Přijeďte, nemáte se čeho obávat, zní poselství pracovníků z ugandského cestovního ruchu. „Je třeba říci, že vás nikdo nezabije," tvrdí Babra Adosová z Asociace ugandských touroperátorů. „Nikdy jsme neslyšeli, že by se na letišti někoho ptali, jaká je jeho sexuální orientace, nebo že by někomu odmítli povolit vstup do země," dodává.

Aby ugandský Úřad pro turistiku homosexuální klientelu uklidnil, pustil se nedávno do iniciativy, která vyvolala nevoli v této zemi, kde je homofobie velmi rozšířená a podporovaná evangelickými církvemi. S dalšími zástupci sektoru jednal v září v New Yorku, s International Gay and Lesbian Travel Association (IGLTA), nejvýznamnějším seskupením pracovníků turistiky, které je zaměřeno na homosexuály.

Měsíc předtím ugandský ústavní soud zrušil z procedurálních důvodů nedávný zákon zpřísňující ugandský zákon proti homosexuálům, který zemi ve východní Africe vynesl příval kritiky od nevládních organizací a mezinárodních osobností mimo jiné západních vlád, zejména americké. Poslanci chtějí nyní tento zákon předložit parlamentu znovu.

Jeden z ugandských kostelů

Jeden z ugandských kostelů

FOTO: Profimedia.cz

Dosud platí starý zákon z doby britské koloniální nadvlády, podle něhož za homosexuální praktiky hrozí až doživotí. Podle Babry Adosové je to vše především nedorozumění. Uganda, označovaná jako perla Afriky a až do doby tohoto sporu uváděná ve slavném průvodci Lonely Planet jako oblíbená destinace, byla podle ní špatně pochopena. Cílem kontroverzního zákona bylo podle ní "chránit děti".

„Byly tu případy dětí násilně zavlečených do Keni a nucených pózovat bez šatů a dělat další věci," říká Babra Adosová. A seskupení na ochranu homosexuálů možná přeháněla, aby získala ze zahraničí peníze, dodává.

Změna je nutná

Ugandský Úřad pro turistiku přiznává, že země nyní musí překonat zásadní problém své image. Sylvia Kalembeová se nedávno zúčastnila schůzky v New Yorku. Stejně jako jiní se vrátila šokována způsobem, jak se na Ugandu lidé dívají. Připomíná vyjádření amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který ugandský zákon přirovnal k zákonům nacistického Německa, a je přesvědčena, že kdosi situaci překroutil, aby ji zneužil proti Ugandě.

Ředitel IGLTA John Tanzella setkání s ugandskými úřady uvítal. Hodinu a půl trvající schůzka je však podle něho jen jakýmsi začátkem, neboť země musí učinit ještě mnohé, aby přilákala gaye a lesby jako turisty. Podle homosexuálních aktivistů v Ugandě se musí nejdříve zlepšit zacházení s místními. „Pro nás je velmi těžké pouhé cestování z jednoho města do druhého," říká jeden z nich, Pepe Julian Onziema.

Bojují s nezájmem

Pracovníci v sektoru ugandské turistiky se podle něho chovají, jako kdyby byly dva zákony, jeden pro místní a druhý pro cizince. Ugandský Úřad pro turistiku se pokouší prudký pokles turistů zarazit. Turistika tvoří 8,4 procenta hrubého vnitřního produktu země.

V březnu jeho ředitel Stephen Asiimwe uvedl, že chce vytvořit turistickou trasu vedoucí po stopách Idi Amina, krvavého diktátora přezdívaného řezník z Kampaly, který byl svržen v roce 1979. „Idi Amin je nejznámější postava z Ugandy, ale nikdo toho ještě nevyužil," řekl Asiimwe deníku New Vision. Dodal, že chce rozvinout formu turistiky tak, jako to Němci a Poláci učinili s pověstnými lokalitami holokaustu.