Hlavní obsah

Maliník a ostružiník

Novinky, D. Cvrčková, Flóra na zahradě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V minulém čísle jsme se zastavili u rybízu a angreštu, dnes si představíme další druhy drobného ovoce, tedy ostružiník a maliník. Právě nyní na podzim si můžete oba druhy vysadit.

Foto: M. Richter

‘Autumn Bliss’

Článek

Na rozdíl od angreštu a rybízu, které mají za sebou poměrně dlouhou „kariéru“ v rukou šlechtitelů jsou maliník, ostružiník a jejich kříženci z tohoto pohledu vlastně velice mladí. Na maliny a ostružiny se chodilo výhradně do lesa a na zahradách bychom je třeba před padesáti lety prostě nenašli. Na obou plodinách můžeme krásně vidět, jak se šlechtěním mění k lepšímu velikost i kvalita původně poměrně malých a nevýrazných plodů. Je ale zajímavé, že nároky maliníku a ostružiníku na stanoviště a půdu se mění poměrně málo.

Maliník

Nároky na půdu

V lese ho najdeme na vlhčích místech, kde často roste jako podrost vyšších stromů, nevadí mu ani mírný polostín. Z těchto okolností je jasné, že podobné podmínky mu budou vyhovovat i na zahradě. Potřebuje tedy střední nebo lehčí humózní půdu, dostatečně vlhkou a vzdušnou. Vůbec se pro něj nehodí těžké jílovité půdy, ve kterých jen velmi těžko zakořeňuje, trpí hnilobou kořenů a snadno vymrzá. Maliník nesnáší okopávku – ta narušuje nejen jeho kořeny, uložené těsně pod povrchem půdy, ale také pupeny na bázi letorostů, ze kterých budou vyrůstat výhony pro nadcházející rok. Velmi dobře se pro něj hodí mulčování, kterým vlastně napodobujeme opad podzimního listí v lese.

Nároky na stanoviště

Třebaže maliník snáší lehký polostín, místo, kam ho vysadíme, by mělo být většinu dne na slunci. Ve stínu totiž maliník málo kvete a tedy málo plodí. Také keře by měly mít mezi sebou dostatečnou vzdálenost; příliš hustý porost se nejen špatně sklízí, ale především potom plody častěji trpí plísní šedou. Tyto problémy se za špatného počasí násobí. Správná vzdálenost mezi keři maliníku by měla být kolem 50 cm, pěstujeme- li maliník na větší ploše, druhou řadu založíme s odstupem 2,5 m. Postupem času vytvoří maliníky špalír, jehož hustotu je třeba regulovat řezem – necháváme růst jen ty nejsilnější výhony rostoucí v dobrém směru.

Způsob pěstování

Maliník se ve velkovýrobě pěstuje nejčastěji na drátěnce, která mu poskytne dostatečnou oporu. Na zahrádkách ale máme většinou vysazeno jen několik keřů, takže nemusíme tuto pevnou konstrukci budovat. Vzpřímeně rostoucí odrůdy žádnou oporu nepotřebují, u těch ostatních stačí pěstovat je u plotu a přivázat je pevným provázkem nebo kolem nich postavit pevnější plůtek (výška cca 70 – 100 cm), který zabrání výhonům vylamovat se a klesat k zemi. Remontantní a jednou plodící odrůdy U charakteristik odrůd můžeme narazit na termín jednou plodící nebo remontantní odrůdy. Většina odrůd maliníku má dvouletý životní cyklus. Ten začíná, když z kořenové báze vyrostou z pupenů mladé silné letorosty.

Ty se v další sezoně rozvětví, nasadí květy a plody. Po sklizni ale tyto výhony zasychají a odumírají, proto tyto odrůdy nazýváme jednou plodící. Zaschlé výhony na podzim odstřihneme a na keři přezimují jen na jaře vyrostlé výhony. Další skupina odrůd ale dokáže na jednom výhonu plodit dvakrát, a právě ty nazýváme remontantní. U tohoto typu maliníku loňské výhony na jaře obrážejí a nasazují plody na v pořadí druhou sklizeň. Současně z kořenových pupenů vyrážejí další výhony, které ještě ve stávajícím roce zaplodí. Poprvé tedy plodí již na podzim na nových jarních výhonech, podruhé počátkem léta příštího roku na původních letorostech, které na keři přezimují. Nedá se ale říci, že by úroda byla ve srovnání s jednou plodícími odrůdami vždy dvojnásobná.

