„Dlouho jsme vymýšleli, jak zabránit zbytečnému plýtvání letáky, až se zrodila tahle technická vychytávka,“ řekl Právu Tomáš Klouček z agentury Quo vadis?, která spadá pod Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Když totiž balík letáků leží v zásobníku, nezřídka lidé odnášejí štosy do sběru, aby si přilepšili nějakou tou korunou.

Výdejník chtějí tvůrci stezky instalovat také na začátek nedávno otevřené naučné stezky Malešicemi a, budou-li finance, i na další místa. Vybudování strašnického 3,5 kilometru dlouhého okruhu vyšlo právě kvůli speciálnímu přístroji na 440 tisíc korun. Peníze poskytla obec, která Quo vadis? oslovila, aby strašnickou stezku vybudovala. Takže tvůrci nemuseli shánět sponzory jako v případě malešické stezky a celý proces běžel rychleji než v předchozím případě.

Exkurze do minulosti

Okruh čítá 11 zastavení. Lidé se například dozvědí, odkud vlastně pochází název Strašnice. Jedna legenda praví, že je odvozen od jména Strašen, jenž měl tuto ves kdysi dávno vlastnit. Druhá teorie uvádí, že svoje označení čtvrť dostala kvůli močálům a rybníkům, nad nimiž poblikávaly bludičky, které u pocestných vyvolávaly děs a hrůzu.

Na jiné ceduli se píše, že v Miramare, pseudozámečku ve stylu tudorovské gotiky v ulici Na Výsluní, jenž byl postaven na přelomu 19. a 20. století majitelem kadeřnictví Janem Švecem, se nacházela nejen oblíbená výletní restaurace a kuželkárna, ale také snad ještě oblíbenější hodinový hotel. V 70. letech minulého století v domě sídlilo několik odborů národního výboru, později SOU nábytkářské. Objekt patří městské části.

Ve Strašnicích, které se součástí tzv. Velké Prahy staly v roce 1922, žila a pracovala řada význačných osobností. Svoje díla tu rozesel například sochař Ivan Jilemnický, na Solidaritě léta působilo Divadlo Járy Cimrmana, vilu si nechal vybudovat hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster.

„Stezka se hodně věnuje historii a jednotlivým stavbám, ale i dopravě. Snažili jsme se, aby témata byla různorodá,“ popsal stručně trasu Klouček.