Maroko táhne dobrodruhy i milovníky orientu

Za návštěvu jistě stojí i římské vykopávky Volubilis nedaleko historického královského města Meknes, dinosauří stopy u města Azilal nebo tajuplně tiché berbeské vesničky kolem města Imlil na úpatí hory Toubkal.

Historické centrum města Fés je známé svou architekturou, mešitou Karaouine a Univerzitou založenou v roce 859. V Marrákeši můžete během dne prozkoumávat hrobky Saadian a voňavé zahrady Marjorelle. V noci je lákadlem známé náměstí Djemaa El Fna plné stánků s jídlem, podomních obchodníků a pouličních bavičů. Informoval o tom magazín VIPmag.

Ve městě Casablanka je pak hlavní dominantou obrovská moderní mešita Hassan II. Vypadá, jakoby se při západu slunce rozpouštěla v moři.

Hotely jsou v Maroku často ve stylu tradičních riád. To jsou typické marocké domy s rajskými zahradami uprostřed, zdobenými prostory a jemným osvětlením svíček v noci. Nejlepší riády mají ještě vlastní „hammam“, což je honosná verze tradičních marockých veřejných lázní.

Přespat je možné i ve zrekonstruovaných budovách „kasbah“. V zemi jsou jich stovky a dříve sloužily jako pevnosti pro nejvlivnější rodiny. Některé jsou nyní opuštěné, jiné se proměnily v luxusní hotely. Ubytování se však dá najít i v levných hostelech a penziónech po celé zemi. Cena těchto zařízení se pohybuje i kolem pouhých 10 dolarů za noc (cca 156 korun).

Římských památek je na marockém území velké množství.foto: Profimedia

Hlavním jazykem tu je „derija“, což je marocký dialekt arabštiny. Od moderní arabštiny se však značně liší, takže s ním někdy mají problém i rodilí Arabové. Útěchou je, že je angličtina stále rozšířenějším jazykem a navíc se tu domluvíte francouzsky.

Marocké kulinářské krásy však překlad poněkud potřebují. Den například začíná drobným pečivem od pouličních prodejců (z francouzštiny patisserie) za doprovodu „gehwa bil halib“, což je káva s mlékem a nechybí ani „aseir limun“, pomerančový džus. K obědu patří kuskus nebo tzv. tagine, což je název jak pro dušené maso, tak pro baňatý terakotový hrnec, ve kterém se tento pokrm připravuje. K večeři se pak podává „harira“, polévka s rajčaty a čočkou. Během celého dne se popíjí vyhlášený mintový čaj s cukrem. Čím více se blížíte k jihu, tím se frekvence pití tohoto nápoje zvyšuje.

Marocká krajina je pro Evropany zcela výjimečná.foto: Profimedia

Život v Maroku se řídí islámem. O hlavním náboženském dni, tedy pátku, se všechny obchody pravidelně zavírají na značnou část odpoledne. Je to i příležitost pro rodiny, aby se sešly u jednoho stolu a poobědvaly kuskus.

Ideální doba návštěvy závisí na vašem cestovním plánu. Pohoří Velkého Atlasu je nejkrásnější na jaře a na podzim. Pokud se chcete vydat směrem na jih k poušti, je nutné si uvědomit, že letní teploty tam dosahují nesnesitelných hodnot. Atlantický oceán je přes rok poněkud chladnější, ale pláže jsou příjemně teplé zejména v červenci a srpnu.

Na místech mnoha bývalých zahrad vyrostly v Maroku malebné bazény.foto: Profimedia

Cizinci přitahují pozornost zvláště v turistických oblastech, kde se mohou stát obětí dotěrných obchodníků. Ti jsou lační po obchodu a prodávají vše, od padělků přes suvenýry až po služby. Zvláště si libují ve smlouvání a jsou skutečně neodbytní.

Nosit zde šátek přes vlasy a oblékat si tradiční hábit zvaný „djellaba“ není nutné, ale ženy by se přesto měly oblékat střídmě, aby respektovaly místní zvyky a nevystavovaly se případným nepříjemnostem.

Co se týče jídla a pití, turisté by si měli dát pozor na podezřelé pokrmy od pouličních prodejců a hlavně by neměli pít nebalenou vodu.