Letošní výročí si ve skanzenu připomenou několika mimořádnými doprovodnými akcemi. Ty budou na programu zejména v létě, do té doby si sem ale můžete zajet ještě na spoustu jiných pořadů.

Tím nejbližším bude 5. června Jaro na dědině, atraktivní program, při němž se otevřou chalupy Valašské dědiny a návštěvníci uvidí, čím vším se v tomto ročním období Valaši zabývali.

Skanzen chce udržovat a představovat valašské tradice

Skanzen založili bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, rodáci ze Zlína. Od počátku zdůrazňovali, že muzeum nemá za cíl jen uchovávat originály a repliky valašských staveb, ale také udržovat a představovat valašské tradice.

Této vizi je skanzen věrný dodnes – celý rok žije folklorními pořady a programy přibližujícími zvyky a obyčeje Valachů populární formou, aktivně udržuje původní zemědělství i řemesla.

Interiéry chalup dokumentují, jak skromně a prostě žili Valaši ve vesničkách na úbočí Beskyd.

Interiéry chalup dokumentují, jak skromně a prostě žili Valaši ve vesničkách na úbočí Beskyd.

FOTO: Martina Žáčková

Většina programů se koná v nejstarší části, Dřevěném městečku. To prostřednictvím řady originálních budov přenesených z rožnovského náměstí i kopií přibližuje atmosféru malého podhorského městečka konce 19. a začátku 20. století.

Nahlédnete do domů vybavených dobovým nábytkem, k vidění jsou i menší stavby jako studny, včelí úly ve tvaru lidských hlav či kuželna. K nejzajímavějším patří prohlídka fojtství, v jehož přízemí je i fungující poštovní úřad, nebo měšťanské chalupy s lázeňskými pokojíky.

Známé špalkové včelí úly v Dřevěném městečku jsou zvláštní tím, že mají česna zdobená lidskými hlavami - včely jimi létají dovnitř a ven.

Známé špalkové včelí úly v Dřevěném městečku jsou zvláštní tím, že mají česna zdobená lidskými hlavami - včely jimi létají dovnitř a ven.

FOTO: Martina Žáčková

Děti se svezou na starém kolotoči, dospělí si mezitím mohou pochutnat na valašských specialitách v blízké hospodě Na posledním groši. Náměstí vévodí kostel svaté Anny se hřbitovem Valašský Slavín.

Najdete tu symbolické hroby význačných valašských osobností – od zakladatelů muzea bratří Jaroňků přes malíře Jana Kobzáně či spisovatelku Marii Podešvovou až po olympionika Emila Zátopka, rodáka z nedaleké Kopřivnice.

Valašská dědina

S majestátním Dřevěným městečkem sousedí areál Valašská dědina, který přibližuje život v typické vesnici na úbočí Beskyd. Svou živou atmosférou nadchne nejmenší návštěvníky. U vstupu nabízí svezení kočí s koňským povozem. Na pastvinách se pasou domácí zvířata, zahrádky u domů září květinami, na polích a v sadech se hospodaří – nechybí původní plodiny a ovocné stromy.

Najdete tu také poslední novinky, zpřístupněné v loňském roce: evangelický kostel, valašskou hospodu a školu, kde dokonce na příchozí děti čeká pan učitel, aby si je vyzkoušel z různých znalostí.

V kovárně nechá kovář návštěvníky asistovat při zhotovování podkovy, v mlýně mohou mlynáři pomoci roztočit lopaty, řezbář předvede výrobu dřevěného nádobí… Do většiny chalup rozesetých na stráni můžete vstoupit. Přibližují, v jakých – často velmi stísněných a prostých – podmínkách žili lidé ještě v polovině 19. století.

Mlýnská dolina

Třetí, nejmladší areál muzea Mlýnská dolina nadchne milovníky technických vymožeností. Uvidíte řadu dosud funkčních technických staveb převážně na vodní pohon – mlýn, valchu, pilu i lisovnu oleje.

V budoucnu se má areál rozrůst o sklárnu. Od roku 1995 patří do správy rožnovského skanzenu také Pustevny u Radhoště – přesněji Libušín, Maměnka, Pustevenka a Valašská Zvonice, postavené v závěru 19. století podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče.

 Co takhle svatbu
Skanzen umožňuje uskutečnění svateb, snoubenci za to zaplatí 3600 korun. V muzejních areálech je zakázáno volně kouřit, kuřáci mohou využít jen vyhrazená místa u hospůdek a občerstvení. V interiérech se nesmí filmovat ani fotit.