Jeďte na výlet do Kutné Hory - klína stříbrných pokladů

Výchozím bodem bude autobusová zastávka v Přítokách. V roce 1141 byla obec připomínána jako majetek olomouckého biskupství. Při dvoře vznikla gotická tvrz, prvně uvedená v roce 1454. K její přestavbě došlo za Maternů z Květnice koncem 16. století do renesančního slohu (upravována byla ale i později).

V 80. letech 18. století ji získala kutnohorská jezuitská kolej a z tvrze udělala hospodářskou budovu s obydlím pro správce. Po parcelaci v 19. století se z budov staly obytné domy čp. 1 a 3. Kolem této tvrze půjdeme po žluté turistické značce od autobusové zastávky ve směru na Kaňk.

Další památkou na bývalý děkanský dvůr (čp. 15) je věžovitá budova s lucernou o několik desítek metrů dále. Ve stejném směru přejdeme u lesa kolem sochy sv. Jana Nepomuckého (dnes již bez hlavy) na svahu kopce Malý Kuklík.

Za Velkým Kuklíkem (356 m n. m.) se sejdeme se značkou naučné Stříbrné stezky (zelenobílý čtverec) a společně budeme pokračovat přes vrchol Kaňku. Vlevo mineme obec Gruntu (původně Grunta sv. Máří Magdaleny po starobylém gotickém chrámu, od 14. století dotovaném horníky z Kaňku).

Když v roce 1612 ves vyhořela, chátrající kostel byl v roce 1814 zbourán a na jeho místě byla postavena neobvyklá pseudorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Nad Gruntou, po úbočí vrchu Sukov, dojdeme do obce Kaňk - původně hornické kolonie ze 13. století. Z pamětihodností zde můžeme vidět bývalou gotickou radnici (čp. 1) z roku 1526 přestavěnou renesančně a barokně v 18. století a naproti pozdně gotický kostel sv. Vavřince z roku 1492 od mistra Beneše s kazatelnou od Matěje Rejska z roku 1502.

V současné době je ale uzavřen pro nezpůsobilost a postupně se opravuje. Za oběma památkami si musíme však "odskočit" 300 m doleva, na náměstí. Žlutá značka nás pak zavede až na vrchol kopce Kaňk, kde je památník Kalvárie, připomínající nám husity svržené do šachet v letech 1419-24.

Pod vrcholem je ještě další památník, který dal postavit hrabě Rudolf Chotek, tehdejší majitel nedalekého zámku Kačina, který zase připomíná oběti hornických bouří a povstání několika tisíc havířů v letech 1494-96 vyvolaných jejich krutými životními podmínkami.

Povstání bylo potlačeno a deset rukojmí popraveno v srpnu 1496 u Poděbrad přes to, že poděbradský hejtman lživě sliboval beztrestnost. Dále na křižovatce žluté a modré značky uvidíme propadlinu hlubokou třicet metrů. Vznikla v roce 1969 propadnutím starých dobývek mezi doly Kříž a Vidrhol. Jsou zde patrné i chodby starého dolu.

Východně, čtyřicet metrů od propadliny, stojí u cesty středověký smírčí kříž, nazývaný Kamenná bába. Ještě dále, na jižním úbočí Kaňku, v horní části starého třešňového sadu, živoří pozůstatky stepní vegetace (ze vzácnějších druhů jsou to zběhovec, vrabečnice roční, kavyl vláskovitý Ivanův, žluťucha menší a další).

Od zmíněného rozcestníku se vydáme po modré značce klesajícím terénem do Kutné Hory, na náměstí a odtud Husovou ulicí (stále po modré) do ulice Na valech, k autobusové zastávce Kutná Hora, centrum.