Nikdo přece nechce mít na očích popelnici, popraskanou dlažbu nebo třeba fólii čouhající z jezírka. Se správným nápadem a špetkou zručnosti zvládneme nejen tyhle, ale i další vady na kráse snadno vyzmizíkovat. Pak nám ve vlastním zeleném království bude zase o něco příjemněji.

Všestranné nádoby

Říká se, že první dojem je nejdůležitější. Hromada kompostu, chlívek nebo popelnice by tedy neměly být tím, co hosté na zahradě uvidí nejdřív. Přirozeným a efektním řešením je vztyčení opěrných konstrukcí pro popínavky.

Pro ty, kdo mají rádi změnu, se však lépe hodí nádoby, které pojmou vše od letniček po vysoké trávy a keře. To, jak je rozestavíme a osázíme, záleží už jen na naší náladě a potřebách.

Přirozený přechod

Nejčastějším prohřeškem, kterého se na zahradách dopouštíme, je obnažená plastová fólie podél břehů vytvořeného jezírka. Krom toho, že nelahodí oku, riskujeme její poškození. Slunce a mráz ji oslabují, pak stačí, aby přišlo krupobití a je po ní.

Máme na výběr, jestli okraje necháme zmizet pod placatými kameny nebo bujnou pobřežní vegetací. Nechceme-li výhled na hladinu zaclonit rákosem, sáhneme po krásné jemnolisté prustce obecné (Hippuris vulgaris).

Pobřežní rostliny vyčarují jezírko krásné až po okraj.

Pobřežní rostliny vyčarují jezírko krásné až po okraj.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Dešťovka v zelené náruči

Ten, komu na zahradě nechybí nádrž napojená na okap pro zachycování dešťové vody, zasluhuje medaili za šetrný přístup k přírodě! Dešťovka neodteče bez užitku do kanálu, navíc je to pro rostliny nejpřirozenější zdroj vláhy. A úplně zadarmo!

Máme-li možnost, sáhneme po uzavřené nádrži, aby nás ze zahrady časem nevypudili komáři. Treláž se zavěšenými truhlíky a pěkné keře, jako jsou brslen (Euonymus fortunei) s hortenzií, od ní odvedou pozornost.

K zamaskování nádrže na vodu přispívají keře i truhlíky.

K zamaskování nádrže na vodu přispívají keře i truhlíky.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Za clonou z kamení

Nač utrácet jmění za velké dekorativní nádoby, když stromky, rajčata nebo třeba kytky z louky mohou spokojeně růst v levné plastové díži na maltu? Stačí jen provrtat dno, aby od kořenů mohla volně odtékat zbytková voda. Anebo nic nevrtáme, díži napustíme vodou a přizveme miniaturní lekníny.

Ať nás fantazie zavede kamkoli, neměli bychom nevzhledný černý plast nechávat na očích, když ho lze snadno zaclonit rákosovou rohoží či suchou zídkou z kamene.

Za kamennou hradbou zmizí nehezká nádoba z plastu.

Za kamennou hradbou zmizí nehezká nádoba z plastu.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Živo v puklinách

Je těžké uvěřit, že některým rostlinám stačí k životu pouhých pár centimetrů v dlažbě či mezi kameny. Stejně živo může být na popraskané betonové pěšině, jejíž výměna by byla náročná a stála by spoustu peněz.

Stačí, když do spár vmeteme trochu zahradní zeminy a zasypeme je semínky odolné mateřídoušky (Thymus) nebo turanu (Erigeron karvinskianus), jenž se podobá rozkošné sedmikrásce. Na rozdíl od ní není vytrvalý, ale dravě se vysemeňuje.

Zeleň vdechne nudnému či popraskanému chodníku život.

Zeleň vdechne nudnému či popraskanému chodníku život.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Příležitost pro skalničky

Nenáročné druhy z říše skalniček, jako jsou lomikameny (Saxifraga), dužnaté netřesky (Sempervivum) s rozchodníky (Sedum) a kosmatci (Delosperma), iberka vždyzelená (Iberis sempervirens) nebo jakákoli jiná drobná vytrvalá rostlina, která mělce koření a nevyžaduje naši ustavičnou péči, se bezvadně hodí k oživení vyštěrkovaných ploch nad septiky či nádržemi na vodu, kde by trávník ani klasický záhon neobstály.

Nad septikem prospívají mělce kořenící skalničky.

Nad septikem prospívají mělce kořenící skalničky.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo