Stadión byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stavbu projektoval architekt Alois Dryák. Později byla několikrát dostavována, třeba v letech 1932-1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) vybudována západní tribuna a v letech 1960-1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.

Celková plocha stadiónu je 63 000 metrů čtverečních, což představuje přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V době největší slávy tu cvičilo 16 000 až 33 000 cvičenců, které mohlo sledovat 137 000 diváků.

První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968.

Kulturní památka už 13 let

Po pádu komunismu ale neměla dosti megalomanská stavba využití, chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence ji zbourat, nakonec ale bylo rozhodnuto, že bude zachována.

Stadión, na kterém jsou poměrně složité vlastnické vztahy, má nyní jen velmi omezené využití, slouží hlavně fotbalové Spartě. Od března 2003 je na seznamu kulturních památek.