„Prvotní nápad byl od paní architektky Marcely Plaché z Ostrova, která za námi přišla s návrhem na přeměnu sloupu bývalé větrné elektrárny na Neklidu,“ uvedl božídarský starosta Jan Horník.

Tubus u hřbitova

Jenže tři funkční a jedna starší již nefungující větrná elektrárna na Neklidu jsou soukromým majetkem. Proto požádalo vedení města Boží Dar architektku, aby své plány přenesla a upravila pro přeměnu bývalé větrné elektrárny, z které zbyl pouze ocelový tubus stojící u hřbitova za městem. V současné době jej využívají mobilní operátoři, kteří na něj umístili svá telekomunikačních zařízení.

„Měli jsme několik jednání s architektkou Plachou a společností Pontika, která realizovala před časem rozhlednu Cibulka nad Olovím na Sokolovsku,“ pokračoval Horník.

Z těch třiceti metrů je nádherný pohled do Božídarských rašelinišť Jan Horník, starosta

„Nakonec jsme se domluvili, že k záměru necháme udělat architektonickou studii s podmínkou, aby tam mohli zůstat mobilní operátoři. Další naší podmínkou bylo, aby vznikla na rozhlednu dvě schodiště, jedno pro cestu vzhůru a druhé pro sestup z rozhledny,“ uvedl starosta s tím, že projektová dokumentace pro stavební povolení by mohla být hotová do konce roku.

Mezitím ovšem proběhlo na radnici v Božím Daru jednání s památkáři kvůli krajinné památkové zóně. „Představovali jsme jim své vize, co chceme v blízké budoucnosti postavit a zrekonstruovat. Na projekt rozhledny se chtějí ještě podívat a posoudit ho,“ poznamenal Horník.

Pohled na tokající tetřívky

„Na kopci jim rozhledna nedělá problém, tam patří, ale místo v obci se jim úplně nezdá z pohledu památkové ochrany. My jsme argumentovali tím, že z těch třiceti metrů je nádherný pohled do Božídarských rašelinišť, do okolních sejfů, které jsou ze země vidět jen zkraje a vstup do nich umožněn není.

Takhle by měla nová rozhledna vypadat.

Takhle by měla nová rozhledna vypadat.

FOTO: Foto MONarch atelier

Rozhledna by rovněž nabídla pohled do hnízdišť ptáků a kde tokají tetřívci. Mělo by to různé synergické efekty. Nebyla by to klasická rozhledna, ale sloužila by i jako pozorovatelna ptáků,“ dodal Horník.

„Nevzhledný sloup by se realizací projektu proměnil na rozhlednu, a navíc jsme nabídli, že přenosové telekomunikační zařízení umístěné v buňkách pod sloupem by bylo možné přemístit do sousední nevyužívané márnice hřbitova,“ doplnil starosta.

Výhodou stavby rozhledny je podle starosty Horníka fakt, že bude možné využít mohutných základů a tubusu samotného, který bude nosným prvkem rozhledny. „Odhadované náklady na realizaci jsou tři a půl až čtyři a půl miliónu korun,“ prozradil Horník, podle kterého bude město hledat možnosti, jak financování zajistit z dotací. „Když půjde vše hladce, tak bychom mohli na konci roku nebo v prvních měsících roku příštího požádat o stavební povolení,“ uvedl Horník.