Hlavní myšlenkou projektu je obrátit pozornost obyvatel měst ke zvukům, které je obklopují, a poukázat na důležitost zvukové stavby prostředí.

"Chtěli jsme zviditelnit tento aspekt prostředí, který se nám zdál trochu upozaděný," komentuje vznik databáze jeden z jejích zakladatelů Miloš Vojtěchovský. Kromě oslovení širší veřejnosti by prý také chtěli navázat spolupráci s magistrátem a s architektonickými sdruženími při řešení otázek spojených s akustikou města.

Přispět může každý

Do databáze může přispět každý. Uživatelé tak vytvářejí jakousi zvukovou mapu Prahy a dávají ostatním posluchačům možnost poslechnout si zvuky různých událostí a zákoutí. Se sluchátky je možné poslouchat šplouchání vody, tlampače zmrzlinářských vozů, cvrlikání ptáků nebo řinčení atrakcí na Matějské pouti.

 

Vrány, Závrať a Psycho v galerii DOX  Zdroj: Miloš Vojtěchovský, panto-graph.net

 

Velmi oblíbenou destinací je například železniční most, jehož vibrace nahrával dánský zvukový umělec Jacob Kirkegaard i pod vodou speciálním "hydrofonem".

Delší hudební kompozice je možné nalézt také v sekci Radiocustica Českého rozhlasu, se kterým internetový portál spolupracuje. Podle Miloše Vojtěchovského by tvůrci v září rádi představili delší zvukové kompozice v pořadu na vlnách Českého rozhlasu. V budoucnu by také měla vyjít hudební kompilace na CD.

Průkopníkem byl Murray Schafer

Myšlenka sluchového pozorování vznikla v sedmdesátých letech v kanadském Vancouveru a jedním z jejích prvních průkopníků byl vědec a skladatel Murray Schafer. Ten jako první užil termín soundscape, odvozeného od anglického landscape (krajina) pro označení zvukového prostředí, které člověka bezprostředně obklopuje.

Schafer se také podílel na vzniku kompozice Vancouver Soundscape 1973, která je určitou poslechovou procházkou po tomto přístavním městě.

Cílem protestního pochodu bylo pražské Václavské náměstí.

V databázi nahrávek nechybí ani pražské demonstrace.

FOTO: Petr Horník, Právo

Teorie zvukového prostředí v sobě snoubí hudební, psychologické a filozofické poznatky. Stejně jako u hudebních kompozic se u krajiny určuje její celková tonalita, ze které poté vystupují výrazné zvuky jako určující orientační body. Důležitou roli hraje také tónová a rytmická vyváženost.

Skladatel a teoretik Barry Truax uvádí pojem zvukového horizontu, který udává vzdálenost, na kterou jsme schopni "doslechnout", co se děje v našem okolí. V hlučném prostředí se tento horizont zmenšuje až na velikost menší než lidské tělo, kdy například nejsme schopni slyšet vlastní kroky na ulici.

Zvuky okolí už neinformují člověka o dění kolem něj, ale stává se z nich jednolitý hluk, od kterého se snaží izolovat, nebo jej přehlušit například pomocí hudby, která je někdy s nadsázkou označována jako "zvukový parfém".

Přirozené zvuky v hudbě

S praktickým využitím přirozených zvuků k tvorbě akustického prostředí se lze setkat například u japonských zahrad, kde jsou zvuky tekoucí nebo padající vody zesilovány pomocí vhodných rezonančních nádob a desek. Rozšířené jsou také větrné zvonkohry vyrobené z bambusu nebo rybích šupin.

Industriální zvuky nejsou ničím cizím ani v populární hudbě. Hojně je využívá například islandská experimentátorka Björk, v jejíchž písních je možné zaslechnout například monotónní hučení lisovny plastů, klapot železničních pražců nebo houkání zaoceánských parníků v Reykjavíku.

Historie

Projekt Your Favourite Sound byl iniciován v Londýně v roce 1998 zvukovým umělcem, pedagogem a hudebníkem Peterem Cusacem. Vznikl jako pravidelný program pro místní nekomerční umělecké rádio Resonance FM a pokračuje v různých verzích dodnes. Cílem bylo zjistit a zachytit, který zvuk a místo obyvatelé určitého města, nebo jeho části považují za "pozitivní".

Odpovědi tvoří on-line archiv, obsahující informace o proměnlivé městské zvukové krajině. Tvoří portrét města a naznačuje, jak lidé v tomto ohledu vnímají svoje okolí. Výsledek může odhalit řadu překvapivých souvislostí o významu zvuku v každodenním životě. Projekt "Favourite Sound" a jeho další verze zkoumaly například Chicago, nebo Peking. Praha je prvním místem ve střední Evropě, kde zvukově sociální výzkum s uměleckou ambicí probíhá.