Utečte před zimou na atlantické pobřeží Brazílie

Výhodou plážové turistiky v Brazílii je také skutečnost, že se této oblasti, na rozdíl od ostrovů v Karibiku a Střední Americe, vyhýbají hurikány, tornáda, tropické bouře a jiné ukázky síly přírody. Také tu prakticky neexistuje nebezpečí napadení žralokem, neznají tu malárii, žlutou zimnici nebo horečku dengue.

V záplavě zdejších ubytovacích zařízení není problém vybrat si podle vlastního gusta a peněženky. Ležet při západu slunce v lehátku na kraji hotelového bazénu nebo přímo na břehu Atlantského oceánu a pozorovat, jak slunce pomalu mizí za obzorem a popíjet přitom koktejl, jehož základem je hojně stříknutý rum z cukrové třtiny a spousta ovoce, je opravdovým zážitkem.

Vyrazit do Brazílie je zážitkem i pro ty, kteří spíše než plavání preferují pohled pod mořskou hladinu. V některých částech střední Brazílie, např. na pobřeží oblasti Porto Seguro je pobřeží s krásnými písečnými plážemi lemované bariérou korálových útesů, které doslova překypují životem.

:. Katedrála v Ilhéusu svítí do dálifoto: Právo/Petr Blahuš

Samotný útes je od pobřeží vzdálen od stovek metrů až po několik kilometrů, ale sehnat loďku, která by milovníky fascinujícího podmořského života k útesům dopravila, rozhodně není problém. Nedaleko jižního okraje Porto Seguro dokonce úřady daly na kraji útesu potopit loď, jejíž stožáry jsou patrné až ze břehu. Díky tomu je tak možné vyzkoušet si adrenalinové vrakové potápění.

Oblast Porto Seguro (Bezpečný přístav) je pro všechny pravověrné Brazilce něčím, jako pro Čechy hora Říp. Právě tady se totiž na Velký pátek roku 1500 vylodili první Portugalci v čele s kapitánem Pedrem Alvaresem Cabralem. Legenda říká, že námořníky na přítomnost pevné země upozornila měnící se barva mořské vody a ptáci na obloze.

Jako první z budoucí Brazílie námořníci uviděli horu, pravděpodobně dnešní Monte Páscoal jižně od starého města Porto Seguro. Právě tam pak byly postaveny asi první dvě koloniální stavby na území Brazílie, maják a kostel Igreja de Misericórdia z roku 1526.

Dnešní generace ale přehnanou úctou k památkám na své prapředky netrpí. Místní kluci, ze kterých třeba za několik let vyrostou fotbalové ikony typu Pelého, Ronaldinha či Kaka, kopou mičudou do kostelní zdi a její slavná minulost je nechává v poledním žáru zcela chladnými.

:. Mezi oblíbené kratochvíle v přímořských letoviscích patří kurzy sambyfoto: Právo/Petr Blahuš

Ačkoliv je pobřeží Porto Seguro nejpopulárnějším odpočinkovým střediskem celé země, skutečně většinou velmi klidné, na své si zde přesto přijdou i milovníci strhujících – a hlasitých – nočních rytmů brazilské hudby.

Stačí se ubytovat poblíž některého z velkých turistických komplexů rozesetých podél pláží nebo v portosegurské čtvrti Cidade Baixa (Dolní město). Nejvíce rušno je tu kolem Nového roku nebo v čase místního karnevalu.

Jednou z výhod bydlení v mamutích turistických komplexech na pláži je to, že to máte blízko k pódiím, která jsou v každém komplexu samozřejmostí a kde se lidé přes celý den až do hlubokého večera mohou učit tančit ve strhujícím brazilském rytmu.

Aby nezkušení „gringos“ neodpadli, jsou trsající plážoví hejsci i obstarožní a sluncem připečené americké turistky pravidelně během tancování chlazeni vodou stříkanou z hadic.

:. Příprava tradičních brazilských specialitfoto: Právo/Petr Blahuš

Hlavní otrokářský přístav Brazílie, Salvador, založený v roce 1549 a ležící v obrovské zátoce Todos os Santos, je nejstarším městem celé země. V jeho historickém středu, který je skutečnou perlou koloniální architektury, je možno narazit na tanečníky, předvádějící za peníze pro potěchu turistů i zcela zdarma, jen pro sebe samé, legendární bojový tanec capoiera.

Pokud zde strávíte trochu více času, protože jak ve městě samém, tak v jeho bezprostředním okolí je kromě historických památek i spousta možností ubytování a koupání, lze dokonce absolvovat v některé z místních škol capoiery krátký výcvikový kurs.

Centrum Salvadoru tvoří nekonečná přehlídka starých kostelů, nablýskaných chrámů a lehce ošuntělých paláců. V dolním městě, poblíž někdejšího trhu s otroky dodnes stojí, byť lehce nakloněná, rezidence portugalského krále. Ten tu pobýval po svém útěku ze země před napoleonskou armádou.

Nejkrásnější ukázkou koloniální hýřivosti Portugalců a jejich bohatství, vzešlého z nekonečného utrpení desítek generací otroků je chrámový komplex sv. Františka na východním konci historického centra. Ačkoliv řád františkánů byl původně propagátorem čisté, evangelijní chudoby, zdejší mniši si toho z bible moc nevzali. Po vstupu do hlavního chrámu zůstane stát každý návštěvník s otevřenou pusou před pestrostí jeho vnitřní výzdoby. Byla na ni použita tuna ryzího zlata.

Ač Salvador dlouho byl náboženským pupkem celé Brazílie, přetrval mezi jeho obyvateli dodnes silný prvek afro-brazilského náboženského kultu candomblé.

Salvador je však také – a hlavně – přístavním městem. Však ho také kdysi chránily dvě desítky pevností, z nichž některé se dochovaly na pobřeží nebo na malých ostrůvcích kousek od břehu do dnešních dnů.