Rüdesheim je po Wiesbadenu a Mainzu dalším místem, odkud odplouvají lodě směrem na Koblenz či Bonn. Většina jich ale končí dříve, a pak vám nezbývá než přesednout na jinou loď. Přístaviště v Rüdesheimu je poměrně velké, táhne se vedle trati a hlavní silnice lemované domy s obchody a restauracemi. Město střeží dvacetimetrová věž Adlerturm, která je pozůstatkem opevnění.

Zaujme vás také hrad Brömserburg, ve kterém je muzeum vína. Hned vedle s další věží je zřícenina Boosenburg, která je v soukromém vlastnictví a nelze se do ní tudíž podívat. Oba hrady kdysi patřily k sobě. Proslulá je rovněž tenká ulička přístupná z hlavní ulice, kde můžete obdivovat staré domy a nakupovat.

Rodinný hrad Rheinstein s řekou

Rodinný hrad Rheinstein s řekou

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Naše loď kotví hned pod strážní věží, patří jedné z větších lodních společností Bingen-Rüdesheimer. Koupit se dá několik druhů lístků. Nejdále dojedete do St. Goar a trvat vám to bude asi dvě hodiny. O polovinu kratší je Castle Trips.

My volíme zlatou střední cestu a jedeme lodí, která končí až v St. Goar, akorát vystoupíme už ve městě Bacharach, jelikož se chceme vrátit zpět pěšky a přitom navštívit nějaký ten hrad. Po obou stranách Rýnu jezdí vlaky, a tak se zpět dostaneme, i kdyby nám došly síly. Pro představu, jízdné nás stálo 13,50 eur (asi 375 Kč), pokud bychom jeli až do cílové stanice a zpět, vyšlo by na 20,50 eur (asi 570 Kč).

Fürstenberg s městečkem Rheindiebach

Fürstenberg s městečkem Rheindiebach

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nyní už usedáme na palubě a motory začínají čeřit hladinu Rýnu. Nad vzdalujícím se městem naše oči klouzají po stráních, kde se tyčí benediktinské opatství St. Hildegard a o kus dál socha svobody Niederwald. Bronzový symbol Německa, který byl postaven na konci 19. století. Loď mezitím přeplula Rýn na šířku, protože další zastávka je hned naproti.

Svatba Karla IV. nad Rýnem

Město Bingen je druhou nástupní stanicí. Mezitím co nastupují další cestující, ozve se z megafonu hlášení, že mezi domy vidíme Klopp Castle s mohutnou věží. Než se však stačíme zorientovat, už nás průvodce vybízí k pohledu vpravo. Uprostřed řeky ční věž Mäuseturm, kterou nechal vystavět mohučský arcibiskup ve 13. století. Pro nás smutný pohled, jelikož věž se opravuje a je tak schovaná pod lešením.

Bacharach se zříceninou kostela a hradem Stahleck

Bacharach se zříceninou kostela a hradem Stahleck

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Vynahrazuje to hrad Ehrenfels za věží na stráni. Na svědomí ho má opět arcibiskup z Mainzu, konkrétně Philipp von Bolanden. Na hradě v těžkých chvílích našli útočiště i jeho nástupci. Jako pustý je zaznamenaný od roku 1689. Jeho zbytky vytváří nádherné panorama s řekou a dopoledním sluncem a tvoří tak bránu do malebného středu Porýní.

Centrum Bacharachu s typickou architekturou

Centrum Bacharachu s typickou architekturou

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Odrážíme se od břehu Bingenu vstříc dalším hradům. Na řece je rušno, míjíme nejen další výletní lodě, ale také nákladní. Už z dálky pozorujeme dvojice hradů. Jako první je vnořen do skály Rheinstein, do kterého máme v plánu se podívat, a o kus dále Reichenstein, jehož ohromný palác ční nad řekou. Počátky hradu se datují už do 11. století, několikrát byl zničen a zase obnoven. Nynější vzhled získal v 19. století. Jsou v něm expozice zbraní, loveckých potřeb nebo minerálů.

Rýn se stáčí do mírné zatáčky a na palubě je veselo. Děti zde mají mini hřiště, dospělí, pokud zrovna nefotografují, popíjí pivo či kávu. Hlavy se otáčejí z pravé strany na levou, kde se střídají města. Vinice zůstávají. V pořadí dalšími hrady jsou Sooneck, Heimburk a naproti nim Nollig, ze kterého zbyla pouze věž. Údajně je na nejvyšší skále nad řekou.

