Při projíždění Neipyijtem by bylo snadné zapomenout, že Barma je jednou z nejchudších zemí jihovýchodní Asie, kde dvě z pěti malých dětí trpí podvýživou. Obě strany ulice lemují zdánlivě nekonečné řady obrovských, samostatně stojících budov; hotely ve vilách a nákupní střediska vypadají, jako by spadly z nebe. Ulice jsou nově vyasfaltované.

Rozloha tohoto fantaskního města je asi 4800 čtverečních kilometrů, tedy šestkrát více, než má New York. Všechno tu vypadá naddimenzované. Silnice, táhnoucí se kam až oko dohlédne, mají až 20 pruhů. Říká se, že obrovské bulváry byly vybudovány, aby na nich mohla přistávat letadla při případných protivládních protestech.

Pustoprázdné ulice jsou v Neipyijtu normální situací

Prázdné ulice jsou v Neipyijtu normální situací.

FOTO: Profimedia.cz

Co ale Neipyijtu chybí, jsou lidé. Široké ulice jsou zcela prázdné a tiché. Nic se tu nehýbe. Oficiálně činí počet obyvatel města milión, o čemž ale většina pozorovatelů pochybuje. Vypadá to tu jako děsivý obraz amerických předměstí po apokalypse.

Budování města nekončí

Neipyijto zbudoval barmský vojenský režim, stavba stála údajně až čtyři miliardy dolarů. Bizarní metropole vzbuzuje mezinárodní pozornost. Natáčela se tu například část "barmského" speciálu britského motoristického pořadu Top Gear, v němž zazněly vtípky na dopravní potíže během neexistující ranní špičky.

Dopravní zácpy v Neipyijtu skutečně nehrozí

Dopravní zácpy v Neipyijtu skutečně nehrozí

FOTO: Profimedia.cz

Všudypřítomní jsou čističi ulic, oblečení do svítivě zelených vest. Chodí vždy pěšky ve dvojicích a zametají každý den několik hodin už tak vyblýskané ulice. Malá armáda dělníků holýma rukama vrší cihly, neboť výstavba města pokračuje.

Místní lidé se tu stále bojí mluvit s novináři, ačkoli od roku 2011 je u moci civilní vláda. Ti, kteří promluví, ale nechtějí uvést své jméno. „Není to bezpečné. Vláda se změnila, ale je to pořád to samé," řekl reportérům muž, který bydlí v této podivné metropoli zasazené uprostřed neuvěřitelné chudoby už dva roky. Město podle něj slouží především vládním úředníkům. Není na něm prý nic zajímavého a lidé tu žijí jen proto, že tu mají možnost pracovat a vydělat si.

Ve vzduchu visí řada otazníků

Síla a moc současné exekutivy je tu všude cítit. Jen opravdu statečný muž či žena by v tomto panoptiku ve stylu Beverly Hills porušil zákon. Organizace Reportéři bez hranic uvedla, že místní fotoreportér a dopisovatel jednoho náboženského časopisu byl v roce 2006 odsouzen na tři roky do vězení jen za to, že pořizoval fotky Neipyijta.

Původ města je obestřen oblakem pověstí a spekulací. Podle jedněch šlo o marnivý projekt někdejšího vojenského vůdce Barmy Thana Šweie, podle jiných teorií nechala junta vystavět metropoli dál od moře, neboť se obávala americké obojživelné invaze.

V každém případě ale leží metropole blíže neklidným regionům, kde separatisté a etnické skupiny požadují větší práva pro utlačované menšiny. Oficiálně bylo Neipyijto vystavěno jako nová administrativní metropole, kde nejsou dopravní zácpy a není tam přelidněno jako v Rangúnu. Ne všichni tomu ale věří.

Kolem monumentální budovy barmského parlamentu je vyhlouben příkop. Spekuluje se též o tom, že pod městem existuje rozsáhlá síť tunelů. Nová metropole leží asi 300 kilometrů severně od Rangúnu. Zahraniční humanitární pracovníci se prý jen smějí, když uslyší, že by snad měli do Nejpyijta přesídlit. Raději jedou na otočku a stráví pět hodin v autě nebo letí.

Luxus, na který nemají

Neipyijto je poněkud neprakticky rozděleno do několika zón – hotelové, vládní a vojenské, obehnané impozantními ostnatými dráty a střežené vojáky. Je tak těžko říct, kde leží centrum. A to je možná záměr, není tu žádné náměstí, kde by se mohla konat veřejná shromáždění.

Pracovníci pečlivě udržují pořádek v liduprázdných ulicích.

Pracovníci pečlivě udržují pořádek v liduprázdných ulicích.

FOTO: Profimedia.cz

Podle jedné americké diplomatické depeše z roku 2006, zveřejněné na WikiLeaks, vyhrožoval barmský režim trestem vězení nebo odebráním penze těm úředníkům, kteří se odmítli do města přestěhovat. Podle jednoho thajského listu byly při budování města vysídleny celé vesnice z okolí a stovky, možná i tisíce lidí musely opustit své domovy.

Městští plánovači nechali zbudovat zoo, golfová hřiště a gigantický, pečlivě udržovaný park, lázně a pláž u umělého jezera. Jenže řadoví obyvatelé si tyto atrakce kvůli nízkým příjmům nemohou dovolit.