Přímá turistická cesta, kupodivu, ke středu království nevede. Okolo ale prochází červeně značená trasa přímo ze středu Slap. Putování odstartujeme právě tam, konkrétně u kostela sv. Petra a Pavla z 18. století. Předcházel mu románský kostel, ve kterém podle legendy na přímluvu sv. Gotharda, byla vyléčena jedna vesničanka. Na nynějším kostele můžete obdivovat třeba sluneční hodiny.

Když už máme namířeno do středu království, představme si, že červená značka je pomyslný červený koberec, jenž nás tam dovede. Kolem kostela se propleteme mezi domy na louku a směřujeme si to směrem k přehradě. Po asi půl kilometru narazíme na silnici vedoucí k zahrádkářským domkům, kam musíme odbočit. Z oné silnice posléze odbočujeme na lesní pěšinu.

Po několika metrech vidíme z vrchu tři bílé kamenné kříže — střed království českého! Mimochodem, spolehlivě se tam dostanou hráči geocachingu, kteří tam mají schovaný svůj poklad.

Novodobé značení na rozcestí Kolna

Novodobé značení na rozcestí Kolna

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

A to je vše, když tedy nepočítáme malou lavičku a informační tabulku. Někdo by mohl namítnout, že takhle obyčejně si střed království nepředstavoval, a měl by zřejmě pravdu. O to víc je však toto místo tajemné, nikdo o něm pořádně nic neví. Podle literatury tady kdysi stály čtyři dřevěné kříže, postavit je údajně nechal Jakub Záhorský z nedalekého statku, který inicioval také stavbu místní kapličky.

Jinde se píše o tom, že Záhorský byl rodákem z obce Lahoz, jehož chalupa byla zatopena po roce 1954 při napouštění Slap. Kroniky rodinu Záhorských opravdu znají — bydleli prý na stráni nad kříži. Nic z toho ovšem nezdůvodňuje, proč tam kříže stojí a kde se vzal název střed království českého.

První turistická trasa

Náš výlet ale středem království zdaleka nekončí. Po červené míříme k přehradě a kapličce Rovínek, která před napuštěním nádrže byla 50 metrů nad hladinou Vltavy. Dnes ji vodní hladina skoro olizuje. Kolem nás je nejen krásný rozhled na Slapy, ale také spousta lodí a lodiček. K odpočinku poslouží posezení. A jelikož nás čeká ještě dlouhá cesta, vyrážíme směrem do Štěchovic.

Ukázka první značené turistické trasy v lesích u Slap.

Ukázka první značené turistické trasy v lesích u Slap

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Naším průvodcem je neprostupný les přírodního parku středních Čech. Čas na čerstvém vzduchu utíká a my se zastavujeme na rozcestí Kolna. Nakonec se tam zdržíme déle, než jsme plánovali, jelikož nás zaujme historie místa.

Procházela tudy první značená turistická trasa, kterou vytvořil Klub českých turistů v roce 1889. Označil jak starou trasu Štěchovice – Svatojánské proudy, tak novou, která vedla přes Červenou horu, jež tehdy nabízela krásné výhledy. Obě trasy se setkávaly na tomto rozcestí.

Kostelem sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích

Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ve 40. letech 20. století zájem o trasu opadl, až upadla v zapomnění. Znovu objevena byla v roce 2007, kdy se ji podařilo zmapovat. V roce 2014 k 125. výročí jejího vyznačení byla otevřena replika trasy. Na stromě tudíž visí rozcestník informující, že k Vltavě je to 800 metrů a do Štěchovic 3,4 kilometrů.

I když cesta, kudy chodili naši předci, je lákavá, zůstali jsme věrni současné červené a pokračujeme dál do Štěchovic. Po seběhnutí do údolí se nám otevírá pohled na obec s kostelem sv. Jana Nepomuckého.

Interiér kostela ve Štěchovicích

Interiér kostela ve Štěchovicích

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Secesní stavbu ze začátku 20. století navrhl architekt Kamil Hilbert, který měl na starosti dostavbu Svatovítské katedrály v Praze. Stavba v sobě snoubí několik uměleckých slohů, od antiky přes secesi až k renesanci. Neobyčejný kostel přitahuje nejen svatebčany.

Osvěžující Sázava

Ve Štěchovicích můžete kromě kostela obdivovat také vodní elektrárnu nebo most Dr. E. Beneše. Kdo se vyčerpal a nemá dostatek sil na další cestu, muže se nechat dovézt zpět do Slap autobusem nebo v letní sezóně parníkem po Vltavě. Ten, kdo má dostatek sil i po devíti kilometrech, se může vypravit třeba směrem do Pikovic k Sázavě.

Přes Štěchovice míří po Vltavě také parníky z Prahy.

Chvíli lesem, chvíli po břehu řeky

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Budete ovšem muset po zelené značce vzhůru do strmého kopce nad Štěchovice, odkud se vám otevře tamní krajina i s elektrárnou. Na lavičce navíc naberete dech.

Přes Štěchovice míří po Vltavě také parníky z Prahy.

Přes Štěchovice míří po Vltavě také parníky z Prahy.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Slapskému putování není ani tady konec. Plni dojmu odcházíme směrem do Hradišťka, ze kterého už je to jen pár stovek metrů do Pikovic. Míjíme barokní zámek, kde sídlí místní starosta, a kolem domků přes les do cíle naší výpravy.

Cílovou páskou je řeka Sázava u železniční zastávky Petrov. Oblíbené místo vodáků, kteří splouvají řeku z Týnce nad Sázavou. V letních měsících je voda osvěžující a láká tak k vodním radovánkám.

Na Sázavě můžete potkat rybáře

Na Sázavě můžete potkat i rybáře.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Pakliže si chcete výlet ještě více zpestřit, domů se vraťte vlakem. Trať legendárního Posázavského Pacifiku vás vtáhne do časů trampů, kteří tudy víkend co víkend mířili do přírody. Několikrát ročně se navíc můžete svézt historickým motorovým či parním vlakem. Nejen děti z něj budou nadšeny.