Snímky z vesmíru odhalily v saúdskoarabské poušti tisíce hrobek

Nejčastěji viděli kruhové pohřební stavby a takzvaná kyvadla – mohyly, od nichž vedou řady kamenů dlouhé až pět kilometrů. Mnohé z nich asi pocházejí z dob dávno před vznikem islámu. Kromě nich byly nalezeny tzv. výhony, jimiž dávní lidé naháněli zvěř do pastí, a také méně určité útvary, které mohly sloužit jako dočasná obydlí.

Archeolog David Kennedy ze Západoaustralské univerzity, který zkoumání záběrů oblasti o rozloze asi tisíc km čtverečních vedl, dokonce zajistil i pozemní „test“ výsledků. Jeho známý, který žije u Džiddy, vyrazil podle Kennedyho údajů k některým ze staveb, nalezených při vzdušném výzkumu. Pro pozemního pozorovatele však byly výsledky spíše skličující: většinou viděl jen „moře balvanů“, které by bylo pro vědce „noční můrou“, kdyby ho museli zkoumat bez pomoci družic.

Kennedy se domnívá, že na poloostrově bude možné najít milióny takových památek. K tomu jej vedou i zkušenosti z Jordánska. Leteckým výzkumem této země se zabývá již 35 let. Za tu dobu zjistil, že památek viditelných ze vzduchu přibývá, jak se jeho stroj blíží k hranici Saúdské Arábie. Za ni však zatím nesměl.

Vláda v Rijádu zakazuje letecké snímkování i vlastním lidem. S Google Earth podobné bariéry mizí – aspoň zčásti. Nemizí totiž překážky pro vlastní archeologickou práci, zejména kvůli ohledům na náboženství.

„Nechtějí, aby si lidé pohrávali s prehistorií, protože to protiřečí koránu – stejně jako fundamentalističtí křesťané nechtějí, aby někdo říkal, že je něco starší než šest tisíc let,“ vysvětluje různá úřední omezení archeolog Juris Zarins, který pracoval v této zemi 15 let.

Podle něj neříkají Kennedyho výzkumy nic, co by nebylo známo už dříve. V 70. a 80. letech totiž proběhl v Saúdské Arábii široce založený výzkum, na němž se podílel i Zarins a při němž bylo objeveno 1800 hrobek a dalších památek.

Otázky, kdy stavby vznikly, jak fungovaly, kdo byli jejich budovatelé, však nadále zůstávají nezodpovězeny. Podle Kennedyho však aspoň pro část z nich jsou k dispozici hypotetické odpovědi.

Stavby vznikly asi ve 4. až 1. tisíciletí př. n. l. Časově se zčásti překrývaly s érou budování megalitů typu Stonehenge v Evropě. Tehdy byly arabské pouště vlhčí, a tedy příznivější pro život.