Rotterdam je druhé největší holandské město, a nutno dodat, že je to město velkolepé. Po devastačním bombardování mělo po skončení druhé světové války vyrůst takřka jako nové město. Holanďané se této výzvy samozřejmě chopili, takže Rotterdam dnešních dnů je moderní město plné odvážných staveb, pulzující, kosmopolitní i multikulturní.

Přímé kanály protínají celý park a vytvářejí nádherné průhledy. Bíle kvetoucím keřem u vodní hladiny je hroznovec (Exochorda racemosa) ‘The Bride’.

FOTO: P. Chlouba

Budete tu potkávat lidi všech ras a vyznání, s lidmi tu žije kus černé Afriky, tajemné Indie, východní Asie a do typických znaků zahalený i duch Arábie. Rotterdam je bránou Evropy i její křižovatkou. Ale i v tomto rušném městě je oáza rajského klidu. Jenom na skok od centra se na ploše necelých sedmi hektarů rozkládá půvabný park, botanická zahrada i arboretum v jednom – Trompenburg.

Historie tohoto pozoruhodného místa zasahuje až do první třetiny 19. století. Někdy kolem roku 1820 pozemky dnešního arboreta koupila rodina Smithova. Se stavbou nepříliš velkého letního sídla se začíná postupně vyvíjet i park v tradičním přírodně krajinářském stylu. Historické prameny nejsou na informace příliš štědré, víme ale, že začátky opravdového sběratelství zasahují asi do roku 1825, kdy paní Griettie Smith vysadila do parku první cizokrajné stromy.

Zahrada od té doby prošla ještě několika významnými obdobími. Jedním z nich je rok 1958, kdy majitelé otevřeli pomyslné brány parku veřejnosti, čímž se do té doby ryze soukromý prostor změnil ve veřejný park. Pravděpodobně právě tímto počinem začalo arboretum Trompenburg nabývat na společenské i vědecké důležitosti.

Efekt zrcadlení barevných keřů i stromů v tiché vodní hladině téměř v centru velkoměsta působí jako malý zázrak.

FOTO: P. Chlouba

Arboretum současných dnů je symbolicky stejně multifunkční, jak pestré je i jeho hostitelské město. Dokonce i skladba rostlin vysazených v arboretu se projevuje stejně kosmopolitním duchem jako obyvatelstvo Rotterdamu. Arboretum Trompenburg je s krátkou přestávkou od konce prosince do ledna otevřeno po celý rok. Navštěvuje je široká skupina lidí - vědeckých pracovníků, zahradníků i zahrádkářů. Přicházejí sem ale i lidé z ulice na uklidňující procházku pod klenbou vysokých stromů, umělci hledající inspiraci, důchodci na kus řeči i maminky se svými ratolestmi.

Vedení arboreta tady pořádá různé kurzy i osvětové akce, vážní zájemci si mohou objednat službu kvalifikovaného průvodce. Krásná zákoutí tvoří ideální kulisy pro fotografování vzpomínkových rodinných snímků, takže se při troše štěstí můžeme potkat i se sympatickým novomanželským párem pózujícím před vzácnou kamélií.

I když arboretum Trompenburg nepochybně vyvolá celou řadu emocí a nadšených výkřiků, jeho největší význam spočívá v systematickém shromažďování pozoruhodných rostlin. Některé možná ani nemusí být nepřekonatelně krásné, patří však k vzácným a ohroženým druhům a žijí tady pod ochrannou rukou místních zahradníků. K opravdovým raritám patří sbírky některých druhů, které dokonce získaly označení Národní kolekce. Z dřevin toto označení nese sbírka dubů i buků, je tu ale i stejně hodnotná sbírka bohyšek (Hosta).

V jarním období v arboretu Trompenburg také rozkvétá exoticky vyhlížející strom davidie listenová(Davidia involucrata), původem z jižní Činy.

V jarním období v arboretu Trompenburg také rozkvétá exoticky vyhlížející strom davidie listenová(Davidia involucrata), původem z jižní Činy.

FOTO: P. Chlouba

Arboretum Trompenburg je výborným příkladem, jak je možné skoro geniálně spojit zájmy vědecko-botanické se zahradnicky atraktivním ztvárněním všech výsadeb. Pro návštěvu arboreta jsem vždy volil jarní měsíce, kdy tu všechno kypí životem a snahou rašit, kvést i růst. Je to právě jaro, kdy zde rozkvétají různě staré i velmi letité rododendrony i azalky. Jejich zářivé barvy se často odrážejí v klidné hladině jezera i několika kanálů, které protínají část parku. Výsadby dřevin podél kanálů jsou zvláště působivé, může za to jak efekt zrcadlení, tak i fenomén průhledů, které zavádějí zrak pozorovatele až do nejvzdálenějších částí parku. V souvislosti s vodou arboretum

Trompenburg nabízí ještě jeden neobvyklý efekt navíc. Jsou to malé můstky a lávky, které spojují břehy kanálů. Každý z nich je v něčem jiný, některé jsou více zdobené, jiné zas stroze jednoduché. V tmavé vodě se jejich siluety tajemně zrcadlí, je to krásná podívaná. Ta se však nabízí skoro na všech místech této velkolepé zahrady.

Bíle kvetoucí rododendron ‘Cuninghamii White’ patří k nejvitálnějším a nejvděčnějším odrůdám těchto krásných keřů.

FOTO: P. Chlouba

Na své si tady přijdou i milovníci jehličnanů. Také jejich sbírka je hodně široká, obsahuje i řadu méně známých druhů z jižní polokoule. Pro zahradníky i botaniky má arboretum ještě jednu velkou výhodu - velmi důsledné značení rostlin jmenovkou s plným názvem rostliny.

A je tu ještě jedna rarita, která za zmínku určitě stojí. Při návštěvách parků a zahrad se často zajímáme, v jaké nadmořské výšce se objekt nachází. O nadmořské výšce v Trompenburgu ale nemůže být ani řeči, celý park leží totiž pod úrovní mořské hladiny. Podle některých zdrojů čtyři metry, podle jiných dokonce šest metrů pod úrovní mořské hladiny. Pro nás vnitrozemce je to rozhodně více než zvláštní pocit, který však neubírá z báječného zážitku z návštěvy tohoto krásného místa.