Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008 po sporech kolem jejího ultramoderního designu a ceny 835 miliónů dolarů. Od té doby se díky bezplatnému přístupu veřejnosti na její svažitou střechu stala Opera oblíbenou atrakcí, která nabízí panoramatický výhled na okolní kopce a fjord.

V současnosti se toto panorama rychle mění. Na jedné straně se rýsuje řada zářících mrakodrapů známých jako Barcode (Čárový kód). Otočíte-li se o 90 stupňů, spatříte stavební dělníky, kteří pracují na výškových obytných budovách a nahrazují staré silnice podzemními tunely.

"Před pár lety jsme měli město s nízkými domy a věžemi několika kostelů," říká architekt Geir Haaversen, který stojí za projektem Barcode. "Musíme si ale zvykat na změnu, protože v Oslu nyní žije a pracuje mnohem víc lidí. Stromy jsou tady posvátné - Norové milují výlety do krajiny - a tak jedinou možností je hustší osídlení a stavění do výšky," dodává.

Oslo mění svůj ráz

Oslo mění svůj ráz.

FOTO: Profimedia.cz

Růst populace v metropoli přesahuje v posledních letech dvě procenta a počet obyvatel podle očekávání stoupne z 624 000 v roce 2013 na 832 000 v letech 2040-2050, uvádí norský statistický úřad. Tato skutečnost je částečně důsledkem zvyšující se porodnosti a prodlužování života občanů.

Důvodem je však také rekordní imigrace. Norsko od konce 60. let, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, přitahuje nekončící proud přistěhovalců. V současnosti největší skupinu nových imigrantů tvoří podle BBC Poláci a Litevci, sílí také přistěhovalectví ze zemí jižní Evropy zápolících s ekonomickou krizí.

Norsko láká architekty

Norsko se nedávno v hlasování stalo nejlepším místem na světě pro mladé architekty, kteří hledají práci. Šest minut jízdy tramvají od Opery se nachází nejluxusnější nové předměstí Osla Tjuvholmen aneb Ostrov zlodějů. Na tomto místě se v 18. století popravovali lupiči, ale před pár lety se sem nastěhovali soukromí developeři. V roce 2012 sem bylo přemístěno muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano, který je rovněž autorem slavného Pompidouova centra a londýnského mrakodrapu Shard (Střep).

Typicky severské budovy začínají ustupovat moderní architektuře.

Typicky severské budovy začínají ustupovat moderní architektuře.

FOTO: Profimedia.cz

Naproti se tyčí první pětihvězdičkový hotel postavený v Oslu za více než 100 let, který vlastní jeden z nejbohatších Norů, miliardář Petter Stordalen. "Jsme součástí měnící se tváře Osla," prohlašuje v hotelové lobby zaplněné sametovými pohovkami a zahraničním uměním. "Toto město už nejsou jen ryby a ropa. Stáváme se architektonickou supervelmocí a cílem cest za kulturou a obchodem. Kdo byl v Oslu naposledy před deseti lety, bude při návratu v šoku," dodává.

Rychlý rozvoj města ale vyvolal na některých místech silnou kritiku. V průzkumu veřejného mínění deníku Aftenposten se 71 procent respondentů vyjádřilo proti projektu mrakodrapů Barcode.

"Máme tady všechny tyto výškové budovy, které vyčnívají a jsou možná věhlasné, ale plánovači moc nemyslí na to, aby město zlepšili pro typické obyvatele," říká Lars Röde, historik architektury a bývalý ředitel Muzea města Osla. Podle něj hrozí, že město ztratí svou severskou identitu. "Dalo by se říct, že jsme měli víc peněz než rozumu, a skončilo to tak, že jsme zničili obraz města, na který jsme zvyklí a který se nám líbí," dodal.