Celou cestu po košickém regionu u našich východních sousedů, jehož součástí je i Slovenský ráj (SR), provází nepřízeň počasí. Proudy vody valící se z nebeské báně zkoušejí, co lidé vydrží. Tokajská oblast, Zemplínsko, Trebišovsko, oblasti, ze kterých sem přijíždíme, připomínají jezero.

Naštěstí jsme na území, jež je součástí Spišsko-gemerského krasu, a jak se dozvídám od našeho horského vůdce, zdejší vápence a hodně členitá krajina nedovolí lijákům způsobit záplavy. A tak vyrážíme auty nahoru do Kláštoriska z ústí nejromantičtější a nejkrásnější rokliny Suchá Belá ve známém středisku Podlesok, které je východiskem pro túry do centrální a severozápadní části SR. Na místo, kam se v dávných dobách uchýlili obyvatelé Spiše před divokými Tatary.

Tisíce hektarů s adrenalinem

„Jaké zážitky?!“ přeruší moje myšlenky muž v kloboučku, k němuž jsem si přisedla do vozu zabláceném až po střechu. Reaguje na právě skončený telefonický hovor se zástupcem cestovky, která k nim chce zanedlouho vyslat skupinu Angličanů. „Tady se dá prožít adrenalin i bez velkého programování,“ dodá uštěpačně a přes rameno na mě mrkne: „Stačí podvrtnout si kotník.“

Vlado Mucha předseda Asociace horských průvodců NP Slovenského ráje

Vlado Mucha, předseda Asociace horských průvodců NP Slovenského ráje

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

Vlado Mucha ví, o čem mluví. Je předsedou Asociace horských průvodců Národního parku Slovenský ráj. Ta sdružuje deset kvalifikovaných mužů, kteří jsou členy horské služby. Během letní sezóny zasahují až u padesátky případů, vesměs se jedná o zlomeniny a různé nevolnosti. Asociace existuje tři roky a nejčastější záchranářskou klientelu má mezi slovenskými turisty, Češi jsou za nimi v těsném závěsu.

Když si uvědomím, že hlídají území o rozloze 19 763 hektarů, bohatě protkané údolíčky, bujnými roklinami a kaňony, leckde navzájem pospojovanými žebříky, vysunutými stupačkami a jištěné řetězy, nad divokými toky a vodopády, je mi jasné, že tihle chlapíci se rozhodně nenudí. Navíc je celá zdejší krajina téměř z devadesáti procent zalesněná. Takže je to terén nádherný a rozmanitý, ale pro záchranáře opravdu náročný.

Mizerná kondice a divná móda

Horští průvodci mají povolení vodit návštěvníky i mimo turistické chodníky. Také mohou umožnit jízdu po třech cyklotrasách, které vedou bokem těch běžně sjízdných. Dokonce provedou zájemce i Medvědí jeskyní, kam se normální smrtelník nedostane. Proto toto místo při své práci považují za zákusek…

Jejich služeb zatím nejčastěji využívají Poláci, pak Lotyši a Litevci. A to i když dorazí autobus s vlastním průvodcem. Za zvolenou trasu s odborníkem zaplatí výprava 100 eur. Cena se však většinou pohybuje po dohodě kolem 40 eur za den. Zdejší trasy jsou specifické svou jednosměrností.

Na planině chráněné soutěskami a dolinami byl okolo r. 1305 vybudován Klášter kartuziánů. „Dnes z něho zbyly jen ruiny,“ řekl nám šéf horských průvodců V. Mucha v místě zvaném Kláštorisko.

Na planině chráněné soutěskami a dolinami byl okolo r. 1305 vybudován Klášter kartuziánů. „Dnes z něho zbyly jen ruiny,“ řekl nám šéf horských průvodců V. Mucha v místě zvaném Kláštorisko.

