Zoo Dvůr Králové nabízí nejlevnější výlet do Afriky po vlastní ose

Dokonalá iluze africké přírody je však časově omezená. Pokud nebude počasí mimořádně příznivé, vrátí se zvířata počátkem října zpět do svých zimovišť. Klasická zahrada bude sice otevřena i přes zimu, ale safari je letní záležitostí.

„Mám dojem, že Češi se na safari vlastním autem bojí,“ říká ředitelka Zoo Dvůr Králové Dana Holečková. Vedení zoologické zahrady autobusy zatím nezrušilo, ale ředitelka připouští, že vize byla jiná. Autobusy měly sloužit hlavně těm, kteří nepřijeli auty nebo jejichž auta nesplňují podmínky pro vjezd na safari. Jenže většina lidí svá auta nechá na parkovišti a dál pokračuje safaribusem. „Radím projet si zahradu po své ose. V areálu byste měli pobýt alespoň dvě hodiny a ideálně si šestikilometrový úsek objet vícekrát, což je návštěvníkům umožněno, pokud není plno.“

Z auta vidíte zvířata zblízka, nahlédnete do jejich života, můžete je fotit podobně, jako je tomu v pravém africkém safari. „Proto taky říkáme, že Zoo Dvůr Králové je nejlevnější výlet do Afriky. Rozhodně doporučuju, aby se návštěvníci zastavili v letní restauraci U Nosorožce, kde můžou během občerstvení pozorovat chloubu královédvorské zoo – nosorožce. Nikde v Evropě jich více neuvidíte,“ tvrdí Dana Holečková. „Bohužel většinou je nepotkáte ani v Africe, kde je na pokraj vyhubení přivedlo pytláctví,“ dodává. Před zastávkou u panoramatického výběhu čeká ještě návštěvníky v autech zastávka u pavilónu lvů.

Nevadí zvířatům, že se v létě stěhují ze stájí na safari a na podzim zase zpátky? „U všech to tak není,“ tvrdí, „některá zvířata zůstávají v zimovišti přímo na safari, další v pavilónech a výbězích za příkopy, ale většina zvířat zatím na safari jezdí na chatu. Těší se, že budou venku. Je to pro ně přirozené. Navíc pro mnohá to není nic nového, vždyť safari v omezené podobě funguje ve Dvoře Králové od roku 1989. Oni už vědí, do čeho jdou, přeprava většinou problém není. Jen mláďata, která se na safari narodila, netuší, že přijde stěhování a zima. Ale jsou a budou se svými matkami. Pokud je klidná samice, nemá strach ani mládě,“ vysvětluje Dana Holečková.

Rozšířením safari klasická zoo neutrpěla. Pořád tam na návštěvníky čeká jedenáct pavilónů, kde na 10 ha potkají asi 2000 zvířat, od bezobratlých, mořských korálů a ryb až po tygry, ale i jednu skupinu žiraf a africké slony. „Naší chloubou jsou tropické pavilóny Ptačí svět s expozicemi orangutanů a volně létajícími ptáky, ale i Vodní světy s terárii a akvárii, pavilón Africká savana se slony a pavilóny šelem,“ ukazuje nám naše průvodkyně.

„Některá zvířata chceme přesunout na safari. Chceme-li zvířata vypustit do safari, musíme pro ně najít a připravit výběh a prostory, které se nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí a kde jim nehrozí žádné nebezpečí. Pokud by se, řekněme, stádo splašilo, což se může stát, musíme mít jistotu, že bude mít dostatek prostoru, že se nezraní. Některá zvířata jsou vzájemně nesnášenlivá, nebo nesmějí žít v bezprostřední vzájemné blízkosti třeba proto, že by se samci snažili pářit se samicemi jiného druhu, u jiných by hrozilo vzájemné napadání. Je zkrátka potřeba znát jejich přirozené chování, zvyky, sociální vazby.