Podzimní sklizeň keře značně vyčerpá, některé výhony zpola zaschnou a napřesrok tedy neplodí vůbec nebo jen málo, jiné nepřezimují. Na místech, kde se tohle pravidelně stává, je proto vhodnější se zaměřit jen na podzimní sklizeň a odplozené výhony pak na podzim odstřihnout, jak jsme zvyklí.

Jednou plodící odrůdy

Jednou plodící odrůdy‘Canby’

Odolná a všestranná americká odrůda s dobrým zdravotním stavem, roste vzpřímeně, nepotřebuje oporu. Chuť plodů je velmi aromatická a sladká, dozrává na počátku července.

‘Fertödi zamatos’

Maďarská odrůda do teplejších poloh s dobrým zdravotním stavem a pravidelnou plodností. Plody jsou kulovité, sladce navinulé, dozrávají od konce června do poloviny července.

‘Granát’

Česká odrůda pro nezamokřené kypré půdy, odolná k napadení houbovými chorobami, s velkou a pravidelnou sklizní. Plody jsou velké, s vysokou výtěžností šťávy, hodí se pro konzervárenské zpracování. Odrůda dozrává postupně od poloviny června do poloviny července.

‘Tulameen’

Kanadská vzpřímeně rostoucí odrůda, má vynikající zdravotní stav. Plody jsou velké až velmi velké, červené, kuželovité, pevné, s výrazným leskem. Dozrává od konce června.

‘Mája’

Česká odrůda s nižším vzrůstem, potřebuje oporu, má dobrý zdravotní stav. Plody jsou středně velké, sladce navinulé chuti, aromatické, hodí se lépe pro přímý konzum než pro zpracování. Dozrává od konce června do konce července.

‘Zeva II’

Švýcarská odrůda do teplejších poloh se pěstuje na drátěnce, je náročnější na výživu, závlahu i péči. Kvalitní, všestranně využitelné plody dozrávají od konce června.

‘Glen Ample’

Skotská odrůda polovzpřímeného vzrůstu, s vynikajícím zdravotním stavem, hodí se do všech poloh. Plody jsou velké, sytě červené barvy s aromatickou, výraznou vynikající chutí, mají univerzální využití. Plodnost je vysoká a plody se sklízejí po celé léto.

‘Rafzmach’

Švýcarská odrůda vzpřímeného růstu, nepotřebuje oporu. Má dobrý zdravotní stav. Plody jsou středně velké až velké, červené, kuželovitého tvaru, s pěkným leskem. Dozrává od poloviny června.

Foto: M. Richter

‘Golden Bliss’

Remontantní odrůdy

Remontantní odrůdy‘Ada’

Slovenská nenáročná odrůda s pevnými výhony, s dobrým zdravotním stavem. Plody jsou velké, aromatické, úroda je vysoká a pravidelná. Dozrává od počátku srpna, odplozené výhony se odřezávají na podzim a nenechávají se pro druhou letní sklizeň.

‘Heritage’

Americká kvalitní odrůda s výborným zdravotním stavem, roste vzpřímeně bez opory. Plody jsou drobnější, výborné chuti. Odrůda vyniká velmi dlouhou dobou sklizně, sklízíme ji od počátku srpna až do konce září.

‘Medea’

Slovenská odrůda s dobrým zdravotním stavem, nenáročná na péči, roste vzpřímeně, nepotřebuje oporu. Větší plody jsou navinulé chuti, aromatické. Dozrává na konci srpna, nehodí se pro letní termín sklizně, oplozené výhony je lepší hned odříznout.

‘Polka’

Polská odrůda s pevným, vzpřímeným vzrůstem a dobrým zdravotním stavem, hodí se do všech poloh. Plody jsou velké, aromatické lahodné chuti, úroda je pravidelná a vysoká. Dozrává v srpnu.

‘Himbo Top’

Švýcarská odrůda, potřebuje oporu v podobě mřížky nebo plůtku, má dobrý zdravotní stav. Plody jsou velké, jasně červené, šťavnaté, aromatické a mají výbornou sladkou chuť. Odrůda plodí na jednoletých i dvouletých výhonech a dává vysoké výnosy kvalitních malin od léta až do pozdního podzimu.

‘Autumn Bliss’

Anglická odrůda polovzpřímeného růstu, dlouhé výhony potřebují oporu. Má dobrý zdravotní stav. Plody jsou velké, kuželovité, krásné a silně lesklé. Dozrává od poloviny srpna a sklízí se do konce září.

‘Golden Bliss’

Anglická žlutoplodá odrůda, roste vzpřímeně (další žlutoplodý maliník je ´Golden Everest´). Plody jsou středně velké, žluté, kuželovité. Délka sklizňového období je poměrně dlouhá, sklízíme ji od poloviny srpna.

