Jak vybírat skleník nebo fóliovník na zahradu

Musíme ale vědět, jaký typ chceme. Ujasníme si, zda máme na zahradě optimální místo pro jeho stavbu. Na umístění skleníku budou záviset i naše pěstitelské úspěchy.

Také nás čeká volba mezi konstrukcí hliníkovou nebo plastovou a materiálu výplní - zda dáme přednost sklu či polykarbonátu. Zvolený typ skleníku rovněž ovlivní nutnost budovat základy, či nikoli.

Abychom zachytili ve skleníku co nejvíce slunečního svitu, je dobré postavit podélné strany skleníku směrem k jihu. Budeme-li skleník využívat i v létě, orientujeme jeho vchod k severu. Tím snížíme jeho nároky na větrání.

Místo pro skleník nemá být ve stínu déle než několik hodin denně.

I když rostliny mají různé nároky na pěstování, každá potřebuje minimálně dostatek světla. Jedině tak vytvoříme nejlepší podmínky pro správný růst rostlin.

Nejlépe se daří rostlinám v samostatném skleníku, kam má přístup sluneční svit během celého dne. Ovšem prodávají se i skleníky ke stěně. Jejich výhodou zase je, že přes noc sálá nakumulované teplo ze zdí domu do skleníku.

Skleníky s výplněmi z polykarbonátu jsou lehké (váží mnohdy jen 40 kg), proto nehrozí jejich propadání do hlíny. K zemi se snadno upevní kotvami, které stačí zabodnout do hloubky minimálně 60 cm. U některých skleníků je součástí balení i základna.

V opačném případě se vybetonují základy podle přiloženého návodu od výrobce. Betonové základy lze stavět klasicky nebo metodou ztraceného bednění.

Výška základů by měla být v dostatečné hloubce kvůli zamrznutí a okolní terén převyšovat o 5 až 10 cm. Vrchní plocha základů musí být vždy vodorovná, aby se konstrukce časem nezkřížila a sklo nepopraskalo.

Konstrukce z hliníkových profilů se šroubuje k sobě hliníkovými šrouby. Tento typ hobby skleníků se osvědčil ve většině zahrad, mimo místa vystavená silným větrům. Hliník totiž neizoluje a mohlo by zde docházet k tepelným ztrátám přes konstrukci.

Konstrukce z plastu se vyrábí z pevných PVC profilů, které se zasunou do sebe. Proto jsou tyto skleníky masivní a extrémně odolné. Konstrukce z plastu je vhodná na otevřená prostranství i do míst s vyšší sněhovou pokrývkou.

Sklo je klasickým materiálem pro výplň konstrukce skleníku. Dobře propouští sluneční paprsky a je odolné proti UV záření i chemikáliím. Jako každý materiál má i sklo své nevýhody.

Vlivem vysokých teplot v létě může např. dojít k roztažení konstrukce a k popraskání skla. Sklo může popraskat i při silnějším krupobití a navíc má špatné tepelně izolační vlastnosti.

Vyplatí se, když má skleník s výplněmi ze skla konstrukci z profilového plechu o tloušťce alespoň 1 mm.

Dvoustěnný komůrkový polykarbonát se stále více používá jako výplň skleníků, protože má spoustu výborných vlastností. Mezi hlavní patří nízká hmotnost, odolnost proti rozbití, vysoká propustnost světla i výborné tepelně izolační vlastnosti.

Dutinkový polykarbonát do skleníku má obvykle tloušťku 4 mm. Můžeme ale vybírat i silnější varianty 10 až 20 mm. Silnější deska lépe izoluje, ale potřebuje odolnější konstrukci.

Skleníky z tenkých desek mohou mít i lehčí (např. hliníkovou) konstrukci. Polykarbonátové desky nenatíráme žádnou barvou ani nátěrem, aby nedošlo ke ztrátě záruky, k poškození desek a tím i celého skleníku.

Ruční větrání používáme hlavně v létě, aby se rostliny nespálily. Osvědčila se kombinace odvětrávání horkého vzduchu střešním a bočním oknem.

Dosáhneme tak komínového efektu, kdy chladný vzduch přichází bočním oknem a po zahřátí vystoupá střešním oknem ven. Dosáhneme tak správné cirkulace a výměny vzduchu. Vnitřek skleníku se v létě nepřehřeje, necháme-li otevřené dveře.

Automatické větrání si pořídíme, pokud jsme časově vytíženi a víme, že bychom skleník nestačili odvětrat, nebo tam, kde ho nemáme poblíž domu. Jeho výhodou je, že otevírá a zavírá okno podle teploty uvnitř skleníku, což je zvlášť výhodné v jarních měsících.

Ale i v chladnějším období roku se má pravidelně větrat, aby nedocházelo k rozvoji houbových chorob a plísní.

Použijte slabý mýdlový roztok a jemný hadřík. Čistěte opatrně, aby nedošlo k poškrábání plochy. Po umytí opláchněte čistou vodou.

Nikdy nepoužívejte chemická čistidla a organická rozpouštědla (zničila by polykarbonátové sklo).