Kouzelné podzimní scéně dominují především stromy s mohutnou korunou. Máte jen mrňavou zahrádku? Nevadí! Zajděte se na ně podívat do nejbližšího parku, arboreta nebo botanické zahrady, kde najdete opravdové skvosty. A které patří k těm nejkrásnějším?

Javor cukrový (Acer saccharum)

Přestože nabízí upravenou, často vejčitě zaoblenou korunu, podzimní listy ve všech
plamenných odstínech a kvalitní dřevo, je tento kanadský národní strom známý spíš jako zdroj mízy k výrobě javorového sirupu. Zelenkavě žlutá převislá květenství se objevují na jaře. Čím starší exemplář, tím hojněji kvete. Nejlépe prosperuje na slunci v nevysychavé, vzdušné, živné půdě s neutrální až kyselou reakcí. Velmi citlivý k půdnímu zasolení.
● Maximální výška 30 m, šířka 15 m.

Javor červený (Acer rubrum)

Za jasného slunečného dne, když tmavě zelené listy zazáří intenzivně karmínovým odstínem, se tento javor postará o nezapomenutelnou podívanou. V jeho okolí už by žádné jiné červenolisté dřeviny být neměly, aby patřičně vynikl tvar zprvu pyramidální, později široce rozložité koruny. Upřednostňuje vlhčí půdu a hodně sluníčka. Spolehlivě se vybarvují odrůdy ‘October Glory’ a ‘Armstrong’.
● Maximální výška 20 m, šířka do 10 m.

Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)

Pokud ho v prvních letech po výsadbě nespálí mráz, vyroste z tisovce impozantní dominanta. Jedná se o opadavý jehličnan s kónickou, věkem se rozšiřující světle zelenou korunou a kmenem, který je při bázi nápadně rozšířený. Před shozením jehlicovitých listů tisovce zahalí zrzavý šat. Na ideálním stanovišti s dostatkem slunce a vlhkou až bažinatou kyselejší půdou se dožívá stáří i více než 500 let.
● Maximální výška až 40 m, šířka až 9 m.

Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)

Vzdušná koruna s patrovým větvením a jasně zelené zpeřené listy dřezovci propůjčují jemný, elegantní vzhled. Listy s podzimem žloutnou a poměrně rychle opadávají. Typické pro něj jsou obří, většinou trojdílné trny vyrůstající z větví a také z kmene. V říjnu dozrávají dlouhé hnědé lusky vytrvávající přes zimu. Na půdu a péči je nenáročný. Miluje slunce, dobře snáší horko.Dožívá se okolo 120 let. Maximální výška 25 m, šířka okolo 15 m.

Habr obecný (Carpinus betulus) ‘Columnaris’

Robustní a tolerantní habr je náš domácí strom. V zahradách se hojně využívá do stříhaných živých plotů. Kultivar ‘Columnaris’ se vyznačuje zprvu sloupovitou, v dospělosti téměř balónovitou, velmi hustě větvenou korunou. Charakteristické živě zelené rýhované listy se zoubkatým okrajem na podzim zažehnou ohňostroj zlatých až oranžovohnědých tónů. Snese každou propustnou půdu. Nejlépe se vybarvuje na plném slunci.
● Maximální výška okolo 12 m, šířka podobná.

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)

Překrásný dlouhověký liliovník byl do Evropy dovezen v 17. století z Ameriky. Upozorňuje na sebe statným kmenem a vysoko posazenou široce vejčitou až kuželovitou korunou. Pozoruhodné jasně zelené listy podzim barví do medově zlaté. Něžné zelenkavé oranžově zdobené miskovité květy se, zpravidla po dosažení věku 10 let, rozvíjejí v květnu až červnu. Strom sázíme na slunce do hluboké, úrodné, vlhké, ale dobře propustné půdy.
● Maximální výška 30 m, šířka 15 m.

Buk lesní (Fagus sylvatica) ‘Pendula’ a ‘Dawick Purple’

Bronzové, karamelové, oranžové a medově zlaté nuance najdeme na nádherných nenáročných a přizpůsobivých bucích. Kultivar ‘Pendula’ vytváří mohutné kaskády povislých větví s lesklými zelenými listy, zatímco ‘Dawick Purple’ vyniká přísně vztyčenou sloupovitou figurou, kterou v sezoně zdobí temně purpurové olistění. Oba se uplatní jako solitéry, ale senzačně vypadají ve skupině, kde vyniknou tvarové kontrasty.
● Maximální výška kultivaru ‘Pendula’ až 15 m, šířka přes 8 m.
● Maximální výška kultivaru ‘Dawyck Purple’ do 20 m, šířka do 6 m.
● Maximální výška kultivaru ‘Purpurea Pendula’ 2,5 m, šířka do 2 m.

Proč se zbarví?

Nádherné zlatavé, oranžové a červené odstíny, které rozsvítí krajinu i naše zahrady, přinášejí sezonní změny. Dny jsou kratší a noci chladnější. V půdě a ve vzduchu touto dobou bývá více vlhkosti. Jakmile stromy přestanou vyrábět energii, začíná se zelené barvivo (chlorofyl) rozkládat. V listech pak převládají karotenoidy, které mají na svědomí žluté a oranžové zabarvení, a antokyany, díky nimž listy získávají červené a purpurové odstíny. Jak intenzivně se dřeviny vybarví, je těžké předpovědět. Výsledky se rok od roku mění. Záleží na tom, jaké podmínky v rozmezí asi tří měsíců, počínaje koncem prázdnin, panují. V zásadě platí, že čím je vlídněji, tím brilantnější barvy lze očekávat.