Na šarišském hradě v současnosti pracuje 30 a v Uhrovci 20 lidí bez práce. Na akci vyčlenila vláda finanční prostředky a v budoucnu z toho bude těžit cestovní ruch.
„Zachraňujeme kulturní památku a nezaměstnaní opětovně získají pracovní návyky. Z 80 zájemců jsme vybrali dvacet. Jedenáct z nich neopouštělo seznamy dlouhodobě nezaměstnaných a pět překročilo padesát let. Jsou mezi nimi lidi se základním vzděláním, s výučním listem, maturitou a dva mají vysokoškolské vzdělání,“ řekla Právu Slavka Súlovská, ředitelka Úřadu práce v Partizánském, která pomáhala s výběrem nezaměstnaných pro práci na Uhrovci.

Práce na záchranu hradu Uhrovec.

Práce na záchranu hradu Uhrovec

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Mluvčí slovenského ministerstva kultury Eva Chudinová Právu potvrdila, že projekt vznikl na základě iniciativy ministra kultury Daniela Krajcera. „Záměrem je, aby z projektu měly užitek nejen slovenské hrady, ale také lidé bez práce. Proto jsme do něho vybrali regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti,“ uvedla.

Základem je dobrá parta

Stavební práce mají zakonzervovat zříceninu, aby nehrozil další pád zdi. Částečně by se měla také obnovit část hradu do podoby, ve které by zde bylo možné umístit expozici. „Je to velmi zajímavá práce a moc si cením toho, že jsem tuto šanci dostal,“ řekl Právu Viktor Viktorín, který pracoval naposledy v roce 2005. „Původně jsem dělal v Tatrovce v Bánovcích nad Bebravou a pak jsem pracoval v Čechách. Posledních šest let jsem o místo nezavadil, až přišla nabídka zkusit to na zdejším hradě,“ líčí svůj příběh větrem ošlehaný muž.

Další zachránce středověkého skvostu se jmenuje Slávo Turek. „Většinou se živím zedničinou. Líbí se mi, že zachraňujeme jednu z nejhezčích zřícenin hradu na Slovensku,“ rozpovídá se Turek. „Na začátku bylo potřebné uvolnit zavalené místnosti od sutě. Následně se obnovují i spadlé klenby,“ dodává.

Jarmila Foltánová byla bez práce několik měsíců.

Jarmila Foltánová byla bez práce několik měsíců.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Všichni si pochvalují, že se tady potkala skvělá parta a nikoho není potřeba do práce nutit. V partě jsou i tři ženy. „Loni v prosinci jsem přišla o zaměstnání. Při této práci jsem nanejvýš spokojená. Je zde nádherné prostředí, výborný kolektiv a je to příjemná změna,“ pochvaluje si Dana Trebichanská, která má ukončenou dřevařskou průmyslovku s maturitou. „Chlapi v partě nezlobí, takže je vše v pořádku,“ směje se další členka, dobře naladěná Jarmila Foltánová.

Využívají dešťovou vodu

„Sami si promýváme písek, který následně dál využíváme. To víte, za ta století se písek zašpinil, a abychom nemuseli dovážet nový, tak si vyčistíme ten původní,“ vysvětluje Štefan Kortiš, který zde působí téměř jako mistr.

„Zachytáváme dešťovou vodu, která stéká ze střechy do nádrží. Když je pořádný slejvák, polapíme až dva tisíce litrů vody,“ ukazuje na důmyslně ukryté nádrže na vodu. Zřícenina hradu je těžce dostupná, proto se snaží využívat všechny možnosti k získávání potřebného materiálu přímo na místě.

470 eur na ruku

V roce 1997 vzniklo občanské sdružení Nadace pro záchranu kulturního dědictví pod vedením Petra Horanského. „Na záchraně hradu Uhrovec pracujeme již od roku 1998. Tehdy začaly na hradě první výzkumné práce. Vypracovali jsme plán konzervace hradu. První finanční prostředky jsme získali z Velké Británie. Bylo to 4,2 miliónu slovenských korun a v roce 2000 jsme mohli začít se záchranou hradu. Začali jsme částmi ohroženými zřícením. Při obnově využíváme geodetické zaměření hradu z roku 1972,“ uvedl Horanský.

K pokračování projektu získala nadace finanční prostředky z ministerstva kultury a ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny. „Pracovníci na hradě dostanou na ruku 470 eur měsíčně, což je v tomto kraji slušné. Po šesti měsících práce na hradě budou mít nárok na podporu v dalším období,“ dodal Horanský. „Chtěli jsme zaměstnat především místní lidi. Například Miloš Podlucký se k pracovnímu místu nemohl dostat přes deset let,“ dodal.

Takhle vypadal hrad Uhrovec původně.

Takhle vypadal hrad Uhrovec původně.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Horanský pochází z Bratislavy a na Uhrovec zavítal poprvé v roce 1990. Už tehdy si řekl, že ho zachrání. „Okouzlila mě poloha hradu i jeho kompaktnost. Například na žádném jiném slovenském hradě není tak zachovalá románská kaple. Je opravdu jedinečná,“ dodal.

Pokud bude tento projekt úspěšný a ministerstvo kultury se přesvědčí, že tak může obnovovat památky, tyto aktivity by měly pokračovat i na jiných hradech a zámcích. Horanský je sám památkář a památkáři z Trenčína mu moc pomáhají.

Kopii středověkého mostu, který hrad zpřístupňuje, postavili před dvěma lety. Použila se pouze tradiční technika a tesalo se z čerstvého dubového kmene. „Moc nám pomohl tesařský mistr Petr Růžička z Prahy a stavitelé vikinských lodí z Norska. Autorem návrhu je Jaroslav Kilián, dodal Horanský.