V médiích se objevila zpráva o možných teroristických útocích v turistických letoviscích v Itálii, Francii či Španělsku. I přesto, že byly tyto informace následně vyvráceny, do jaké míry mohou ovlivnit cestovní ruch?

V současné době se lidé musí smířit s tím, že hrozba terorismu je v Evropě reálná. Ale stejně jako může vybuchnout bomba na Staroměstském náměstí, může vám doma bouchnout plynový kotel. Lidé cestovali, cestují a bez ohledu na teroristické útoky cestovat budou. Jsou však země, které na bezpečnosti vydělávají. A pokud do vás media neustále „tlačí“, že někde není bezpečí, pak to případný turista vnímá a zcela pochopitelně volí jinou, bezpečnější destinaci.

Pocit bezpečí je tedy přece jen pro mnoho turistů rozhodující, ale spousta rodin chce k moři, tak co jim zbyde?

Řekněme Řecko — je oblíbenou destinací a stále jí bude, a to bez ohledu na uprchlickou situaci. Například kolují zprávy, že Kos je uprchlíků plný, přesto je realita jiná.

Osobně mohu konstatovat, že končí doba last minute zájezdů do vybraných destinací, protože lokace, které se zdají být bezpečné, si lidé zajišťují dopředu a podle zpráv, které mám, budou v příštích dnech zcela vyprodány. Delší dobu zůstanou v nabídce last minute zájezdů dle mého názoru destinace, které nejsou označovány jako bezpečné.

Takže by si lidé měli s plánováním dovolené pospíšit...

Pokud chce český turista na dovolenou, je potřeba, aby se probudil. Mimo to existuje i skupina lidí, která se kvůli teroristickým útokům začala bát létání a volí vlastní dopravu. Jestliže turista touží po stoprocentním pocitu bezpečí, má na výběr — může jet k jihočeským rybníkům nebo třeba do Žďárských vrchů. Takže ve způsobu dopravy lze také pozorovat určitou transformaci. Ano, ale pokud se podíváte na statistiku letecké dopravy, zjistíte, že se stále jedná o nejbezpečnější způsob dopravy.

A co individuální turisté? Jak se vyvíjí jejich cestovní chování?

Kdykoliv byl někde problém, první lidé, kteří byli dopraveni zpět domů, byli účastníci organizovaných zájezdů. V tom tkví velká výhoda cestování s kanceláří. Samozřejmě si spousta lidí dokáže sama vybrat hotel a zajistit letenky, případně jede autem, ale když se něco stane, ne každý zná cizí řeč a ví, kde může vyhledat lékaře či jinou pomoc. Někteří cestovatelé ani nevědí, že by měli být řádně pojištěni a v jaké výši. Takže se stejně pak obracejí na delegáty cestovních kanceláří a prosí je o pomoc.

A co Česká republika jako destinace? Prochází teď nějakým specifickým obdobím?

Teď se hodně mluví o tom, že turisté, kteří k nám putují z Číny, zachrání úbytek ruských návštěvníků. Mám jiný názor, čínský turista jede v první řadě do Evropy a je potřeba vynaložit velké úsilí k tomu, aby se u nás zdržel. Sice má jednu z největších útrat, ale stejné peníze utratí i v Rakousku či Německu.

Udržet Číňana v Praze, která se díky „rozmnožování“ leteckých linek s Čínou stává přestupní stanicí, dá dost práce. A je téměř nemožné ho přemluvit, aby jel třeba na Moravu, kde se vyspí, něco si koupí a pojede dál. Z mého pohledu to v současné době není v rámci cestovního ruchu perspektivní tak, jak se hovoří a jak někteří proklamují, že čínský turista nahradí toho ruského.

Proč ne?

Rus se zdrží déle a jeho útrata je také vysoká. Do ČR jezdívali ruští turisté téměř na pět nocí. Máme signály, že jejich návštěvnost opět vzrůstá. Upozorňuji, že nejsem rusofil, živím se cestovním ruchem a díky tomu vím, co znamená ruská klientela — nejen pro mě, ale vůbec pro český stát a zejména pro jeho státní kasu.

Kam v Česku ruský turista zamíří?

Zajímají ho především lázně, dále Praha, Morava... Rus chce poznávat. Chce navštívit Český Krumlov, Kutnou Horu a spoustu jiných míst. Chce něco vidět a zažít, a to je pro Slovany přirozené.

Která další skupina turistů je podle vás v ČR výrazná?

Společnost Sivek Hotels má přes 360 zahraničních partnerů. Pro nás jsou významní například Němci, Švýcaři, Francouzi... Díky tomu, že jsme se angažovali na velkých kulturních a sportovních událostech, jako bylo třeba MS v hokeji v Praze a Ostravě, získáváme další zajímavá zahraniční partnerství.

