Ze zahrádky jahody celoročně nezískáme, ale od června do října určitě ano. Největší úrody bývají přibližně osm týdnů v roce, prodloužit sklizeň do podzimu nám umožní stáleplodící odrůdy.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Které odrůdy zvolíme?

Jednouplodící

Vysazují se zpravidla na dva až čtyři roky. V prvním roce přinášejí menší úrodu větších plodů. V dalších dvou letech je úroda vyšší, plody jsou o něco menší. Čtvrtým rokem už je úroda menší.

Dagmar: česká odrůda (1980), poloraná až polopozdní, pro střední až vyšší polohy. Plody jsou velké až střední, kulovité.

Darselect: francouzská poloraná odrůda. Plody velké, kuželovité, vyrovnané, odolná botrytidě a fytoftoře.

Dukát: polská poloraná až polopozdní odrůda, plody větší, kulovité.

Karmen: česká velmi vzrůstná poloraná až polopozdní odrůda (1971) s velkými ledvinitými, tmavě červenými plody.

Korona: holandská poloraná odrůda se středně velkými plody, plodná, odolná vůči chorobám.

Prima: česká raná odrůda (2001), plody jsou středně velké, vřetenovité, aromatické.

Senga Sengana: německá odrůda, u nás oblíbená, ale již překonaná, poloraná až polopozdní, náchylná k botrytidě.

Jive: jedna z nových odrůd, má velké trvanlivé plody, je výnosná.

Salsa: nová odrůda, má velké tmavě červené kuželovité plody, hodí se do všech zón.

Stáleplodící

Plodí od června do října.

Lidka: česká odrůda (1986), méně odnožuje, plody relativně velké, kulovité, kalich hůře oddělitelný.

Ostara: holandská odrůda, více odnožuje než Lidka, plody středně velké, náchylná k červené skvrnitosti.

Evita: anglická výnosná odrůda, oproti předešlým dvěma ranější, plody velké.

Bohatý porost měsíčního jahodníku (Rujana)

Bohatý porost měsíčního jahodníku (Rujana)

FOTO: Jiří Antal, Právo

Aromas: plodná, plody velké, chutné, výrazně aromatické.

Selva: vitální, nenáročná, plody velké, pevné, aromatické, vysoké výnosy.

Diamante: americká odrůda s velkými kuželovitými plody, náročnější na výživu.

Evie 2: výnosná, velké, lesklé pevné plody, odolná vůči padlí.

Měsíční

Měsíční jahody lze pěstovat ze semene. Bývají zdravější a vitálnější než množené vegetativně.

Květy jahodníku

Květy jahodníku

FOTO: Jiří Antal, Právo

Oblíbené jsou drobné jahůdky Rujana, Sweet Heart, Temptation.

Okrasné (převislé)

Tyto stáleplodící jahodníky s výrazně převisajícími výhony se hodí do závěsných nádob. Kromě středně velkých plodů mají i zajímavé květy. Fragoo má tmavočervené květy, Camara tmavorůžové a Rosana růžové.

Do truhlíků na balkónech, ale i do trvalkových záhonů se hodí odrůda Red Ruby s výraznými sytě růžovými až červenými květy.

Příprava jahodiště

Jahodník vyžaduje humózní, mírně kyselou půdu. V teplejších polohách pěstujeme spíše ranější odrůdy, naopak ve vyšších polohách pozdnější.

Jahodiště v době sklizně

Jahodiště v době sklizně

FOTO: Jiří Antal, Právo

S přípravou půdy začneme již několik týdnů před výsadbou. Odstraníme plevele, obohatíme půdu o kompost a plné hnojivo. Nevápníme! Několik dní před vlastní výsadbou prokypříme půdu do hloubky 10–15 cm.

Před výsadbou jahod na urovnanou a po prokypření ulehlou půdu napneme a upevníme černou netkanou textilii, která zabrání prorůstání plevelů. Zrající jahody pak není nutné před sklizní podkládat, jsou čisté a nenahnilé. Toto opatření omezí i výskyt slimáků a především botrytidy.

Výsadba

Optimální doba výsadby prostokořenných sazenic je přibližně od konce července do začátku září. Rostliny mají dostatek času do zimy zakořenit. Nutná je pravidelná zálivka. I přes veškerou péči se nemusí některé v létě vysazené sazenice ujmout.

Aby předešli ztrátám, sázejí někteří pěstitelé jahodník až koncem září či začátkem října, kdy již není tak teplo a vláhové poměry jsou příznivější. Sklizeň v dalším roce však může být nižší.

Důležitá je hloubka výsadby jednotlivých rostlin, abychom tzv. neutopili srdéčko. To nesmí být nikdy zakryté půdou ani příliš vytažené nad povrch.

