Právě na tomto pahorku byl pohřben svatý Petr, umučený v nedalekém cirku. Roku 313 toto území věnoval císař Konstantin papeži Miltiadovi a o třináct let později tu vznikla křesťanská bazilika. Již v šestém století zde sice vyrostl i papežský palác, ale papež v této době sídlil spíše v Lateránu.

Papežský stát, zahrnující velkou část střední Itálie, existoval sice již v letech 756–1870, ale městský stát Vatikán v dnešní podobě vznikl až na základě Lateránských smluv, podepsaných roku 1929. Tento městský stát o rozloze 44 ha má něco přes 800 obyvatel – diplomaty, kardinály, úředníky, ale i 110 členů Švýcarské gardy.

Barevná armáda a bankomat v latině

Švýcarská garda je nejstarší a nejmenší armáda na světě, jež vznikla 22. ledna 1506, kdy do Říma po tříměsíčním pochodu dorazila stopadesátičlenná posádka švýcarských gardistů. Jejich odhodlání a bojeschopnost se prokázaly mimo jiné i o 21 let později při plenění Říma, kdy pouze 189 vojáků bránilo Klementa VII. proti mnohatisícové španělské armádě. Přestože 147 z nich bylo pobito, zabezpečili bezpečný přesun papeže do úkrytu na Andělském hradě.

Člen švýcarské gardy, nejstarší a nejmenší armády na světě

Člen Švýcarské gardy, nejstarší a nejmenší armády na světě

FOTO: Profimedia.cz

I když v dnešní době představuje spíše reprezentativní vatikánskou stráž a jejich barevné uniformy cíl fotoaparátů turistů, na její členy jsou kladeny velmi vysoké nároky. Katolíci ve věku od 19 do 30 let musí dosahovat výšky alespoň 174 cm, a navíc se mohou oženit až po dosažení věku 25 let, odsloužení tří let, upsání se armádě na tři roky a získání hodnosti desátníka.

Andělský hrad v Římě

Andělský hrad v Římě

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Kromě armády má Vatikán spoustu dalších specifik – není členem Evropské unie ani EMU, ale díky měnové unii s Itálií smí razit své euromince, vydává vlastní noviny L’Osservatore Romano a jeho rozhlasová stanice vysílá v 37 jazycích. Za zmínku stojí bankomat, který asi jako jediný na světě nabízí instrukce pro bankovní operace v latině.

Hlavou je papež

Hlavou Vatikánu je doživotně zvolený papež, jenž je představitel moci zákonodárné, výkonné i soudní, biskupem Říma a hlavou římsko-katolické církve. Volený je po smrti či abdikaci předchozího papeže na konkláve v Sixtinské kapli a jeho zvolení oznámí věřícím bílý kouř ze spálených volebních lístků.

Honosný interiér Baziliky svatého Petra

Honosný interiér baziliky svatého Petra

FOTO: Profimedia.cz

Papežovo suverénní území ve Vatikánu zahrnuje baziliku svatého Petra, Svatopetrské náměstí, Apoštolský palác, Vatikánské zahrady, Vatikánská muzea, Vatikánskou apoštolskou knihovnu a je doplněné o exteritoriální území (mimo území Vatikánu), tedy čtyři papežské baziliky a papežovo letní sídlo v Castelu Gandolfo.

Náměstí jako náruč

Příchod na Svatopetrské náměstí naplánoval v 17. století Gian Lorenzo Bernini jako ohromující překvapení – po bloudění spletí středověkých uliček měl být poutník okouzlen 240 m širokým náměstím, jehož tvar symbolizuje otevřenou náruč církve vítající věřící. Tento záměr však baroknímu architektovi překazil Benito Mussolini, který nechal vybudovat širokou příjezdovou cestu Via della Conciliazione, čímž to jakoby otevřel.

Místo toho, aby se před vámi náměstí s kostelem najednou zjevilo, když už jste přímo u něj, jak to myslel Bernini, jdete k němu širokou ulicí už od řeky. Zmizel ten moment překvapení, který Bernini zamýšlel a který fungoval až do Mussoliniho zásahu.

Svatopetrské náměstí v Římě

Svatopetrské náměstí v Římě

FOTO: Profimedia.cz

Náměstí obklopenému sloupovými kolonádami dominují dvě fontány z poloviny 17. století a 41 m vysoký granitový egyptský obelisk, který do Říma nechal v roce 37 přepravit císař Augustus, známý jako Caligula, aby zdobil střed cirku. K jeho vztyčení na dnešním místě, k němuž došlo v roce 1586 na příkaz papeže Sixta V., bylo zapotřebí čtyřměsíční práce tisíce mužů za pomoci 150 koní.