V žádné zoologické zahradě se nemíchají predátoři s jejich přirozenou kořistí. To kromě afrických národních parků není možné, šelmy musí být v samostatných výbězích.“ „Tamhle bychom rádi časem pustili hyeny nebo psy hyenové,“ ukazuje Dana Holečková do dálky.

„Museli bychom však zbudovat vhodné bariéry,“ poodkrývá plány do budoucna, zatímco si prohlížíme ovce a kozy kamerunské. „To jsou nejmenší domácí kozy v Africe,“ pokračuje Dana Holečková ve výkladu. Kdy dojde k dalšímu rozšíření? „Všechno záleží na penězích,“ vysvětluje.

„Královéhradecko je po Praze nejnavštěvovanějším regionem ČR,“ sděluje: „Máme Sněžku, pramen Labe, Babiččino údolí, v hotelu je bazén, v kempu i vířivka, půjčujeme kola. Za pokoj zaplatíte stejně jako za bungalov, pro všechny typy ubytování platí nabídka stravování v restauraci U Lemura.

Hotel slouží i pro firemní akce, pořádají se tam svatby či promoce. Pro ubytované v hotelu i bungalovech poskytujeme vstup do klasické zoo zdarma, a to po celou dobu pobytu. Také karavany a stany mají tuto výhodu, pokud u nás stráví minimálně dvě noci.“

„U pokladen rozdáváme návštěvníkům barevné manuály,“ říká Dana Holečková. Najdete v nich vše, co k pohybu v safari potřebujete. Dopravní řád a pravidla průjezdu, plánek a jednotlivé expoziční celky s fotografiemi všech vystavených druhů, aby si je návštěvníci mohli určit. Seznam míst, kde se smí vystupovat.

Jednotlivé oblasti mají své názvy inspirované oblastmi Afriky nebo svahilskými názvy. Zakresleny máte toalety. Strážci v „zebřích“ autech dohlížejí na dodržování pořádku a zároveň slouží jako pomoc, pokud byste se dostali do nesnází. Vystupovat se nesmí, ani když píchnete kolo, ale v manuálu je číslo na dozor safari, který vám přispěchá na pomoc. Najdete tu i přehledně popsanou trasu s názvy sekcí a obrázky zvířat, která v nich žijí.

Šestikilometrový okruh je rozdělen na jedenáct částí, z nichž čtyři jsou průjezdné mezi antilopami, zebrami a dalšími druhy kopytníků i ptáků. Auta do nich vjíždějí přes speciální kovové rošty, které brání zvířatům v opuštění jim vymezeného prostoru.

Vjíždíme do oblasti Duma (ve svahilštině gepard), chovné stanice pro gepardy. V Zoologické zahradě ve Dvoře Králové se do dnešního dne narodilo šedesát čtyři gepardů, což zahradu řadí k největším chovatelům na světě. Teď jich tu je pět, v každém výběhu jeden a loňská dvě mláďata vidí návštěvníci v pěší části zoo. „Gepardi nemůžou žít spolu, pokud je chcete rozmnožovat. Jakmile byste samici a samce nechali žít pohromadě, nebudou se o sebe zajímat. Získají dojem, že jsou bratr a sestra a nepáří se.“

Kde Dana Holečková sbírala inspiraci pro projekt, který nakonec po svých předchůdcích právě ona dokončila? „Po celém světě,“ odpovídá. Připouští, že viděla desítky zahrad a podle jejích slov se ani ty tuzemské nemají za co stydět. „Za dvacet let se naše zahrady hodně zvedly, rozhodně sneseme mezinárodní srovnání a mnohým zemím jsme hodně ,utekli‘".

„My se specializujeme na velké savce. Máme 650 kopytníků a nejčastěji jsou to zvířata vážící sto až dvě stě kilo, ale často i tunu a víc. Takže jsme zaručeně nejtěžší zahrada v Evropě,“ uzavírá exkurzi Dana Holečková.