Výzkumy okolo sfingy podle něj ukazují, že socha vznikla dříve, než se dosud soudilo. Geolog se odvolává na pozůstatky zaniklého paláce, které podle něj dokazují, že lidé tu byli činní ještě před prvními pyramidami.

Zatím byla sfinga spojována s prvními pyramidami, které v její blízkosti vznikly před 4500 lety. Protože její tvář se podobá vyobrazením faraóna Chefrea (2572–2546 nebo 2522–2496 př. n. l.), bývá její vznik přisuzován tomuto vládci nebo jeho následníku Džedefréovi.

Sfinga je o několik století starší

Geolog soudí, že sfinga je přinejmenším o několik století starší a pochází možná z raně dynastického období (okolo 3150 př. n. l.). Tělo sfingy i blízké okolí totiž nesou stopy silné vodní eroze. Výraznější deště však podle vědců v této oblasti skončily okolo roku 3000 př. n. l.

Reader není tak radikální jako jeho kolega Robert Schoch, který s odvoláním na vodní erozi posunuje vznik sfingy až do 6. až 5. tisíciletí př. n. l., tedy 1500 let před vznik samotné staroegyptské civilizace.

Lví hlava

Odlišné proporce hlavy a těla, které je mnohem větší, podle Readera napovídají, že sfinga měla původně jinou hlavu a že byla až druhotně „adaptována“ pro potřeby faraónů.

Dochované lví tělo korunovala podle Readera a jeho kolegy, historického architekta Jonathana Foyla, původně lví hlava. Až pozdější kameníci z ní udělali lidskou tvář. Mělo by to svou logiku: „králové zvířat“ v oblasti Gízy původně žili. A lev byl pro Egypťany mnohem silnějším symbolem moci než tvář člověka.