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

„Dříve k nám jezdívali praví turisté. Dnes jsou sice návštěvníci kvalitně oblečení a obutí, ale bez valné orientace a hlavně kondice. Často nemají k přírodě ani žádný vztah,“ vystavuje nelichotivé vysvědčení „turistům“ Peter Bulej, šéf Horské služby Slovenského ráje, založené v roce 1956.

„Posledních deset let pozorujeme takovou zvláštní módu, vyjít si na túru kolem desáté až jedenácté hodiny,“ dodává záchranář, který se záchranářské profesi věnuje od roku 1975. Při těchto slovech se nedivím, proč strážci přírody i lidí vítají, pokud jsou příchozí pojištěni. Což je možné udělat až na místě.

Maša přináší klid

Slovenský ráj je skutečným rájem pro turistu, i když v jeho centrální části bývá v letních měsících přece jen poněkud těsno. Proto se jedeme podívat do oblasti, jež nabízí v dnešním hlučném světě vlídnou oázu, možnost skutečné relaxace i nejrůznějších aktivit. Je součástí rozlehlé planiny Geravy na jihu SR, která se rozkládá v nadmořské výšce 1000 až 1100 metrů a má velké množství povrchových krasových útvarů. Stýká se na ní pět různých turistických cest. V zimě je k dispozici hustá síť udržovaných běžeckých tratí.

Na jihu Slovenského ráje u vodní přehrady Palcmanská Maša v Dedinkách

Na jihu Slovenského ráje u vodní přehrady Palcmanská Maša v Dedinkách

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

Na březích vodní nádrže Palcmanská Maša pod Geravou vládne úžasný klid. Tu a tam nějaký ten rybář - tahají odsud kapry, tolstolobiky či amury. Nacházíme se v Dedinkách, ideálních pro vodní sporty, cyklistiku (je tu půjčovna kol), v zimě pro lyžování. Původní obec skončila na dně přehrady, která má rozlohu 86,5 hektaru a zadržuje 11 miliónů metrů krychlových vody. Ač je to můj živel, tady bych se stěží smočila i v tom nejparnějším létě. Jde o jedno z nejchladnějších míst na Slovensku, maximální teplota dosahuje k 20 stupňům, v nichž se člověk s „počítačovými“ zády necítí zrovna nejlépe.

Jako za starých časů

Brr, pryč od studené, i když krásné vody, raději vzhůru do Zejmarské rokliny, nejkratší v SR - měří pouhých 800 metrů. Jsou zde i půvabné Vodopády kpt. Nálepky. A hlavně obec Mlynky, kde máte pocit, že se zastavil čas. Průvodce nám ukazuje železniční stanici, která vypadá jako ze starého filmu. Ovšem pozor - je rychlíková a na trase Bratislava-Košice trvající 6,5 hodiny tady staví rychlík dvakrát denně. Nahoře nad ní je trať lyžařského vleku. V této oblasti by to nebylo nic zvláštního, jenže zdejší je 38 roků stará a stále funkční kotva.

Slovenský ráj

Slovenský ráj

FOTO: Archvi SACR

Obec, jejíž historie sahá do 14. století, se skládá ze sedmi částí a dodnes žije ze zpracování dřeva jako kdysi, kdy místní lid živilo i hornictví. To až do roku 1956. Teď jsou z poloviny závislí na turistice. Pokud má turista chuť ponořit se do určité nostalgie a nasát atmosféru dýchající původním životem, je to ideální místo!

Zámek Betliar

Kdo rád spolu s přírodou poznává i pamětihodnosti, má to k nim ze Slovenského ráje, jak se říká, coby dup. Pokud se vydáte z Dedinek směrem na jih na Dobšinou a dál na Rožňavu, narazíte např. na renesančně barokní památku, jež patřila jedné větvi rodu Andrássyů. V letech 1880-1886 byl zámek Betliar přestavěn na přepychové lovecké sídlo.

