Jedna věc se ale výškovým rekordmanům mezi budovami upřít nedá. Protože jejich výstavba není zrovna lacinou záležitostí, mohou si je dovolit jenom opravdu bohaté země nebo země, které si to o sobě alespoň myslí.

Mrakodrapy k Americe neodmyslitelně patří

Od roku 1895 se pomyslným titulem města s nejvyšší budovou světa pyšnil po mnoho let New York. Jedním z důvodů se staly astronomické částky, které museli zájemci o pozemky zaplatit zejména na Manhattanu. V roce 1930 právě zde vybudovala jedna z trojice obřích amerických automobilek, Chrysler, správní budovu ve stylu art deco zvnějšku obloženou cihlami. Chrysler Building se vydrápala do úctyhodné výšky 319 metrů.

Štíhlá bílá budova si světový rekord udržela jen necelý rok. Tehdy slavnostně přestřihli pásku u jiného mrakodrapu, který si primát nejvyšší budovy světa udržel neuvěřitelných 42 let – Empire State Building. Nejznámější vyhlídka na něm, odkud za příznivého počasí přehlédnete nejen velkoměsto, ale i část stejnojmenného i dalších států, se nachází na nejvyšším 102. podlaží. Bez antény, kterou dostala až později, dosahuje budova do výšky 381 metrů.

FOTO: TJ, Právo

Supervysoká stavba, která dostala jméno podle názvu státu New York na poznávacích značkách automobilů, přišla o prvenství až v roce 1973, kdy dokončili stavbu obou věží Světového obchodního střediska (WTC). Budovy přezdívané Dvojčata se mohly pochlubit 110 patry, přičemž jejich střecha shlížela na Manhattan ze 417 metrů. Protože představovaly symbol bohatství a moci Spojených států, staly se Jižní i Severní věž 11. září 2001 terčem útoku teroristické organizace al-Kajdá.

Obdobně jako Chrysler Building, ani newyorská Dvojčata nepobyla na pomyslném trůnu nejvyššího mrakodrapu příliš dlouho. Už v roce 1974 zamířili první návštěvníci do působivé výškové budovy v centru Chicaga, kterou nechal zbudovat v té době největší maloobchodní prodejce na světě, řetězec obchodních domů Sears, Roebuck & Co. I když se vytáhla o dvě patra méně, než kolik jich mělo newyorské sídlo WTC, vzdálenost její střechy od země činí 442 metrů. Zdálo se, že se jen tak nenajde někdo, kdo by chicagské „Velké Lego“ mohl překonat.

Supervysoké budovy přitahuje ropa

Za dalšími v určité době nejvyššími budovami na naší planetě musíme opustit Ameriku. Dva roky před nástupem nového tisíciletí na sebe strhl pozornost stavební skvost, který se viditelně nechal inspirovat newyorskými Dvojčaty. V malajsijském největším městě Kuala Lumpuru zaplatila státní energetická společnost Petronas těžící ropu výstavbu dvou věží. Jestliže budeme měřit výšku budovy od země po nevyšší architektonický prvek, nikoli střechu, dostaneme se v jejich případě k hodnotě 452 metrů.

Petronas Towers vybudované v Kuala Lumpuru v kontinentální Malajsii si primát nejvyšších budov podržely šest let.

Petronas Towers vybudované v Kuala Lumpuru v kontinentální Malajsii si primát nejvyšších budov podržely šest let.

FOTO: Jan Plesník

Asie si pozici kontinentu, kde se vypíná nejvyšší budova světa, udržuje dodnes. Šest let po zpřístupnění Petronas Toner se rekord stěhoval na Tchaj-wan. Přímo modelovou ukázkou síly a výkonnosti rychle rostoucího hospodářství dalšího z asijských ekonomických tygrů se stala nepřehlédnutelná stavba v hlavním městě Tchaj-peji, nazvaná jednoduše 101. Číslice označuje počet pater. Tchajwanský mrakodrap jako první na světě přesáhl o devět metrů magickou výšku 500 metrů.

Zatímco v posledních 80 letech činily výškové rozdíly mezi budovami, které se načas staly nejvyššími na světě, desítky metrů, současný držitel globálního rekordu odskočil předchůdcům skutečně pořádně. Dolary získané těžbou černého zlata umožnily postavit v Dubaji ve Sjednocených arabských emirátech úchvatnou ukázku soudobé techniky. V roce 2010 dokončený mrakodrap Burdž Chalífa vytáhl svých 160 pater do výšky 828 metrů.

Dubaj miluje superlativy, láká na ně turisty a Burdž Chalífa je jedním z nich.

Dubaj miluje superlativy, láká na ně turisty a Burdž Chalífa je jedním z nich.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Je na řadě Baku?

Je zřejmé, že dubajský skvost žádná v současnosti rozestavěná supervýšková stavba neohrozí. Nejvyšší z nich, Mezinárodní finanční středisko v jednom z nejrychleji rostoucích měst zeměkoule, čínském Šen-čenu, se zastaví v 648 metrech.

Nicméně developerská společnost Avest Group nedávno oznámila, že na jednom z umělých Chazarských ostrovů v Kaspickém moři nedaleko ázerbájdžánské metropole Baku vyroste mrakodrap, sahající do výšky neuvěřitelných 1050 metrů. Zakavkazská republika zažívá díky bohatým zásobám zemního plynu a ropy stavební horečku a hodlá unikátní budovu o 189 podlažích dokončit do pěti nebo šesti let.

Mrakodrap je když…

Slovo mrakodrap, doslovný překlad anglického výrazu skyscraper, nezapře, odkud pochází. Na konci 19. století se tak označovaly budovy s konstrukcí vyztuženou ocelovým rámem, vysoké přinejmenším 10 pater. V té době vyrostly jako houby po dešti ve velkých amerických městech, zejména v Chicagu, New Yorku, Detroitu či v Saint Louis.

Dnes jím máme na mysli vysoké obyvatelné budovy, vyztužené ocelovým rámem, kde obvykle sídlí nejrůznější úřady nebo obchodní společnosti. Architekti a urbanisté se dlouho nemohli shodnout na nejmenší výšce, kterou by měl mít správný mrakodrap. Dnes se nejčastěji v této souvislosti hovoří o 150 metrech.

Za supervysoké budovy pak pokládáme lidmi obyvatelné stavby, které se vypínají do výšky přinejmenším 300 metrů. Statistici si dali tu práci a spočítali, že na sklonku roku 2011 tuto podmínku splňovalo na celém světě jen 55 budov.