Obyvatelé z okolních obcí však nepředpokládají, že by přímo pro ně znamenal odchod vojáků z rozsáhlého území Brd a vznik chráněné oblasti výraznou změnu.

Skeptický byl v očekávání změn zejména starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek. „Plusy v tom nevidím žádné a minusy? Nebude se tam smět jezdit autem, a ne všichni jezdí na kole. Omezení budou podobná, jako když to byl vojenský újezd, jenom povolenky k vjezdu bude psát někdo jiný,“ řekl Právu Vondrášek.

Pozitivní přínos ale přece jen našel v zahrnutí zlatonosné oblasti Petráškovy hory na jihu území. Všechny instituce prozatím těžbu zlata v této lokalitě zavrhly, ale ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo území nechat otevřené pro případnou budoucí těžbu. Ta se, jak Vondrášek potvrdil, zahrnutím do CHKO výrazně komplikuje.

Naučné stezky i trasy pro cyklisty

CHKO má podle podkladů ministerstva životního prostředí čtyři zóny. Nejpřísněji chráněná I. zóna (na mapě červená) zahrnuje například okolí Padrťských rybníků nebo lokalitu nejvyššího vrcholu Toku.

Do I. zóny jsou také zařazeny velmi specifické oblasti bývalých dopadových ploch po dělostřeleckých cvičeních, které jsou pro Brdy charakteristické. Tyto plochy jsou rozsáhlými vřesovišti či mozaikou drobných rašelinišť. Přísně chráněná jsou i kamenná moře, například to nedaleko obce Nové Mitrovice, významná paleontologická naleziště či skalní výchozy.

Zóny vyhlášené chráněné krajinné oblasti

Zóny vyhlášené chráněné krajinné oblasti

FOTO: Právo

S rozvojem turistického ruchu počítá například vedení Příbrami. Tamní starosta Jindřich Vařeka už dříve mluvil například o vybudování rozhledny a dalších možnostech, jak nalákat do oblasti turisty a sportovce. Toho by mohli třeba podle starosty Jinců Josefa Hály využít i někteří místní lidé.

„Pro obce jako takové to asi moc přínos nebude, spíš to bude znamenat náklady na propagaci. Ale někteří místní by mohli vydělat. Počítá se například s tím, že by tu mělo vzniknout 450 až 500 kilometrů cyklostezek a další trasy pro pěší. Restaurace a různá záchytná parkoviště mají být na okraji oblasti, takže na tom by mohli někteří lidé vydělat,“ řekl Právu Hála.

Podle něj se počítá se vznikem dvou naučných stezek. Jedna by se měla týkat působení zdejších dělostřelců, druhá bude připomínat zaniklé obce. Vedení Jinců se nikdy netajilo tím, že nesouhlasí se zrušením vojenského újezdu.

„Na druhé straně vyhlášení CHKO je jediná smysluplná možnost, jak ochránit zdejší přírodu před devastací, a věřím, že se to podaří, protože mám pocit, že se do toho zatím zapojují správní lidé,“ dodal Hála. Připomněl, že kolem Jinců se situace příliš nemění ani po vzniku CHKO. V Jincích totiž zůstala dělostřelecká posádka. „Na tom jsme existenčně závislí, pracuje tam spousta místních lidí, takže doufáme, že tu armáda zůstane,“ doplnil Hála.