Článek
Vzdálenost mezi ovocnými stromy na zahradě zásadně ovlivní především světelné poměry. Založení květů na letorostech totiž přímo souvisí s dostatkem světla. V hustém porostu nebo v husté výsadbě tedy květy najdeme jenom na krajních keřích nebo na koncích větví. Také větve v husté výsadbě rostou přímo za světlem a veškerou svou energii a živiny vlastně „vyplýtvají“ jen na dobývání světla a životního prostoru, minimálně se větví a také málo kvetou.
První špatný krok
Malá úroda u příliš hustě vysázených stromků je vlastně jen následek špatně zvolené výsadby. Je zajímavé, že jsme ochotni věnovat dost času výběru odrůd jednotlivých ovocných druhů podle možností naší zahrady, ale tak důležité věci, jako je vzdálenost stromků, se vlastně nevěnujeme. Třebaže si přečteme, že je sázíme čtyři metry od sebe, téměř nikdy si nedojdeme pro metr a sázíme pořád tak nějak „od oka“. Vedle ledabylosti je další častým nešvarem touha nacpat na malou plochu co nejvíce stromků ve snaze mít co nejširší sortiment ovoce. Jistě, dva tři roky to půjde, ale pak se začne výsadba nepřiměřeně zahušťovat a stromkům nepomůže ani řez.
Rozptýlená výsadba
Plánujeme-li vysadit si na zahradě jen dva tři ovocné stromky různého druhu, nemusíme je nutně vysazovat k sobě. Je možné – a často se to také dělá – vysadit je po zahradě rozptýleně a zakomponovat je do celkového řešení. V jejich okolí tak nemusí být jenom užitkové záhony, ale třeba záhony nízkých trvalek v kombinaci s cibulovinami kvetoucími na jaře.
Měly by to ale být samosprašné odrůdy. Toto řešení se uplatní především v malých zahradách, kde jen s obtížemi vytvoříme oddělené zóny pro zahradu užitkovou a okrasnou. V tomto případě samozřejmě nemusíme brát na vzdálenost stromků ohled.
Skupinová výsadba
Je vhodná do větších zahrad, kde tvoří užitková část zahrady větší celek. Tento typ uspořádání usnadňuje péči o stromky a jejich okolí, tedy především sekání trávy a eventuální zálivku, řez, nutné postřiky a sklizeň. V době, kdy jsou stromky vysazené na správnou vzdálenost ještě malé, můžeme prostor mezi nimi využít pro pěstování zeleniny, bylinek nebo drobného ovoce, především jahodníku. Nevysazujeme sem ale maliník nebo ostružiník, které se rychle rozrůstají a za dva tři roky by prolezly všude. Pokud je přesto chceme pěstovat, je třeba zabránit prorůstání tak, že zapustíme do okolí záhonu pevnou plastovou fólii, která v tom kořenům zabrání.
Přehled vhodných vzdáleností
Uvádíme vzdálenost pro nejčastěji pěstované tvary ovocných stromků. Rozestup u starších tvarů, jako jsou vysokokmeny a polokmeny neuvádíme, v nabídce zahradních center a školek se již téměř nevyskytují. Převažují odrůdy roubované na slaběji rostoucích podnožích, které se pěstují jako zákrsky, štíhlá vřetena nebo jiné prostorově úsporné nižší tvary.
Drobné ovoce
Drobné ovoce ● angrešt – 0,8 m, stromkový 0,8 – 1 m
Drobné ovoce ● angrešt – 0,8 m, stromkový 0,8 – 1 m ● rybíz – 0,8 – 1,3 m, stromkový 0,8 – 1 m
Drobné ovoce ● angrešt – 0,8 m, stromkový 0,8 – 1 m ● rybíz – 0,8 – 1,3 m, stromkový 0,8 – 1 m ● maliník – 0,5 m
● ostružiník – 1 – 2 m
Peckoviny
Peckoviny ● meruňky, broskvoně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m
Peckoviny ● meruňky, broskvoně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m ● třešně – čtvrtkmeny 4 – 6 m, nízký tvar 2 – 4 m
Peckoviny ● meruňky, broskvoně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m ● třešně – čtvrtkmeny 4 – 6 m, nízký tvar 2 – 4 m ● višně – čtvrtkmeny 4 – 6 m
● slivoně – čtvrtkmeny 4 – 5 m, nízký tvar 2 – 3 m
Jádroviny
Jádroviny ● jabloně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m, štíhlé vřeteno 1,5 m
● hrušně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m
Méně obvyklé druhy
Méně obvyklé druhy ● zimolez – 1,5 m
Méně obvyklé druhy ● zimolez – 1,5 m ● rakytník – 2 m, poměr samčích a samičích rostlin 1 : 6
Méně obvyklé druhy ● zimolez – 1,5 m ● rakytník – 2 m, poměr samčích a samičích rostlin 1 : 6 ● bez černý – 3 m
● kdouloň – 4 m
