Pro nevidomé je podle Vencla, který sám chodí s bílou holí, Šumava málo známá, zároveň ale velmi lákavá. I člověk, který nevidí, si ji může užít. Důležitý je už pocit, že tam byl, sdílení zážitků s ostatními či popis průvodce, který s nevidomým člověkem většinou jde a může mu zprostředkovat další zážitky.

„Nevidomý člověk vnímá své okolí dalšími smysly mnohem více než vidoucí člověk. Vnímá zvuky, vůně, a to je pro něj atmosféra, která se nedá nijak jinak získat," popsal Vencl. Kniha obsahuje 12 doporučených tras, které jsou vhodné pro vozíčkáře i pro nevidomé.

„V přístupnosti terénu a kvalitě povrchu jsou potřeby nevidomých podobné jako potřeby vozíčkářů. V terénu s kořeny, kalužemi a bahnem je to pro nás složité," řekl Vencl. Unikátní jsou podle něj zejména mapy, díky nimž si mohou nevidomí poprvé udělat představu, jak velké území zabírá park, jak je orientovaný podle světových stran, kde leží významné vrcholy nebo jezera a jak daleko jsou od sebe. Mapy obsahují i měřítko.

Jiří Vencl s novým knižním průvodcem pro nevidomé

Ukázka průvodce pro nevidomé

FOTO: Petr Eret, ČTK

Vydání knihy, kterou připravilo už minulé vedení parku, je podle ředitele správy parku Pavla Hubeného jedním z kroků k dalšímu zpřístupnění území lidem s handicapem. V návaznosti na knihu chce například umístit přímo v terénu tabulky s popisem vybraných míst ve slepeckém písmu.

Knihu ocenil také Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Postižení lidé, ať zrakově, tělesně či jinak, podle něj potřebují pro kvalitní život nejen zajištění bydlení, obživy, práce, zdravotní péče, ale také další věci, které si mohou dopřát zdraví lidé – zábavu, odpočinek a rekreaci.