tu stále co objevovat.