Byliny přečkávají zimu ve formě kořenů nebo oddenků, keře a stromy alespoň shodí své listí. Neměnnou složku zahradní kompozice představují jehličnany a stálezelené keře, které se v průběhu roku mění jen málo.

Již při plánování zahrady pamatujeme na to, aby působnost skladby byla celoroční, a ne omezená jen na období vegetace. I v zimě musí být pohled do zahrady příjemný a zajímavý. Kromě estetické stránky nesmíme zapomínat ani na funkční hledisko. V zimě se spolu s radikální změnou prostorovosti mění i působnost místa. Příjemné letní zelené zákoutí se v zimě lehce promění ve skupinu holých větví.

V místech, kde chceme zachovat po celý rok soukromí, volíme dřeviny s celoroční působností. Jehličnany jsou sice statické, neměnné a pro někoho i trochu nudné, ale v zimě mají pro nás nedocenitelnou hodnotu díky tomu, že stále zachovávají intimitu prostoru. Jehličnany se skvěle doplňují se stále zelenými dřevinami. V zimě pak nejvíce vyniknou ty druhy, které navíc přinášejí i plody. Královnou mezi nimi je pak určitě cesmína.

Cesmína (Ilex)

Je neodmyslitelným symbolem Vánoc ve Velké Británii i Americe. Červené dekorativní plody, zářící na větvičkách jako malé korálky, setrvávají na keři od podzimu až do jara. Cesmína je krásná solitéra, dobře snáší řez a dá se i tvarovat do živých stěn a plotů.

Cesmína je překrásná solitéra

Cesmína je překrásná solitéra.

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Pozor, u většiny cesmín jsou samčí a samičí rostliny, které se kvůli násadě plodů musejí vysadit společně! Samosprašným typem, který vytváří plody i po zasazení jedné rostliny, je kříženec cesmína altaclarenská (Ilex x altaclarensis). Cesmína vyžaduje místo teplé, chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe v polostínu.

Půda by neměla být vysýchavá a při výsadbě by se měla obohatit rašelinou. Vhodná je zimní přikrývka z chvojí nebo listí, protože v tužších zimách cesmína může namrznout. Před nástupem mrazů a následným zamrznutím půdy se vyplatí důkladná zálivka, která má příznivý vliv na přezimování rostlin.

Obzvláště v zimě škodí vysušující větry. Poměrně cennou vlastností cesmín je snášenlivost znečistěného ovzduší.

Panašovaná forma cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium)

Panašovaná forma cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium)

FOTO: Daniela Dušková, Právo

K nejpěstovanějším druhům patří cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) a cesmína přeslenitá (Ilex verticilata). Sběratelsky zajímavým druhem je cesmína vroubkovaná (Ilex x crenata), která pochází z Japonska.

Zajímavá je i cesmína paraguayská (Ilex paraquariensis) pocházející z Jižní Ameriky. Z jejích zdřevnatělých, mladých větviček se připravuje tamější specialita – čaj, proslulé maté.

Maté má ve své domovině velkou tradici a tradičním způsobem – sušením nad otevřeným ohněm - se připravuje již po staletí. Maté obsahuje 0,5–2,1 % kofeinu, třísloviny, theofylin, silice a stopy vitaminu A, B1 a C. Maté má výrazný povzbuzující účinek, svéráznou, poněkud natrpklou chuť a v ústech zanechává příjemný nasládlý pocit.

Barevnokoré dřeviny

Zimní zahrada se neobejde i bez dalších charakteristických dřevin. Nezastupitelné místo mají dřeviny s barevnou kůrou. Zvlášť na sněhové pokrývce pestře zbarvené větve dobře vyniknou.

S tímto výtvarným prvkem se to ale nesmí přehánět. Zbarvení nejlépe vynikne v kontrastu s druhy barevně neutrálními. Světlým a zářivým barvám nejlépe sluší pozadí tmavě zbarvených jehličnanů, které jim poskytnou výbornou kulisu. Zajímavých efektů lze docílit i při použití více barevnokorých jedinců stejného druhu. Dobře vypadá skupinka bříz nebo výsadba červenokoré svídy.

Určitě se však vyhneme sbírce barevně zajímavých jedinců.

Bělokoré břízy a platan

Asi nejznámější dřevinou s barevnou kůrou je bříza. Představuje nejsvětleji zbarvenou dřevinu a barva její kůry září i v době vegetace, kdy má dřevina listy. Do zahradního prostředí se lépe než bříza bělokorá (Betula pendula) hodí bříza papírová (Betula papyrifera), která je ještě bělejší. Navíc má i zajímavý charakter růstu, protože její kmen se již odspodu často dělí.

Detail břízy bělokoré

Detail břízy bělokoré

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Výrazně bílou barvu kůry má i bříza Jacquemontova (Betula jacquemontii), jejíž hladká kůra se odlupuje ve velkých plátech. Pro malé zahrady se hodí i kultivary břízy bělokoré, jako je ´Gracilis´ nebo ´Youngii´. Všechny břízy na podzim pěkně do žluta vybarvují listy.