Chrám svatého Petra

V nedalekém cirku zemřelo roku 64 n. l. za krutého mučení mnoho křesťanů, kteří byli obviněni z vypálení Říma. Mezi ně patřil i sv. Petr, který byl pohřben na severovýchodním srázu vatikánského pahorku. Jeho prostý hrob se stal poutním místem a ve 4. století tu vznikla starokřesťanská bazilika, která byla po staletí rozšiřována a přestavována.

Dnešní podoba kostela začala vznikat však až roku 1505. Během více než století výstavby se spolu s architekty měnily i plány. Na stavbě se podíleli mimo jiné i Donate Bromand, Rafael Santi, Michelangelo Buonarroti, Carlo Moderno a v roce 1629 ji dokončil Gian Lorenzo Bernini.

Papež František

Papež František, současná hlava římsko-katolické církve

FOTO: Profimedia.cz

Až do roku 1990 největší kostel na světě zaujímá rozlohu 15 160 m2 a vejde se do něj 60 000 věřících. Samotná kopule o vnějším průměru 58,9 metru váží 14 000 tun a její nejvyšší bod dosahuje 133,30 metru. Již zvenku zaujme 211,5 metru široká stavba pěti vstupními branami, z nichž levou, zvanou Porta della Morte, se přinášejí rakve se zesnulými papeži, a pravá Porta Santa se otevírá jen u příležitosti Svatého roku.

Řadu devíti oken nad podloubím zdobí centrální lodžie, odkud papež uděluje každý rok požehnání Urbi et Orbi. Nad ním lze obdivovat balustrádu se 13 sochami, zpodobňujícími Krista, sv. Jana Křtitele a jedenáct apoštolů.

V obrovském interiéru se nachází např. Michelangelova Pieta z roku 1492, kaple Nejsvětější svátosti s pomníky Inocence VII. a Matyldy Toskánské, 30 metrů vysoký baldachýn nad hrobkou sv. Petra vyrobený roku 1633 Lorencem Berninim či nejvzácnější relikvie baziliky, trůn sv. Petra. Místní krypta pak ukrývá více než sto hrobů papežů a významných osobností, mezi něž patří i kardinál Beran.

Vatikánský palác

Celých 55 000 metrů čtverečních z plochy Vatikánu zabírá Vatikánský palác, jehož základy byly položeny již v 6. století. Celkem obsahuje více než 1400 sálů, kaplí a pokojů a část z něj je vyhrazena Vatikánským muzeím. Objekt, nabízející návštěvníkům sedm kilometrů sálů a obrazáren, ukrývá jednu z nejvýznamnějších uměleckých sbírek na světě.

Návštěvníci si tu mohou prohlédnout exponáty z doby antiky, ale i z Egypta, etruské umění, středověká i renesanční díla, exponáty z 15. až 19. století, ale i moderní sakrální umění. Součástí prohlídky jsou i Raffaelovy sály. Jedná se o řadu čtyř pokojů a dvorany, jež sloužily jako obytné komnaty papeže Julia II. Ten rozhodl přemalovat původní výzdobu a dal šanci neznámému pětadvacetiletému Rafaelu Santimu, který vytvořil světoznámé fresky s filozofickými a náboženskými motivy.

Romantický západ slunce u Svatopetrského náměstí

Romantický západ slunce u Svatopetrského náměstí

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Vrcholem prohlídky vatikánského paláce je dvacet metrů vysoká Sixtinská kaple, zdobená freskami s motivy Starého a Nového zákona. Autorem těchto dechberoucích maleb je Michelangelo, přestože se k této práci dostal díky zlomyslnosti.

Italský architekt Bramanti byl velkým příznivcem Rafaela Santiho, mladičkého Michelangela neměl naopak v oblibě. Jízlivě doporučil právě Michelangela pro náročnou výzdobu stropu Sixtinské kaple a byl přesvědčený, že tento především sochař tuto práci nezvládne a znemožní se.

Michelangelo po chvíli váhání práci přijal a odhalení prvních fresek způsobilo senzaci. Papež pak odmítl další Bramantiho přemlouvání a celou výzdobu zadal tomuto géniovi.

Neuvěřitelný se zdá i fakt, že Michelangelo po dvou týdnech propustil všech svých sedm pomocníků pro neschopnost a celý strop dokončil sám. Na fresce na čelní stěně zvané Poslední soud dokonce zvěčnil sám sebe. Ta vznikla více než dvacet roků po freskách na stropě a mezi 391 postavami lze nalézt Michelangelův obličej v postavě sv. Bartoloměje.