Zámek Betliar

Zámek Betliar

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

Majitelé patřili k vášnivým sběratelům, cestovatelům a lovcům a tomu také odpovídá zařízení a výzdoba. Nejenže prostory ozvláštňují vycpané trofeje poněkud jiné než v ostatních šlechtických sídlech - jsou tu k vidění např. kanadský grizzly, krokodýl, kareta obrovská či vlci, ale především exponáty z různých exotických zemí světa. Objekt, který byl za vzornou rekonstrukci v r. 1994 oceněn medailí Europa nostra, obklopuje na ploše 80 hektarů krásný park. Více na www.snm.sk.

Kolik stojí vstupné
1 osoba4,32 eura
žáci, studenti do 26 let a osoby nad 70 let2,32 eura
děti do 6 let, pedagogický dozor, osoby zdravotně postižené a doprovázející jevolné vstupné

Spišský hrad - památka UNESCO

Nejrozsáhlejším středověkým komplexem ve střední Evropě jsou zříceniny Spišského hradu, jehož historie sahá až do 12. století. Ve výšce 634 metrů nad mořem se na 4 hektarech zachovalo pět nádvoří. Původně královský župní hrad přešel v druhé polovině 15. století do majetku šlechtických rodin a získal současnou mohutnou rozlohu.

Spišský hrad

Spišský hrad

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

Csákyové jej vlastnili až do roku 1945. V 70. letech minulého století byla zahájena rekonstrukce ruiny. Od r. 1993 je zapsán na Seznam UNESCO. Více na www.spis.sk. Živo je v něm především v letních měsících, kdy ožívá programy historického šermu, divadelními vystoupeními a koncerty. V červenci a srpnu tu bývá každou sobotu noční program.

Jak mají otevřeno
květen-záříod 9 do 19 hodin
říjenod 10 do 16 hodin
listopad-duben na požádání
* poslední prohlídka je hodinu před zavřením hradu
 Vstupné
 dospělí 5 eur, noční vstupné 6
 děti od 6 let, studenti, důchodci 3 eura, noční 3,5 eura
 skupina dětí do 15 let (nad 15 účastníků)2,50 eura
 rodinná vstupenka - 2 dospělí, max. 4 děti do 15 let12 eur

 Zámek Markušovce a letohrádek Dardanely

Když vyrazíte ze SR směrem na sever na Spišskou Novou Ves, navštivte obec Markušovce rozkládající se na břehu řeky Hornád. Ve všech publikacích o Slovensku je oblast Spiše mimo jiné řazena mezi nejbohatší co do kulturních a umělecko-historických památek. Markušovský zámek si vystavěla rodina Mariássyů (v roce 1643), která původně měla poblíž tohoto místa ve 13. století hrad. Renesanční sídlo bylo později rokokově upraveno.

Zámek Markušovce leží ve francouzském parku se třemi stupňovitými terasami, jehož ozdobou je letohrádek Dardanely.

Zámek Markušovce leží ve francouzském parku se třemi stupňovitými terasami, jehož ozdobou je letohrádek Dardanely.

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo

Na první pohled zaujmou jeho okrouhlé nárožní rotundy a barokní věžička uprostřed střechy. Dnes je v zrekonstruovaném zámku muzeum historického nábytku Muzea Spiše a návštěvník se může potěšit krásnými kousky od období renesance, baroka, rokoka, klasicismu, přes empír a biedermeier až po ukázky interiéru z 20. století. Jeho areál zdobí rokokový letohrádek Dardanely, ve kterém je jediné specializované muzeum klávesových nástrojů na Slovensku. Více na www.muzeumspisa.sk.

Jak mají otevřeno
1. ledna-30. dubna + 1. listopadu-31. prosince úterý-pátek + neděleod 8 do 16 hodin pondělí + sobota zavřeno
1. května-30. června + 1. září-31. října úterý-neděleod 9 do 17 hodin, pondělí zavřeno
1. července-31. srpna pondělí-neděleod 9 do 17 hodin
Zámek Markušovce

Zámek Markušovce

FOTO: Vlaďka Merhautová, Právo