Její vazby především na Kynžvart nejsou zanedbatelné. Společenské úspěchy temperamentní vnučky neoblíbeného rakouského kancléře Klemense Lothara Metternicha jsou nesporné. Společně se svým manželem (byl zároveň jejím strýcem, synem kancléře Metternicha z jeho druhého manželství), diplomatem Richardem Metternichem, patřila k nejbližšímu okruhu přátel francouzského císaře Napoleona III. a císařovny Evženie.

Její zásluhou bylo v Paříži poprvé uvedeno dílo Richarda Wagnera, Bedřicha Smetanu zase popularizovala ve Vídni. Přátelila se s hudebními skladateli, spisovateli a výtvarnými umělci a snažila se je podporovat.

"Uváděla a popularizovala tehdy čerstvě založenou Českou filharmonii. Známé jsou její kontakty s Alexandrem Dumasem otcem i synem," připomíná kastelán zámku Kynžvart Miloš Říha. Výčet by byl ovšem delší: patří do něj třeba i skladatelé Liszt a Gounod, nebo spisovatel Prosper Mérimée.

Návrat do Vídně

Po abdikaci císaře Napoleona III. v roce 1870 se vrátila kněžna Pauline Metternichová do Vídně - a od té doby Metternichové častěji pobývali na západě Čech. "Na léto jezdívali buď na zámek Johannisberg v Porýní, anebo na Kynžvart. Cestou se stavěli i v Plasích," připomíná Říha další tehdejší majetek Metternichů, známý barokní konvent. Tam občas pořádali manželé Metternichovi divadelní představení a koncerty a sami se jich účastnili; pro Plasy to musely být kulturní události zcela nevídaného rozměru.

Šlechtické dynastie mají svoje vnitřní pravidla - a Paulina a Richard měli tři dcery. Proto po smrti manžela Richarda v roce 1895 připadly Plasy i zámek jeho bratrovi, dalšímu synovi kancléře Metternicha, Paulovi. A protože se jednotlivé rodové větve mezi sebou neměly rády, Paulina musela Kynžvart opustit a už nikdy se nesměla vrátit.

Jelikož se na Metternichy vztahovaly po roce 1945 Benešovy dekrety, ztratili Plasy i Kynžvart. Ale přece tak docela nikdy neodešli: v Plasích je totiž pohřben kancléř Klemens Lothar, jeho tři manželky, některé z jeho dětí a také manžel Pauliny Richard Metternich. Paulina zemřela ve Vídni v roce 1921 - bylo jí pětadevadesát let - a je tam zřejmě i pohřbena.

Na zámku francouzští badatelé

U nás se o ní sice nemluví, ale před časem se na zámku Kynžvart objevili francouzští badatelé a pátrali po jejích stopách. Mluvili o tom, že by rádi připravili v Paříži výstavu o této pozoruhodné Evropance a nebránili se ani myšlence na reprízu projektu ve Vídni a na zámku Kynžvart.

Výstava zatím není na světě, ale s kněžnou Paulinou Clementinou Metternichovou, s jejími bizarními přezdívkami, skandály a mecenášskými skutky se můžete seznámit na internetové adrese www.rozhlas.cz/regiony.