Kolem řeky můžete jít pěšky nebo jet na kole.

Kolem řeky můžete jít pěšky nebo jet na kole.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Loď proplouvá kolem Fürstenbergu, když se před námi rozprostře mohutná věž ještě mohutnějšího hradu Stahleck, což znamená, že se blíží naše výstupní stanice. Z megafonu se ozývá název Bacharach a zpoza domů postupně vidíme věže z opevnění města, kostel a zříceninu gotické kaple Werner Kapelle.

Hrad Stahleck si v roce 1349 připsal jednu významnou událost. Oženil se tam v té době ještě král Karel IV. se svou druhou manželkou Annou Falckou. V hradu je dnes mládežnická ubytovna a je jen částečně přístupný.

Stará se rodina

Loď necháváme za zády a vydáváme se do víru města, které během naší návštěvy zpestřuje středověký jarmark. Za pět euro (140 korun) se můžeme pokochat ukázkami toho, co středověk nabízel. Od různých řemesel, jídla a pití až po zbraně či domácí zvěř.

Své kouzlo má i samotné centrum Bacharachu. Mezi starými hrázděnými domy jsou tenké ulice s obchody a suvenýry. Na jednom domě koukáme na letopočet 1368 na druhém 1420.

Pod hradem Rheinstein

Pod hradem Rheinstein

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Poněvadž nás čeká asi 10 kilometrů po břehu, šlapeme do podrážek a po cyklostezce se vracíme zpět. Slunce svítí na protější stranu, když míjíme město Lorch s kostelem a všudypřítomnými vinicemi. Provoz není nikterak hustý a cesta rychle ubíhá. Rýn má trochu víc vody než obvykle a tak šplouchání je výraznější. Cyklisté jsou ukáznění a všichni, než nás předjedou, cinkají, abychom se nesrazili.

Útroby hradu plného zeleně a květin

Útroby hradu plného zeleně a květin

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Konečně se před námi objevuje hrad Reichenstein, což je předzvěst, že o chvíli později budeme na Rheinsteinu. Přeskakujeme na asfaltku vyznačenou 50. rovnoběžku a jsme pod hradem, kde kotví lodě. Příjemnou pěšinou s lavičkami stoupáme nahoru k bráně hradu postaveného kolem roku 1300. O Rheinstein, který je asi sto metrů nad Rýnem, se stará rodina Hecherů. Od 2. poloviny 20. století na něm udělali kus práce.

Na hradě můžete nakouknout i do ložnice.

Na hradě můžete nakouknout i do ložnice s historickým nábytkem.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Platíme pět eur jako vstupné a po nádvoří vyrážíme do paláce. Práce šikovných rukou je vidět všude — spousta zeleně, fontány, květiny všech barev a precizně zrekonstruované zdi a hradby. Pod hradní kaplí můžete zhlédnout hrobku Wilhelmů a pokračovat do pater. Bez průvodce si prohlédnete pokoje, kuchyň, ložnici i pracovnu či historii rodiny a rekonstrukce hradu.

Jeden z pohledů z hradu na Rýn

Jeden z pohledů z hradu na Rýn

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Jako třešnička na dortu je hradní věž a rozhled. Po vyškrábání nahoru po tenkých schodech se rozprostře neopakovatelná scenerie Porýní. Slunce máme za zády a tak křišťálově modrá obloha hraje s obláčky a zelenou strání klidnou a okouzlující scenérii nejen pro naše oči. Tu a tam projede loď nebo vlak a nám se nechce zpět. Abychom si zlepšili náladu po opuštění nejvyššího místa hradu, zamíříme do restaurace ochutnat místní speciality.

Zapadající slunce dotváří atmosféru v cíli výletu Rüdesheimu

Zapadající slunce dotváří atmosféru v cíli výletu Rüdesheimu.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Rheinstein opouštíme těsně před zavírací dobou a šlapeme ještě čtyři kilometry do Bingenu, odkud pojede přívoz do Rüdesheinu. Výlet nás nabil energií a už nyní chystáme cestu po dalších částech řeky, protože je stále co objevovat.