Když čtu vyjádření o tom, že by se měl „lusknutím prstů“ změnit název České republiky v zahraničí na Czechia, tak mi naskočí husí kůže.

Myslíte, že vybočit a propojit se s něčím specifickým, jako je ve vašem případě sport, může být cestou k úspěchu i pro další hotely a subjekty českého cestovního ruchu?

Eventové akce jsou velmi důležité, zvláště ty se zahraničním přesahem. Reklama, kterou udělalo MS v hokeji České republice, je neuvěřitelná. Přes miliardu lidí vidělo Českou republiku, a to i s její znělkou. Přes tisíc novinářů psalo o pohostinnosti České republiky a upozorňovalo na to, že je tu země, která má dobré lidi, obrovské přírodní a kulturní hodnoty a je také bezpečná. Na druhé straně je řada eventů a akcí, které bohužel kvůli byrokracii neumíme podnikatelsky uchopit.

Napadá vás konkrétní příklad?

Zmíním se třeba o Karlu IV. Dle mého názoru to před dvěma lety bylo špičkové téma, nyní je ale pro většinu podnikatelů v cestovním ruchu neuchopitelné. O tomto tématu se vědělo, ale pro jeho efekt, který mohl přinést finanční prostředky národní kase, se mnoho neudělalo.

V čem nastal problém?

V roztříštěnosti ve schvalovacích procesech, ve finančním zajištění. Podnikatelský sektor potřebuje nejméně rok a půl dopředu pracovat na obdobných akcích, jako byl Karel IV., anebo jiná významná výročí. Marketingové plány na propagaci ČR je potřeba připravovat mnohem dříve a zejména musí být jednotné.

Předseda Asociace Cestovních kanceláří Viliam Sivek

Viliam Sivek

FOTO: archiv Sivek Hotels

Považujete za zásadní budovat a efektivně propagovat značku ČR. Co tedy říkáte na diskuze o překladu názvu Česká republika na Czechia?

Když čtu vyjádření o tom, že by se měl „lusknutím prstů“ změnit název České republiky v zahraničí na Czechia, tak mi naskočí husí kůže. Budujeme značku Česká republika desítky let, utratili jsme přes miliardu korun za reklamu. Plně podporuji vyjádření paní ministryně Karly Šlechtové a živě vidím, jak například na olympiádě při nástupu sportovců se z mikrofonu ozve Chechnya (Čečensko, pozn. red.). Tyhle výstřelky považuji za ránu do tmy a velmi mi vadí.

Co je důvodem této nekoordinované propagace ČR?

Za těch 26 let v oboru jsem zažil různá marketingová pojetí České republiky. Přestože je cestovní ruch v gesci ministerstva pro místní rozvoj, do prezentace ČR mluví i jiná ministerstva, například ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obchodu a podobně. Utrácí se tak zbytečně velké peníze. Kdyby se podařilo sjednotit marketingové pojetí, bude to podstatně efektivnější.

Myslíte, že je reálné, aby se tyto subjekty spojily v asociaci jako třeba cestovní kanceláře a další články českého cestovního ruchu, které se problémy dnes často snaží řešit společně?

Jedna otřepaná, ale pravdivá fráze říká: v jednotě je síla. To pro mě znamená, že roztříštěnosti může kdokoliv zneužít. Jako podnikatelský sektor jsme díky vládou schválené koncepci rozvoje cestovního ruchu založili spolek Fórum cestovního ruchu ČR, ve kterém jsou nejsilnější asociace a „hráči“, kteří mají v tomto sektoru okolo 170 000 pracovních míst.

Pravidelně se scházíme a snažíme se projednávat vše, co by cestovnímu ruchu pomohlo. Například v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami jsme připravili materiály pro všechny politické strany o tom, kde vidíme mezery v tuzemském cestovním ruchu a co je třeba udělat v daném kraji pro jeho rozvoj.

Na závěr se ještě zeptám: Kam se letos chystáte na dovolenou vy?

Mám rád moře a cestování. Letos ale plánuji dovolenou rozdělit trochu jinak, jen chci upozornit, že se to netýká bezpečnosti. Chci být týden někde u moře, zároveň chci naši republiku objet karavanem. Je tu spousta krásných míst, která jsem ještě neviděl. Rád bych si pronajmul na týden roubenku a třeba vyrazil na houby. Možná zbyde čas podívat se na pár dnů i do Tater. Snažím se ve své profesi prosazovat venkovskou turistiku a agroturistiku, která u nás, na rozdíl od Rakouska a Německa, prozatím není nijak populární. Vidím v této oblasti veliký potenciál a hodnotu.