Jahodník vysazený do netkané textilie

Jahodník vysazený do netkané textilie

FOTO: Jiří Antal, Právo

Kromě prostokořenných sazenic lze koupit i sazenice vysazené do sadbovačů. Zde je pravděpodobnost ujmutí mnohem vyšší a je rovněž možné je sázet později.

Pokud jsme nestihli jahodník vysadit během léta nebo začátkem podzimu, můžeme sázet ještě na jaře. Kromě sazenic předpěstovaných v sadbovačích se na začátku sezony nabízí tzv. frigo sadba.

Frigo sadba

Jsou to silné sazenice sklizené v optimálním termínu a skladované přes zimu při teplotě 0 až –2 °C. Sazenice se před skladováním zbaví listů a ponechají se jen srdéčka. Nasvazkují se a uloží do plastových sáčků. Po vysazení se rychle tvoří květy, někdy rychleji než listy.

Měsíční jahody jsou sladké a aromatické.

Měsíční jahody jsou sladké a aromatické.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Spon

Způsobů, jak založit jahodiště, je mnoho. Rostliny můžeme pěstovat v řádcích vzdálených od sebe 40 cm a v řádku 15–20 cm, ve sponu 30x30 nebo 40x40 cm, ve dvojřádcích – dvojice řádků jsou vzdáleny asi 80 cm. Využívají se různé zvýšené záhony a pyramidy.

Péče během roku

Na přelomu března a dubna ostříháme suché listy, půdu opatrně nakypříme, odplevelíme, případně také zalijeme. Přihnojíme kompostem nebo plným hnojivem, např. Cererit 10 g/m2.

Hrozí-li v dubnu pozdní mrazíky, zakryjeme časně kvetoucí jahodníky netkanou textilií. Během dubna a května ještě jahodník několikrát zalijeme plným rozpustným hnojivem.

V období sklizně zrající plody podkládáme např. slámou. Nikdy nenecháváme poškozené a nahnilé plody na rostlinách!

Okrasný jahodník – Fragaria x ananasa Red Ruby

Okrasný jahodník – Fragaria x ananasa Red Ruby

FOTO: Jiří Antal, Právo

Přibližně v polovině léta (po sklizni) jahodník opět lehce okopeme, pokud jej nemáme na netkané textilii, odstraníme staré listy a šlahouny a přihnojíme. V této době se totiž rozhoduje o sklizni v příštím roce.

Množení

Přirozenou vlastností jahodníku je vytvářet výhony (šlahouny), na kterých se tvoří dceřiné rostliny. Mladá rostlina zakoření a většinou z ní vyrůstá další výhon. Některé dceřiné rostliny stihnou v témže roce, ve kterém vyrostly, ještě vykvést a přinést plody. Množství a délka výhonů jsou odrůdovou vlastností.

Odrůdy s množstvím dlouhých výhonů můžeme vyvazovat nebo nechat převisat v zavěšených nádobách. Do výšky se výhony jahodníků samy nikdy nepnou!

Z dceřiných rostlinek, jsou-li dobře vyvinuté a zdravé, si můžeme založit nové jahodiště. Bereme vždy jen první rostlinu v pořadí od mateřské.

Stáleplodící odrůdy zpravidla odnožují velmi málo.

Nejčastější škůdci a choroby

Fytoftorová hniloba (Phytophthora fragariae a P. cactorum) – tyto houby způsobují hnědnutí kořenů a krčků, odumírání rostlin. Preventivně používáme zdravou sadbu, střídáme stanoviště, nehnojíme chlévskou mrvou. Sadbu máčíme do Aliette 80 WG nebo tímto přípravkem zaléváme.

Bílá či fialová skvrnitost listů jahodníku (Mycosphaerella fragariae aDiplocarpon earliana). Jahodníky po sklizni pokosíme. Přípravky mj.: Dithane DG Neotec, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Ortiva.

Květ jahodníku poškozený mrazem

Květ jahodníku poškozený mrazem

FOTO: Jiří Antal, Právo

Botrytida, šedá hniloba (plíseň šedá) – hniloba plodů, šedé povlaky na povrchu. Dodržujeme správnou hustotu porostu, nepřehnojujeme dusíkem, podkládáme plody. Účinné přípravky: Rovral Aquaflo, Teldor 500 SC nebo Thiram Granuflo.

Květopas jahodníkový – nakusuje stopky nerozvitých poupat. Nejnáchylnější je Karmen. Přípravky: Agrion Deltra, Calypso 480 SC, Fast M, Karate Zeon 5 SC.

Roztočík jahodníkový – deformuje srdéčkové listy, ty při silném napadení zasychají. Přípravky: Vertimec 1,8 EC, biologická ochrana – dravý roztoč Tiphlodromus pyri.