Hlavní obsah
Růže Máňa Böhmová Foto: Jiří Žlebčík

Krásné jihočeské město Blatná milují filmaři. Na zámku se natáčela komedie Zdeňka Podskalského Bílá paní (1965) i pohádka o šíleně smutné princezně (1968). Návštěvníci se tu ale ptají i na osud blatenských růží a letos padne dotaz možná častěji. Uplyne totiž sto let od chvíle, kdy sem přišel Jan Böhm, jejich mezinárodně proslulý pěstitel.

Růže Máňa Böhmová Foto: Jiří Žlebčík
Růže z Blatné nepřežily změny režimů

Díky Böhmovi byla Blatná městem růží a přívlastek jí zůstal, i když už je všechno trochu jinak. Díky zdejšímu historikovi Jiřímu Sekerovi a jeho knížce Böhm růže Blatná si můžeme přiblížit příběh jedinečného zahradníka, po němž tu dnes najdete v podstatě jedinou památku – dům, kde bydlel.

A pak ještě na náměstí J. P. Koubka netradiční pomník v podobě kamenných růží, zhotovený v roce 1987 podle návrhu architekta Jana Rampicha.

Dynastie Böhmů

Když se řekne zahradník Böhm, většině pamětníků se vybaví jméno architekta Čestmíra Böhma (1893–1966), propagátora zahradních alpin a uznávaného znalce a pěstitele skalniček. Publikoval o nich články v tisku, psal knížky a v jeho práci pokračoval jeho syn téhož jména, jenž zemřel v roce 2005.

Rozlehlá vila slavného pěstitele stojí v Blatné v Böhmově ulici.

Foto: Zdeněk Kovařík

Ze stejné dynastie pochází také Jan Böhm. Narodil se v roce 1888 v Praze na Vinohradech a vyrůstal mezi květinami ve vršovické zahradě, kterou vybudoval jeho otec Jan Nepomuk Böhm. Ten vynikal v pěstování hyacintů, narcisů a tulipánů, ale šlechtil také růže. Jan se u něj vyučil, poté se rozjel na zkušenou do Německa, Lucemburska a Francie.

První byla Máňa

Po první světové válce dostal od svého otce kus půdy v Blatné, brzy se oženil s Marií Minaříkovou a společně začali zahradničit.

Böhm se specializoval na pěstování růží. Vykopával plané šípky po mezích a lesích a sázel je na svém pozemku. V té době tu působilo 31 zahradníků, kteří se věnovali hlavně pěstování zeleniny a počínání kolegy se vysmívali. Chce v chladném podnebí a chudé krajině pěstovat růže! Jenže to neznali zarputilost Böhmů.

Kamenné růže na náměstí v Blatné jsou připomínkou zahradníka Böhma.

Foto: Zdeněk Kovařík

Na jaře 1919 zasadil na dvouhektarovém pozemku pět tisíc růžových pláňat a začal je šlechtit. Po dvou letech se dočkal prvních výsledků.

Zájem o růže, které zpočátku prodával hlavně v Praze, stoupal. Zakoupil proto pro své růžové plantáže nové pozemky, pořídil balírnu a místnost, kam se na zimu ukládaly keře, připravené pak na jaro k expedici.

Diplom Janu Böhmovi za expozici růží na zemské jubilejní výstavě ve Znojmě v roce 1927.

Foto: Repro z knihy Böhm růže Blatná

V roce 1923 se mu podařilo vyšlechtit svou první růži, kterou pojmenoval po nejstarší dceři Máňa Böhmová. Podnik rostl, vyřizovaly se objednávky ze zahraničí, a to dokonce až z Egypta, Indie, Japonska nebo Číny.

Z výdělku si pilný zahradník mohl koupit rozlehlou vilu, kterou dodnes najdete v Böhmově ulici.

Jeho pěstitelství v roce 1929 zaměstnávalo v sezoně sedmdesát manuálních pracovníků a jedenáct administrativních sil včetně překladatelů cizojazyčné korespondence.

Na růžích ustláno

Böhm byl pilný pěstitel i dobrý obchodník, který si zakládal na působivé reklamě.

Takovým příkladem je původní česká opereta Na růžích ustláno. Její premiéru v prosinci 1933 v brněnském divadle Na hradbách provázela Růžová soutěž. Diváci měli hádat, kolik růží bylo použito ve výpravě operety.

Plakát k představení Na růžích ustláno

Foto: Archiv autorky

Odměnu do soutěže věnoval samozřejmě Jan Böhm. Sám to odůvodnil slovy: „Nadšen krásnou operetou rozhodl jsem se darovati pro soutěž celou mou kolekci československých růží, mých vlastních výpěstků, jejichž cena jest dle ceníku 760 Kč a jež pozůstává ze 41 růží různých druhů a barev. Růže pošlu včas před jarním vysazováním.“

Růže Lída Baarová

Foto: Jiří Žlebčík

Ve skutečnosti představení zdobilo 23 210 růží, což musel být uprostřed zimy pro diváky obzvlášť krásný zážitek.

