1. Naučím se různé způsoby množení

Pozorování vzniku nového života stromku či oblíbené květiny je fascinující. Většina rostlin se množí docela snadno semeny a řízky z výhonů, které pustí kořínky po zapíchnutí do půdy nebo ve sklenici s vodou.

Namnožit si vlastní keř nebo bylinu je nesmírně uspokojující činnost, při které se o rostlinách hodně naučíme.

Namnožit si vlastní keř nebo bylinu je nesmírně uspokojující činnost, při které se o rostlinách hodně naučíme.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Snad každý zahrádkář už vyzkoušel rozdělit dospělý trs trvalky nebo odebrat dceřinou cibulku u tulipánu. Nové rostlinky mohou vzejít dokonce z části listu, kořene, hlízy. Pro každou rostlinu se hodí něco jiného a každá metoda má svá pravidla. Když to zvládneme, budeme mít zásobu rostlin vždy po ruce a zadarmo.

2. Nebudu plýtvat vodou

Podzemních zásob ubývá a voda z kohoutku je čím dál dražší. To už jsou dostatečné důvody k tomu, jak se s ní naučit šetřit. Zapamatujeme si tato čtyři pravidla:

  • Je lépe zalévat méně často, ale o to vydatněji.
  • Mulčová nastýlka omezuje vysychání půdy způsobené sluncem a větrem.
  • Vzrostlé stromy a keře už zálivku nevyžadují. Jejich síť hlubokých a jemných kořenů si vystačí pouze s vodou ze srážek.
  • Dešťovka nachytaná do sudů a podzemních nádrží vyhovuje jakýmkoli rostlinám. Je měkká, takže na listech nezanechává bělavé skvrny, navíc nás nic nestojí.
Sudy na sběr dešťovky příliš místa nezaberou, jsou užitečné a současně velmi dekorativní.

Sudy na sběr dešťovky příliš místa nezaberou, jsou užitečné a současně velmi dekorativní.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

3. Přiznám lenost nebo nedostatek času

Kolikrát už jsme utrápili muškát, že připomínal jen suché roští, málem zahubili život v jezírku, protože mu pod tlustou vrstvou zelených řas chybělo světlo a kyslík, nebo rychle vymýšleli nové ingredience do pokrmu, když se nám nechtělo vyběhnout do mrazu pro růžičkovou kapustu?

Populární muškáty jsou krásné, pokud je ale opakovaně trápíme suchem, jejich pěstování nemá smysl.

Populární muškáty jsou krásné, pokud je ale opakovaně trápíme suchem, jejich pěstování nemá smysl.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Prostě si to přiznáme a do zahrady už si nikdy nepořídíme a nevysadíme nic, na co nemáme čas, o co nehodláme pečovat a co nebudeme využívat. Ušetříme peníze, stres i pocit provinilosti.

4. Budu recyklovat a renovovat

Opakované využití starých cihel, kamenů, prken, pražců anebo oprava nábytku po babičce se nám vyplatí hned dvakrát: ušetříme peníze a zahrádce vtiskneme kouzlo starých časů a osobitý styl. Na půdě, ve vetešnictví a v bazarech někdy čekají hotové poklady, stačí mít oči otevřené a zapojit představivost.

Jen tak se ze zaprášené truhly stane senzační odkládací stolek, z oprýskané čajové konvičky váza pro kopretiny a ze zrezlých mřížových vrátek originální opora pro velkokvětý plamének.

5. Zvládnu to i bez chemie

Už staří zahradníci dobře věděli, že je lepší pracovat s přírodou než proti ní. Umělá hnojiva a pesticidy ji příliš zatěžují, znečišťují spodní vodu, způsobují úhyn včel, ohrožují naše zdraví. Zapomeneme proto na herbicidy a plevel odstraníme ručně, plečkou nebo nožíkem.

Chemické postřiky nahradíme přirozenými pomocníky v boji proti škůdcům. Ptáci zlikvidují škodlivý hmyz a housenky, slunéčka zase pozřou mšice a jejich larvy, ježci s kachnami protivné slimáky.

Proč používat chemii, když se o mšice postarají slunéčka, slimáky spolehlivě zlikvidují kachny a živiny půdě dodá kompost?

Proč používat chemii, když se o mšice postarají slunéčka, slimáky spolehlivě zlikvidují kachny a živiny půdě dodá kompost?

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zelenina zůstane zdravá, když ji na záhonech pravidelně prostřídáme a vysadíme do vzdušnějších sponů.

Půdu v dobré kondici udrží chlévský nebo stájový hnůj, listovka a kompost vzniklý ze zahradního a kuchyňského odpadu.

6. Podpořím život na zahradě

Na zahrádce nejsme sami. Naši spoluobyvatelé mají na její správné fungování ohromný vliv, a proto se zaměříme na to, jak jich přilákat a udržet co nejvíc. Důležité opylovače, jako jsou včely, čmeláci, pestřenky a motýli, navnadíme jednoduchými spíše než plnými květy, bohatými na nektar, jaké má např. dobromysl, komule, rozchodníkovec nebo brutnák lékařský (Borago officinalis).

Včely opylují květy, aby se mohly vytvořit plody a semena. Jejich stav se neustále snižuje, a proto potřebují naši pomoc.

Včely opylují květy, aby se mohly vytvořit plody a semena. Jejich stav se neustále snižuje, a proto potřebují naši pomoc.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ostatnímu užitečnému hmyzu zajistíme přístřeší v tzv. hmyzích hotýlcích. Vysadíme čistec (Stachys byzantina) s hebkými listy, ve kterých nalézají bezpečný úkryt slunéčka.

Opeřencům sestavíme menu z bohatě plodících keřů, nainstalujeme pítka a hnízdní budky. Ježci a žáby zase ocení hromadu z kamenů, klád a listí.