Článek
Její vazby především na Kynžvart nejsou zanedbatelné. Společenské úspěchy temperamentní vnučky neoblíbeného rakouského kancléře Klemense Lothara Metternicha jsou nesporné. Společně se svým manželem (byl zároveň jejím strýcem, synem kancléře Metternicha z jeho druhého manželství), diplomatem Richardem Metternichem, patřila k nejbližšímu okruhu přátel francouzského císaře Napoleona III. a císařovny Evženie.
Její zásluhou bylo v Paříži poprvé uvedeno dílo Richarda Wagnera, Bedřicha Smetanu zase popularizovala ve Vídni. Přátelila se s hudebními skladateli, spisovateli a výtvarnými umělci a snažila se je podporovat.
"Uváděla a popularizovala tehdy čerstvě založenou Českou filharmonii. Známé jsou její kontakty s Alexandrem Dumasem otcem i synem," připomíná kastelán zámku Kynžvart Miloš Říha. Výčet by byl ovšem delší: patří do něj třeba i skladatelé Liszt a Gounod, nebo spisovatel Prosper Mérimée.
Návrat do Vídně
Po abdikaci císaře Napoleona III. v roce 1870 se vrátila kněžna Pauline Metternichová do Vídně - a od té doby Metternichové častěji pobývali na západě Čech. "Na léto jezdívali buď na zámek Johannisberg v Porýní, anebo na Kynžvart. Cestou se stavěli i v Plasích," připomíná Říha další tehdejší majetek Metternichů, známý barokní konvent. Tam občas pořádali manželé Metternichovi divadelní představení a koncerty a sami se jich účastnili; pro Plasy to musely být kulturní události zcela nevídaného rozměru.
Šlechtické dynastie mají svoje vnitřní pravidla - a Paulina a Richard měli tři dcery. Proto po smrti manžela Richarda v roce 1895 připadly Plasy i zámek jeho bratrovi, dalšímu synovi kancléře Metternicha, Paulovi. A protože se jednotlivé rodové větve mezi sebou neměly rády, Paulina musela Kynžvart opustit a už nikdy se nesměla vrátit.
Jelikož se na Metternichy vztahovaly po roce 1945 Benešovy dekrety, ztratili Plasy i Kynžvart. Ale přece tak docela nikdy neodešli: v Plasích je totiž pohřben kancléř Klemens Lothar, jeho tři manželky, některé z jeho dětí a také manžel Pauliny Richard Metternich. Paulina zemřela ve Vídni v roce 1921 - bylo jí pětadevadesát let - a je tam zřejmě i pohřbena.
Na zámku francouzští badatelé
U nás se o ní sice nemluví, ale před časem se na zámku Kynžvart objevili francouzští badatelé a pátrali po jejích stopách. Mluvili o tom, že by rádi připravili v Paříži výstavu o této pozoruhodné Evropance a nebránili se ani myšlence na reprízu projektu ve Vídni a na zámku Kynžvart.
Výstava zatím není na světě, ale s kněžnou Paulinou Clementinou Metternichovou, s jejími bizarními přezdívkami, skandály a mecenášskými skutky se můžete seznámit na internetové adrese www.rozhlas.cz/regiony.