Hertlík věnuje poznání starověkých kultur všechen svůj volný čas. Z cest si vozí repliky archeologických nálezů, které různými uměleckými technikami upravuje do podoby originálů. Jeho sbírka začala vznikat v roce 2002. V Kroměříži lidé uvidí různé druhy plastik včetně "průvodu" zvířat, busty panovníků, sochy vládců a bohů, různé typy pyramid, ale i obrazy a jiná umělecká díla navozující atmosféru starověkého Egypta.

Muzeum k výstavě připravilo také program pro mateřské, základní i střední školy. Děti se prostřednictvím her a úkolů seznámí se životem starověké civilizace. Budou si moci vyzkoušet role lékařů v Domě mrtvých, kde byli Egypťané připravováni k mumifikaci. Poznají také, v jakém přepychu žila aristokracie v kontrastu s tvrdým životem chudých Egypťanů. V roli písaře se také naučí napsat své jméno hieroglyfickým písmem. Výstava v Galerii v podloubí potrvá do půlky ledna 2015.

Egypt fascinuje už léta

Lidstvo mohlo poprvé do neuvěřitelné minulosti staré přes 3200 let nahlédnout před 92 lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a vyvolal zájem o historii Egypta.

Hrobka Zlatého faraona byla objevena 4. listopadu 1922. Výjimečnost objevu spočívala v tom, že vykradači hrobek nestihli v minulosti tuto hrobku zcela vyloupit a do pohřební komory se sarkofágem Tutanchamona a dalších dvou místností dokonce vůbec nevstoupili. Začátek zájmu vědců o starověký Egypt se ovšem datuje už do napoleonských dob.

V roce 1798 se u Alexandrie vylodila Napoleonova armáda, aby dobyla Egypt a přehradila tak Britům cestu do Indie. S armádou putovalo i 150 vědců. První objev na sebe nedal dlouho čekat — v roce 1799 objevil francouzský důstojník v nilské deltě slavnou Rosettskou desku s hieroglyfy. A v roce 1822 se podařilo francouzskému filologovi Jeanu-Françoisu Champollionovi hieroglyfy rozluštit. V Údolí králů bylo dosud objeveno přes 60 hrobek.