Ostružiník

Nároky na půdu

Na zahrádkách se pěstuje méně než maliník, ale rozhodně k tomu není důvod. Na rozdíl od maliníku snese i sušší půdu, potřebuje ale slunce celý den. I když ho v přírodě najdeme nejspíše na slunných stráních s chudší půdou, největší úrodu dává na živinami bohaté půdě s dostatkem humusu. Stejně jako maliník neporoste v půdách jílovitých, zamokřených a nepropustných.

Nároky na stanoviště

Potřebuje vzdušné slunné místo, potom z jediného keře sklidíme i dva kilogramy plodů. Ostružiník kvete později než řada dalších ovocných druhů, proto ho můžeme vysazovat i ve vyšších polohách beze strachu, že květy pomrznou. Vzdálenost mezi vysazenými keři je kolem půl metru, odstup mezi případnými řadami by měl být minimálně dva metry, to je podobné jako u maliníku.

Foto: M. Richter

‘Helen’

Způsob pěstování

Ostružiník se pěstuje ve dvou základních formách, tedy buď jako vzpřímeně rostoucí nebo pnoucí (plazivý). U vzpřímeně rostoucích odrůd je potlačena tvorba plazivých šlahounů, která je charakteristická pro původní lesní typ ostružiníku. Tyto odrůdy pěstujeme podobně jako maliníky, obejdou se zcela bez opory.

Často se ale i tyto odrůdy pěstují u plotu či drátěnky, lépe se sklízejí a zabráníme tak také vylamování dlouhých prutů. Pnoucí odrůdy vysazujeme k opoře vždy, výhony potom vedeme do tvaru V, tak vytvoříme jakýsi vějíř. Neobejdeme se ale bez vyvazování nebo přichycení výhonů drátěným očkem. Takto uspořádaný keř nám dá velkou úrodu, protože plody dobře dozrávají po celé délce prutu. Velmi bujně rostoucí hlavní pruty zastřihneme na délku zhruba 180 cm, abychom si usnadnili budoucí sklizeň.

‘Black Jewel’ (syn. ‘Bristol’)

Velmi raná plazivá ostružina vynikající svojí nenáročností a plodností. Zraje od konce června do poloviny července. Nenáročná na pěstování. Vyžaduje jen oporu a jarní prosvětlovací řez. Plod je střední až menší, chuťově velice dobrý, aromatický.

‘Čačanská beztrnná’

Polovzpřímeně rostoucí srbská odrůda nepotřebuje oporu. Zraje od první poloviny srpna až do poloviny září, plody má velmi velké, sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností.

‘Arapaho’

První z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem, oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je odolný k napadení septoriózou. Patří k pozdnějším odrůdám, dozrává začátkem srpna, plody má sladké a aromatické, s pevnou dužninou, neopadává.

‘Navaho’

Americká beztrnná odrůda se vzpřímeným vzrůstem, šlechtitelé udávají , že jde o sloupovitý růst. Odrůda je odolná k napadení septoriózou. Zraje středně pozdně, sklízíme ho od poloviny srpna až do poloviny října, plody jsou velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou, všestranně využitelné.

‘Wilsonův raný’

Americká trnitá odrůda se vzpřímeným růstem, keře jsou husté a vyžadují prosvětlovací řez. Odrůda je odolná k mrazíkům i napadení houbovými chorobami. Dozrává již v červenci a sklízí se až čtyři týdny. Plody jsou středně velké, sladší, aromatické, hodí se pro přímý konzum i konzervaci.

‘Thornfree’

Americká odrůda, jedna z prvních beztrnných. Keř roste velmi bujně, hodí se na teplejší stanoviště s dostatkem závlahy. Plody jsou velké, tvarově nevyrovnané, s výraznou sladkokyselou chutí, dozrávají v polovině srpna. Mají všestranné využití.

‘Helen’

Raná anglická odrůda beztrnného ostružiníku. Keř roste jako plazivý, výhony je nutné chránit před zimními mrazy. Plod je velký, načervenale černý, sladké aromatické chuti. Sklizňové období je dlouhé.

Reklama

Související články

Prohlídky zahradní techniky zdarma

Komerční článek - Kromě zazimování celé zahrady je před zimou potřeba věnovat péči také zahradní technice. Po celou sezónu spolehlivě sloužila a odváděla...

Kopretiny na zahradě

Na první pohled se mohou zdát obyčejné, ale moderní a bohatěji kvetoucí kultivary kopretin svou zářivou barvou pozvednou každé zahradní zákoutí.

Výběr článků

Načítám