Z výšky Malta vypadá, jako by byla ze zlatých cihliček

Když se před 11 tisíci lety zvedla hladina moře o 130 metrů, zatopila území spojující do té doby Evropu s Afrikou. Nad hladinou zůstaly jen ostrůvky. Od té chvíle si Malta, jak souostroví dnes známe, začala žít vlastním životem.

Maltské babičky dodnes vyprávějí vnoučatům příběhy o obrech, kteří chodí po ostrově a přenášejí na zádech obrovské balvany. Nikdo totiž dodnes nedokázal vysvětlit, kde se na Maltě vzaly záhadné kamenné chrámy a kdože byli ti tajemní stavitelé, kteří dokázali přemisťovat balvany vážící desítky tun.

Nejvzácnější z maltských megalitických chrámů je Ggantija – Věž obrů – objevená před dvěma sty lety zemědělci na výšině Xahra na ostrově Gozo. Jedná se o nejstarší volně stojící kamennou stavbu na světě, která vznikla o 1000 let dříve než pyramidy v egyptské Gíze, a je dokonce o 1500 let starší než Stonehenge v Anglii.

O tvůrcích chrámů se nedochovaly téměř žádné informace. Nenašly se jejich domy ani pracovní nástroje. Podle archeologů se nejspíš jednalo o předky stavitelů pyramid, kteří sem připluli ze Sicílie a později přesídlili do delty Nilu.

Podobných kamenných chrámů, jako je Ggantija, lze na maltských ostrovech navštívit celkem 12 (šest je na seznamu UNESCO). Spousta dalších se pak ukrývá pod zemí. Protože na nich byla v průběhu dějin vystavěna města, jejich osud zůstane nejspíš provždy skryt.

Malta leží uprostřed Středozemního moře, 85 kilometrů na jih od Sicílie a 290 kilometrů severně od Tuniska. Tvoří ji obydlené ostrovy Malta, Gozo a Comino a tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla a Ostrov sv. Pavla.

Mezi nejkrásnější zážitky patří pohled na „zlaté království“ z výšky. Pravidelné turistické linky hydroplánu, dříve spojujícího Maltu s Gozem, byly zrušeny, takže jedinečné pohledy z ptačí perspektivy si lze vychutnat už pouze při příletu či odletu. Z výšky totiž Malta vypadá jako model dětské stavebnice vystavěný ze zlatých cihliček.

Žlutý vápenec se ve slunci leskne jako zlato. Je z něho postavena většina budov na ostrovech a je nejcennější místní přírodní surovinou i jediným stavebním materiálem. Malťané si tohoto nerostného bohatství váží, což dokládá i to, jak zacházejí s vytěženým místem. Kamenolom zasypávají rozdrcenými zbytky starých, rozebraných staveb, aby se postupem času znovu proměnil v ornou půdu.

Některé stavby z 16. století vypadají výrazně zachovaleji než ty postavené teprve před 100 lety. „Rozdíl je v použitém vápenci – ten vytěžený na západě země je mnohem kvalitnější a zvětrává pomaleji než ten ze zbytku ostrovů,“ vysvětluje průvodkyně Adriana Olivaová, která na Maltě žije více než 30 let.

Chcete-li si užít hlavně krásnou přírodu, zamiřte na Gozo. Láká-li vás historie, budete nadšeni Maltou. Ale úplně nejlepší je obě cesty spojit, což není nic obtížného – ostrovy od sebe dělí pouhých šest kilometrů a funguje mezi nimi pravidelná trajektová doprava.

Strategická poloha ve Středozemním moři vysvětluje, proč o Maltu tolikrát usilovali Kartaginci, Římané, Féničané, Byzantinci, Arabové a další. Ostrov využívali jako základnu pro válečné výboje nebo jako útočiště při obchodních cestách. Jméno Malet (Bezpečný přístav) dali ostrovu okolo roku 1000 př. n. l. Féničané. Malta je také často nazývaná „muzeem pod širým nebem“ a hlavní město Valletta je toho důkazem.

K nejzajímavějším zdejším památkám patří katedrála sv. Jana, kde si díky výzdobě Mattiase Pretiho můžete prohlédnout celou historii slavného rytířského řádu i vzácné obrazy Svatý Jeroným a Stětí sv. Jana od malíře Caravaggia. Před vchodem se ale přezujte do bot s měkkou podrážkou, která nezanechává stopy, podpatky jsou tu zakázány. Až uvidíte zdejší nádhernou mozaikovou podlahu, hned pochopíte proč.

Katedrála se nachází ve čtvrti zvané „město paláců“. Právě zde stojí i jedno z nejstarších divadel Evropy Manoel, jež má podobnou historii jako naše Národní divadlo – poté, co vyhořelo, bylo znovu postaveno z peněz vybraných v národní sbírce.

Panoramatický výhled na Grand Harbour, největší přírodní přístav Evropy, se naskýtá z Horních zahrad Barrakka. Tuto oázu plnou stromů, keřů a květin kdysi vybudovali rytíři řádu sv. Jana s cílem nabídnout odpočinkové místo, chráněné před žhavým sluncem. Malťané si odjakživa cení veškeré zeleně přinášející stín. V poledne je tu navíc slyšet pravidelný výstřel z děla.

Zavítat můžete také do romantické rybářské vesničky Marsaxlokk. Najdete ji v klidném zálivu, na jehož hladině se pohupují stovky rybářských loděk hýřících žlutou, zelenou, modrou a červenou barvou. Minout by návštěvník neměl ani někdejší metropoli ostrova Mdinu, opevněné město paláců a kostelů ve vnitrozemí.

Pozoruhodným zážitkem jistě bude i návštěva paláce Rocca Piccola ve Vallettě a setkání s Nicholasem De Pirem, jeho majitelem. Sympatický intelektuál má titul markýze a je rytířem řádu sv. Jana. Palác je zařízen k běžnému užívání. Zároveň je i muzeem, v němž návštěvníci mohou nahlédnout do současného života maltské šlechty.

Oficiálně se maltézský řád jmenuje Vojenský a suverénní řád rytířů sv. Jana Křtitele Jeruzalémského z Rhodosu a Malty. Rytíři sem přišli v roce 1530 poté, co museli opustit Rhodos.

Původním posláním řádu byla péče o nemocné a vyčerpané poutníky, směřující k božímu hrobu do Jeruzaléma, a o raněné účastníky křížových výprav. I dnes pokračuje řád v charitativní činnosti. Pomáhá v oblastech postižených živelními katastrofami nebo válečnými konflikty.