I díky Böhmově velkorysosti měla opereta obrovský ohlas, že ji rok nato zfilmoval Miroslav Cikán s Jindřichem Plachtou, Lídou Baarovou a Antonií Nedošinskou a některé záběry se točily na Böhmových plantážích. Zahradník se opět inspiroval a vyšlechtil růži Lída Baarová.

Plány na rozárium

Popularita Böhmových růží prudce stoupala, na výstavy, které pořádal v Blatné, se vypravovaly zvláštní vlaky. Mezi hosty byli i politici včetně Edvarda Beneše, tehdy ještě ministra zahraničí. Böhm vyšlechtil růži i s jeho jménem.

Když v roce 1937 zemřel první prezident T. G. Masaryk, zaslal Böhmův podnik 25 000 květů růží k uvití pohřebních věnců.

Koncem 30. let pomýšlel Böhm na zřízení rozária, v němž by se v prodloužené vegetační době pěstovaly všechny druhy jeho růží. Mělo být součástí hotelu a část budovy měla sloužit jako muzeum růží.

Plány zhatila druhá světová válka, kdy i tak zavedené zahradnictví muselo změnit sortiment. Květiny vystřídaly jahody, angrešt, rybíz, ořechy, jabloně, třešně, hrušně, ale také obilí a brambory pro obživu obyvatel.

Karel Fiala v Blatné realizoval i stavbu hostince U Bílého Lva.

Foto: Zdeněk Kovařík

Po válce nastal krátký čas obnovy, ale v roce 1950 byl Böhmův podnik vyvlastněn a růžové plantáže dostal na starost místní komunální podnik. Zahradník, jehož výpěstky uznávali v celém světě, zemřel v ústraní v roce 1959. S pěstováním růží se v Blatné pokračovalo, byť jiným způsobem.

V 60. letech se poptávka po nich zvyšovala s tím, jak se začalo rozvíjet chalupaření a chataření, ale také zároveň s výstavbou rodinných domů a sídlišť. Růže chtěli mít všichni. Paradoxně pěstování královny květin v Blatné skončilo po listopadu 1989, když tamní pěstitelství v rámci malé privatizace zaniklo.

Vila Fiala

Musela uplynout řada let, aby se dávná myšlenka rozária opět probudila v souvislosti s další významnou osobností.

Počátkem 20. století ve městě navrhl mnoho staveb blatenský rodák, architekt Karel Fiala. Mezi nimi v roce 1906 vilu pro svého bratra, hostinského Theodora. Ten ho požádal, aby mu na pozemku pod zalesněným vrchem Vinice postavil výletní restauraci, kde by se podávala káva, pivo, víno či limonáda.

Jan Böhm vyšlechtil i růži s neobvyklým názvem Památník krále Jiřího.

Foto: Botanická zahrada a rozárium Výstaviště Flora Olomouc

Tak se zrodila vila Fiala o jedné světnici a podsklepené komoře, se dvěma dřevěnými verandami. Ukončená byla čtyřbokým zastřešeným altánkem s malou kopulí.

Restaurace se stala oblíbeným cílem výletníků, odkud mohli pozorovat městské panorama a terasovitou zahradu pod vilkou s ovocnými stromy a květinami.

Další z Böhmových šlechtitelských úspěchů nese jméno Česká pohádka.

Foto: Botanická zahrada a rozárium Výstaviště Flora Olomouc

Krátce po vzniku republiky, kdy T. G. Masaryk potřeboval urychleně obnovit a dostavět Pražský hrad, se Karel Fiala stal jeho zaměstnancem. Měl na starost průzkum a rekonstrukce nejstarších částí Hradu. Jeho zásluhou byl například zachráněn Vladislavský sál.

Čekání na verdikt

Restaurace později sloužila pro bydlení rodiny Krčkových, a to až do roku 2004, kdy vilu s pozemky koupilo město a v roce 2016 ji nabídlo k prodeji. Dokonce jí hrozila demolice.

V tu chvíli do hry vstoupila blatenská obyvatelka, pracovnice Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem, Pavla Váňová Černochová s tím, aby město dům nabídlo k pronájmu občanskému spolku, jenž by se o něj staral. Jižní svah zahrady by byl skvělým místem pro vybudování rozária.

Obnovení výletní restaurace je zatím v nedohlednu.

Foto: Archiv Pavly Váňové Černochové

„Pomohlo i ministerstvo kultury, které vydalo kladné stanovisko k prohlášení vily kulturní památkou. Vzápětí ale své rozhodnutí poté, co město Blatná podalo rozklad, zrušilo a vrátilo zpět k přepracování. Nyní začne nové řízení,“ dodává Váňová Černochová.

Obnovení výletní restaurace a rozária na počest zahradníka Böhma je tedy zatím v nedohlednu.

Anketa
Máte rádi růže?
Ano, jsou to velmi krásné rostliny
0 %
Líbí se mi, ale neupřednostňuji je
0 %
Ne, nepřijdou mi zajímavé
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků