Úvodní setkání s čerty uskutečníme u obce Želízy na jihozápadě CHKO Kokořínsko. Nejprve jsme tu sice nahlédli po krátké naučné stezce do světa Mokřadů dolní Liběchovky, ale vzápětí jsme se jali stoupat do vrchů nad obec.

Právě nad obcí Želízy je možné se potkat s jedněmi s nejvyšších čertů ve volné přírodě v Česku. Pískovcové skály v jejich podobu vytvořil sochař Václav Levý a od poloviny 19. století tak dnešní modře značenou turistickou trasu hlídají dvě obří, devět metrů vysoké Čertovy hlavy.

Liběchovka

Liběchovka

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Václav Levý se ovšem nespokojil s touto dvojicí skulptur a o zhruba kilometr dál vyzdobil reliéfy a plastikami jeskyni zvanou Klácelka. Před jeskyní je k vidění amfiteátr pojmenovaný jako Blaník s vytesanými postavami Jana Žižky či Prokopa Holého. Toto dílo Václava Levého vznikalo v letech 1844 až 1850.

Video

Želízy

Autor: Miroslav Šára, Právo

Ze Želíz jsme se vydali o sedm kilometrů severně a zastavili v obci Horní Vidim. Hned na samém kraji tu příchozímu padne do oka barokní zámek s parkem. Areál byl vystavěn v první polovině 18. století a na konci 19. století novobarokně upraven. V současnosti slouží jako domov důchodců.

A pak již polní cestou zamíříme ke Starému zámku. Jedná se o zbytky skalního hrádku pod Horní Vidimí. Trasa míří stále hlouběji, modře značená turistická stezka se místy ztrácí v hustém travním porostu, ale nakonec turistu posílá do krásného lesa. A – jak jinak – i mezi skály. Na jedné z nich spatříme vytesaný reliéf madony, což je pro nás i znamením, že jsme již velice blízko avizovanému Starému zámku.

Horní Vidim

Horní Vidim

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Na pískovcových blocích, na jejichž vrchol vede úzká cesta a pár schodů, kdysi stávala dřevěná tvrz. Stopy po ní už nejsou příliš patrné, zato mnohem viditelnější jsou tu místnosti vytesané do skal. Ovšem nejen dozvuk dávných časů je tím nejlákavějším. Jedná se totiž o nádherné lesní zákoutí, o jedno z působivých míst oblasti, která se místy docela podobá horským končinám. Horám, jež se ale ponořily pod okolní povrch. Stejně jako při cestě ke Klácelce, i zde se pohybujeme o dost níž, než kde jsou okolní pole a louky.

Video

Vidim a Starý zámek

Autor: Miroslav Šára, Právo

Od skal upravených lidskou rukou a nepatrných zbytků tvrze se nyní přemístíme na severovýchodní hranici CHKO Kokořínsko k renesančnímu zámku s prvky gotického hradu. Na řadě je návštěva Housky.

Vracíme se tak k čertovskému tématu, protože podle pověsti byl hrad Houska postaven na skále, jejíž trhlina vede až do pekla. Ona průrva, jak neopomene informovat kastelán, se nachází přímo pod nejcennější částí objektu, pod hradní kaplí. Pak tu mají ještě jeden vstup, přímo z nádvoří. Nad dveřmi je zdánlivě ptačí hnízdo, tabulka pod ním ale informuje, že v zde sídlí netopýr. Netopýr se ke vchodu do pekla hodí opravdu o poznání víc.

Jiná pověst praví, že hrad v roce 878 pro svého syna Housku založil kníže Pšovanů Slavibor, což by vůbec neznělo špatně nebýt archeologů. Ti tvrdí, že hrad je rozhodně mladší, že jej ve druhé polovině 13. století založil Přemysl Otakar II.

Starý zámek

Starý zámek

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Z historických dat si už připomeňme pouze rok 1924, kdy Housku koupil senátor a prezident Škodových závodů Josef Šimonek. O šest let později ji nechal restaurovat. Stejnou péči objektu věnují jeho dědicové, jimž byla Houska vrácena po roce 1989. O deset let později ji zpřístupnili veřejnosti – a rozhodně je tu co obdivovat.

K nejcennějším místům zde patří také tzv. zelená komnata s jedinou dochovanou klenbou (šest a půl metru vysokou) původního hradu. Nádhernou místností je také taneční sál. Nejen svým interiérem, ale i vynikající vyhlídkou z oken. K vidění je mj. Bezděz či Ještěd. Za dobré viditelnosti je prý odsud možné přehlédnout až šestinu Čech.

Když už hovoříme o vyhlídkách – půl kilometru od zámku je vyhlídka na Říp. Při cestě k ní si zcela určitě povšimnete sochy sv. Ludmily.

Video

Zámek Houska

Autor: Miroslav Šára, Právo

 

PŘÍŠTĚ se vypravíme na sever Itálie, do Údolí Aosty. V první části našeho putování se setkáme se starým římským mostem, pak se projdeme v místech nádherných vyhlídek na alpské velikány – a zároveň po obci, kam se lze dostat pouze lanovkou. A nakonec se vydáme do letoviska Breuil-Cervinia pod věhlasný Matterhorn.