Za všechno může mohutný rozvoj navigačních přístrojů GPS v autech. Stačí, aby řidič při zadání cíle vynechal koncové písmeno „s“, a omyl je na světě. Tím spíš, že ve francouzštině se Lourde a Lourdes vyslovuje úplně stejně.

Obě místa jsou navíc od sebe vzdálena pouhých 90 kilometrů, což pro poutníky ze vzdálenějších koutů zeměkoule není žádný velký rozdíl. A aby nebyl všem podobnostem konec, má také Lourde svou sochu Panny Marie, umístěnou na skalisku, z nějž vytéká pramen. Že ale ty „pravé“ Lurdy jsou městečkem s 15 tisíci obyvateli (zatímco Lourde vískou s 93 domorodci), se příliš neví.

Poutníci v Lourdách

Poutníci v Lurdách

FOTO: fotobanka Profimedia

Turisty a poutníky vyhledávaná socha Panny Marie v Lurdách byla postavena v roce 1892 jako výraz vděku za údajné zázračné uzdravení rodiny Eléonore Dagieuové.

Dvousetkilogramový odlitek z bronzu o výšce 1,53 metru se tyčí na místě, kde se v roce 1858 měla osmnáctkrát zjevit Panna Maria mladičké pastýřce Bernadette Soubirousové.

Na šest miliónů návštěvníků sem přijede také kvůli legendě, podle níž voda z pramene, jenž odtud vytéká, dokáže vyléčit i beznadějně nemocné lidi. Oficiálně církev uznala 67 případů zázračného uzdravení po návštěvě Lurd.

Katedrála v Lurdách

Katedrála v Lurdách

FOTO: fotobanka Profimedia

„V tomto období velkých poutí do Lurd k nám zbloudí každý druhý den nějaké auto s lidmi, kteří se spletli,“ řekl agentuře AFP starosta Lourde Robert Amblard. Jsou to Španělé, Češi, Poláci, Srílančané, ale i Francouzi.

Alain Brugeilles, jehož dům stojí hned vedle sochy Panny Marie v Lourde, poznamenává, že zbloudilí poutníci nejsou zas až tak novým fenoménem. „Už sem omylem zajelo hodně lidí, ale s rozmachem GPS se to znásobilo,“ vysvětluje. Jeho otec se proto vybavil mapkami regionu, které pak pomýleným rozdává a ukazuje jim cestu do správného cíle.

Britové se marně ptali na svůj hotel

Brugeilles si vzpomíná i na případ, kdy u sochy vedle jeho stavení před třemi lety zastavilo auto s obytným přívěsem. „Vystoupili z něj lidé a zapálili u Panny Marie šest nebo sedm svíček,“ dodává.

FOTO: Archiv, Právo

Další místní, Jean Marchesin, jednou nechal u sebe přespat čtyři páry britských turistů. V deset večer u něj zazvonili a ptali se na svůj hotel v Lurdách. A u Genevieve Clenetové, která bydlí naproti kostelu, se zase poutníci jednou ptali na cestu k jeskyni se sochou Panny Marie, té v Lurdách. „Ukázala jsem jim cestu k naší skále. Někteří z nich se tam zastavili a dále už nejeli,“ říká.

O přejmenování nechtějí slyšet

Starosta Amblard si posteskl, že nechtěná popularita jeho vesnici nic dobrého nepřináší. „Nemáme z toho žádný obchod ani jiný užitek, spíš jen starosti,“ vysvětluje. Pravidelně dostávají například žádosti o opisy rodného listu lidí narozených v Lurdách nebo o potvrzení k dopravní nehodě, k níž došlo také tam. „Je to legrační,“ dodává se smíchem.

Úsměv se ale ze starostovy tváře vytratí ve chvíli, když mu někdo navrhne, aby se obec přejmenovala a odlišila se tak zřetelně od Lurd. „Nepřichází v úvahu,“ odvětí razantně.