Článek
Pro někoho možná trochu chlípná copatá soška nazvaná v originále Jeanneke Pis, v češtině čůrající holčička, je ukrytá v nenápadné slepé uličce Impasse de la Fidélité v Bruselu, městě proslulém výtečnými vaflemi a obřím Atomiem.
Ve srovnání s bronzovým čůrajícím chlapečkem (Manneken Pis), za nímž turisté odbočují z Velkého náměstí neboli Grande-Place, je socha děvčátka nejen podstatně méně známá, ale také výrazně mladší. Umělec Denis Adrien Debouvrie ji vytvořil v polovině 80. let minulého století. Kdežto kamenné sošky chlapců podobných tomu, který dnes v bronzové podobě stojí nad kašnou na rohu ulic Rue de l'Etuve a Rue des Grands Carmes, tu stály od půlky 15. století, možná ještě o několik desetiletí dříve.
Socha čůrající holčičky může na některé turisty působit vulgárním dojmem.
Nicméně chlapečkova mladší sestra slouží kromě pobavení turistů také bohulibým účelům. Mince, které kolemjdoucí hodí do zamřížované kašny s přikrčenou zhruba půlmetrovou soškou dívky, by měly být použity na charitativní účely. Navíc, pokud si u darování mince dotyčný něco přeje, mělo by se mu to vyplnit.
Bronzová dívenka by měla představovat ctnost a citlivost. Na rozdíl od své chlapecké předlohy ale není zahalována do žádných kostýmů. Parádu jí Belgičané sice nedopřejí, ale chrání si ji pečlivě. Údiv vzbuzující soška Jeanneke Pis je totiž kvůli vandalům pečlivě zamčená za červenými mřížemi.