Nejvýznamnější dobou rozvoje hradu a okolí je 15. století s příchodem rodu Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva z Rožmitálu Johanka se totiž provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou.

Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za nichž byly prováděny v první polovině 19. století vnitřní úpravy i regotizace celého objektu stavitelem B. Gruberem. Změny se dotkly i přilehlých pozemků.

Z dřívější obory vznikl úpravami velký anglický park, pod jehož staletými stromy jsou dosud uchovány takzvané sejpy neboli zbytky po pradávném rýžování zlata. V parku, který je stejně jako prohlídková trasa v zámku přístupný veřejnosti i po návratu zámku hraběnkám Hildprandtovým, jsou chováni krásní daňci.

Poklad byl ukryt v dutém zdivu za obrazem

Vodní zámek Blatná leží 95 kilometrů jižně od Prahy a přibližně ve stejné vzdálenosti od rakouských a německých hranic. Podle pověsti založili někdejší hrad templáři, kteří při svém odchodu ukryli v jeho zdech obrovský poklad. Místo označili tajnými značkami. Klíčem k němu má být výjev na obraze, namalovaném na zdi v jedné z komnat.

Poklad byl dlouho marně hledán, až tajemné šifry pochopil zámecký písař, který proklepal stěnu za obrazem a zjistil, že je dutá. Písaře ani poklad pak už nikdo neviděl.

Zůstala jen díra ve zdi a v dutině za ní jen pár mincí. Obraz byl potom zabílen, a tak nezůstal ani ten. Podle různých záhadologů a hledačů mystérií prý údajně bohatství stále čeká na stejném místě. Jen hledači se už tak nehrnou.

 

Renesanční vodní zámek Blatná s rozsáhlým parkem.

Renezanční vodní zámek Blatná s rozsáhlým parkem

FOTO: Jiří Berger, ČTK


Město Blatná má téměř sedm tisíc obyvatel. Leží v nadmořské výšce 439 metrů u řeky Lomnice, které dala současnou podobu řada zdejších potoků z blat. I město samotné stojí za prohlídku. Stojí zde například několik starých měšťanských domů v jádru pozdně gotických. Pozdně gotické jádro má i budova děkanství z konce 15. století. V roce 1720 však byla barokně přestavěna.

Na radnici je regionální muzeum

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen jako gotická stavba Bavorem ze Strakonic koncem 13. století. Později byl rovněž několikrát přestavován a upraven v několika mladších stavebních slozích. Pozdně gotická je hřbitovní kaple Božího hrobu.

Na náměstí stojí Mariánský sloup se čtyřmi sochami světců. Na dalších místech města jsou tři další sochy svatých a pomník padlým v první světové válce. V budově bývalé radnice je městské muzeum s expozicemi z regionálních sbírek.

Hudební tradice

Vodní zámek je hojně navštěvovaný muzikanty. V Blatné se narodil a žil Karel Strakatý, pěvec, který v roli slepého houslisty ve hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka jako první zpíval píseň Kde domov můj, ze které se stala česká statní hymna.

Blatnou ale proslavil i zahradník a šlechtitel Jan Böhm, který v Blatné založil rozsáhlé plantáže růží. Nádherné růže získaly řadu úspěchů na výstavách a jejich věhlas daleko přesáhl hranice regionu. Blatná tím získala přídomek město růží.