Dalším zástupcem světlokorých stromů je platan (Platanus), se kterým se stále častěji setkáváme v našich parcích. Jde o velký a poměrně rychle rostoucí strom, který potřebuje dostatek místa!

Zelenokoré stromy a keře

Zvláštní kapitolu mezi barevnokorými dřevinami představují ty, jejichž kůra není jen jednobarevná. Zajímavé jsou tzv. pyžamové javory, které svůj legrační název dostaly od své zelenobíle pruhované barvy, která připomíná vzorek na dědečkově pyžamu. Pěknými exempláři pro menší zahrádky jsou např. javor Davidův (Acer davidii) nebo javor pensylvánský (A. pensylvanicum).

Ze zelenokorých jmenujme jerlín japonský (Sophora japonica), zejména jeho kultivar ´Pendula´, který má kaskádovitě převislou korunu. Zelenou kůru mají i některé javory, mezi něž patří např. javor jasanolistý (Acer negundo) a javor dlanitolistý (Acer palmatum).

Vrba Matsudova

Vrba Matsudova

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Efektní je i vrba Matsudova (Salix matsudana Tortuosa), která je oblíbená díky převislým a malebně krouceným větvím. Je to nenáročný strom, který se dobře tvaruje řezem a lze jej snadno udržet v libovolné výšce.

Zelenokorým keřům vévodí svídy, např. svída krvavá (Cornus sanguinea var. viridissima). Hezkým keřem, který i velmi pěkně kvete, je zákula japonská (Kerria japonica).

Žlutokoré

Pro zářivou žlutou barvu kůry zaujmou mnohé vrby, např. smuteční vrba (S. alba Tristis) a jí podobná vrba náhrobní (Salix sepulcralis). Tenké dlouhé větévky se dají dobře použít i v aranžérství jak do živých, tak i do sušených dekorací. Z nižších keřů je nejcennější svída výběžkatá (Cornus stolonifera var. Flaviramea). Tato zářivě zbarvená svída se s oblibou kombinuje se svídami s červenou barvou kůry.

Žluté, výrazně vonné květy vilínu se na větvích objeví dříve než listy.

Žluté, výrazně vonné květy vilínu se na větvích objeví dříve než listy.

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Červenokoré dřeviny

Červená barva kůry je asi nejlákavější. Dřevin s opravdu pěkně červenou kůrou není mnoho a působí dekorativně.

Červenokoré stromy najdeme zejména mezi javory, např. javor japonský nebo javor dlanitolistý (Acer japonicum, Acer palmatum). Efekt pokroucených větviček pak spolu s červenou barvou přináší vrba červenokřivolaká (Salix erythroflexuosa), která je ještě o něco malebněji pokroucena než jí podobná vrba Matsudova.

Také mezi svídami najdeme krásné červené druhy, korálově červenou kůru má svída bílá (Cornus alba Sibirica) vínově červená je pak Cornus alba Elegantissima, ještě efektnější jsou kultivary svídy bílé Argenteomarginata a Speathii, které později při vegetaci překvapí bíle či žlutě panašovanými listy.

Zimolez Purpusův (Lonicera x purpusii)

Zimolez Purpusův (Lonicera x purpusii)

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Pravidelný řez zachová barevnost

Barevná kůra je těmto dřevinám přirozeně dána a vytrvává po celý jejich život. Musíme ale počítat s tím, že nekrásnější a nejsytější zbarvení mají v době rašení a na mladých výhonech. Věkem barva zavadá.

Barevnokoré dřeviny, zvláště svídy, vrby a zákulu proto musíme často udržovat řezem. Řez podporuje rašení nových výhonů, čímž zajistí dostatek mladého dřeva s tou nejhezčí barvou. Kromě toho nám řez pomůže udržet dřeviny v požadované velikosti.

Dřín obecný (Cornus mas Aurea)

Dřín obecný (Cornus mas Aurea)

FOTO: Daniela Dušková, Právo

Kvetou i v zimě

I v zimě se setkáme s kvetoucími druhy. Jsou nesmírně zajímavé a kromě kvetení ve zcela netypickou roční dobu z nich mnohé i krásně voní.

Pravým skvostem je Kalina bodnanská (V. x bodnantense). Vonné, bílé nebo růžové květy se mohou otevřít už v listopadu. Klesne-li teplota pod 10 °C, pomrznou, ale jak se oteplí, otevřou se nové. Tak to jde po celou zimu až do konce března. Každou oblevu využije ke kvetení.

Jemné kvítky kaliny bodnanské

Jemné kvítky kaliny bodnanské

FOTO: Daniela Dušková, Právo

K zajímavým druhům, které se pyšní zimním květenstvím, můžeme také zařadit např. vilín (Hamamelis), dřín obecný (Cornus mas), vrbu (Salix) a zimolez Purpusův (Lonicera x purpusii).