V roce 1891 se o výstavbu rozhledny na Petříně zasadil Klub českých turistů – měla být jednou z městských dominant v rámci jubilejní výstavy.

Lanovkou na Nebozízek

Stejné popularitě se těší i lanovka, která méně zdatné turisty doveze až na vrchol Petřína, k rozhledně. Pro tento účel ji také klub turistů začal stavět. Původně vozy poháněla voda, která se v horní stanici napustila do nádrže pod cestujícími a svou vahou tak vytáhla po trati druhý vůz. V dolní stanici se zase vypustila.

Ve dvacátých letech minulého století se provoz přerušil a lanovka se rozjela až v červnu roku 1932. To už ale měla elektrický pohon a vedla jinudy její spodní nástupní stanice byla na Újezdě, kde ji najdeme i dnes. Lanovku provozuje dopravní podnik, proto stačí k jízdě lístky či předplatné MHD.

Petřín.: Původně vozy poháněla voda, která se v horní stanici napustila do nádrže pod cestujícími a svou vahou tak vytáhla po trati druhý vůz.foto: Novinky/Lucie Poštolková

Prostřední stanice se nachází několik metrů od výchozí. Nebozízek je oblíbené výletní místo s restaurací a ničím nezastíněným výhledem na Chrám sv. Víta na Hradě. Původně zde byla vinice na Nebozezu, dnešní budovu s možností ubytování si jako letohrádek postavil v 17. století šlechtic Karel Maxmilián Lažanský.

Výletní resturaci z něho udělal na začátku devatenáctého století jeho nový majitel, pražský tiskař Bohumil Haase. Kdo těch pár metrů z Újezda zdolá pěšky, může obdivovat další proslavený artefakt Petřína, sochu básníka Karla Hynka Máchy od J. V. Myslbeka.

Petřín.: Petřín ožívá nejvíce v květnu.foto: Novinky/Lucie Poštolková

Jen si musí dát pozor, aby postavu s tužkou v pravé ruce a kyticí šeříku ve druhé, která se ležérně opírá v temném zákoutí o zídku, nepřehlédl. Mácha je ukryt v ohybu cesty tam, co se podchází nízký mostek s kolejemi lanovky. Ostatně, sochy vás budou při procházce Petřínem provázet doslova na každém kroku.

Hned na Újezdě je pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka. V zeleni petřínského kopce se pak skrývají mimo jiné herečka Hana Kvapilová, houslista Ferdindnd Laub, básník a spisovatel Jan Neruda, skladatel Vítězslav Novák, ale třeba i dílo K. Dvořáka z roku 1948 Fontána s chlapci, pro které stáli modelem vnuci prezidenta Masaryka Leonard a Herbert. Oba zahynuli v zahraničním odboji.

Bludištěm k obrazu

Konečnou má lanovka pod patou rozhledny, alespoň zvenku je ale příhodné obdivovat při východu ze stanice v krásně upraveném parčíku vlevo položenou Štefánikovu hvězdárnu z roku 1928, vpravo pak vykukují kupole a dvě věže Kostela sv. Vavřince. Barokní podobu mu dodal stavitel Palliardi a nejspíš také Ignác Dienzenhofer. Stavba byla dokončena v roce 1780.

Bludiště na Petříně.: Bludiště na Petříněfoto: Novinky/Lucie Poštolková

A už procházíme Hladovou zdí, kterou prý z opuky – stavebního materiálu dobývaného přímo z petřínského kopce – nechal v letech 1360 až 1362 zbudovat císař Karel IV. Měl tak dát práci hladovějícím Pražanům. Podle historiků jde ale o pouhou legendu, protože stavba měla ryze obranný účel a hladomor propukl až v pozdějších letech.

Dnes má zeď přes tisíc metrů délky, v průměru je 170 centimetrů tlustá a osm metrů vysoká. Před rozhlednou je klid a chládek ve stínu některých zastavení Křížové cesty, kapliček je celkem čtrnáct.

Petřín.: Pohled z Petřína směrem na Helichovku, kde jezdí tramvaje.foto: Novinky/Lucie Poštolková

Kdo se dá vpravo, přijde k bludišti. Budova z roku 1891 původně sloužila jako výstavní pavilon pro Klub českých turistů na Jubilejní zemské výstavě a odkazuje k jinému významnému pražskému místu – jde o maketu vyšehradské brány Špičky, jejíž zbytky jsou tam dnes součástí informačního centra.

Zakřivená zrcadla bludiště vedou k dioramatu Karla a Adolfa Liebscherových. Jeho délka je úctyhodná; na deseti a půl metrech je zachycen boj se Švédy na Karlově mostě během třicetileté války.

Cesta na Hrad

Dobře viditelné šipky, které jsou ale bohužel jedinou informací o petřínských objektech a zajímavostech, ukazují u rozhledny cestu vlevo ke Strahovskému klášteru. Ten založil už v roce 1140 Vladislav II. pro řád premonstrátů. Klášter má dva kostely – sv. Rocha a kostel P. Marie – knihovnu, hospodářské budovy a je tu i Památník národního písemnictví.

Znavený turista najde v původních prostorách vinného sklepa Premonstrátů restauraci s přírodním jezírkem. Sestupuje se do podzemí, a tak se podnik jmenuje Peklo. Nejvýznamnějším hostem byl prý Karel IV. Poněkud méně pekelné občerstvení, s výhledem na hrad, je v restauraci Bellavista v opatské zahradě.

Ostatně petřínské zahrady jsou další zajímavou kapitolou tohoto pražského kopce. Z cesty lemované rozkvetlými stromy je to už jen malý kousek k Úvozu, který vede přímo k Pražskému hradu.

Petřínské zahrady
RŮŽOVÝ SAD
Vznikl ve třicátých letech minulého století, leží na vrcholu Petřína, a jeho hlavní atrakcí je kolem dvanácti tisíc růžových keřů. Je tu i trvalková zahrada Květnice otevřená pro veřejnost v době vegetace. Je asi sto metrů od hvězdárny.
SEMINÁŘSKÁ ZAHRADA Je ovocná zahrada na východním svahu Petřína, sousedí na jihu se sadem na Nebozízku, na severu pak se Schönbornskou a Lobkovickou zahradou.
VRTBOVSKÁ ZAHRADASe rozkládá na zlomu severního a východního svahu petřínského kopce. Po rekonstrukci patří mezi nejkrásnější barokní zahrady u nás. Za vstup z Karmelitské ulice se platí.
ZAHRADA KINSKÝCHMá sice hlavní vstup z náměstí Kinských na Smíchově, dá se ale projít bránou z Petřína, protože zahrada leží na jeho jižních svazích. Krásná procházka je mezi letohrádkem Kinských a tzv. Švýcárnou.