Texty popisují každodenní život stavitelů pyramid. Ti vybudovali i Velkou pyramidu, která se stala známou hrobkou faraona Cheopse v Gíze nedaleko Káhiry. Papyry například líčí, jak najatí stavitelé pracovali, jak dopravovali kameny z přístavu u Rudého moře po Nilu a jeho kanálech do Gízy, kde stavěli obří pyramidu – hrobku pro Cheopse.

Jeden z dokumentů byl deníkem vládního úředníka, kde si zapisoval podrobnosti a administrativní detaily své práce. Vyplývá z něj, že osobně vedl 40členný tým stavitelů. Další nalezený papyrus poskytl svědectví o tom, jak se dělníkům rozdělovaly porce jídla – a v jasných egyptských hieroglyfech je tu přesně zaznamenáno, kolik ovcí se pro ně dopravilo.

A na jiném dokumentu je seznam zisků převedených z různých egyptských provincií, aby bylo zač dělníky krmit a vyplácet jim mzdy. Příjmy se zapisovaly červeně, zatímco platy vyplacené dělníkům černě.

Papyrus vytlačil konkurenci

Podle odborníků tyto papyry dokazují vysoce efektivní administrativní systém během Cheopsovy vlády, včetně centralizované moci státu. „Objev (papyrů) naznačuje, že Egypt je stále bohatý na starobylé památky, které je ještě potřeba najít,” řekl při otevření expozice egyptský ministr pro památky Chálid Ananí.

Papyrus pro svou kvalitu, lehkost a skladnost brzy vytlačil ostatní psací materiály jako hliněné, dřevěné a kovové destičky. Základní surovinou pro výrobu byla stébla šáchoru papírodárného, který rostl ve starověkém Egyptě.

Právě v Egyptě se soustředila výroba papyru, který se pak vyvážel do celého Středomoří a byl preferovaným materiálem v celém antickém světě. Slovo papyrus pochází z koptštiny (pozdní fáze vývoje staroegyptštiny), v níž slovo papuro znamená „patřící králi”.