Majitel zahrady, kterou vám dnes představujeme, Petr Herynek je profesionál – povoláním zahradník, i když kromě své profese má ještě spoustu dalších zájmů. Na jeho knížky o vánočních pokrmech, zvycích a ozdobách jsme upozornili v minulém čísle Pěkného bydlení. Zahrada, kterou vám tentokrát představujeme, má rozlohu 2400 m2 je jeho první větší vlastní zahradou. Zahradou, kterou založil a vychoval do dospělosti.

Stavělo se na bažinách

Pozemek, který si manželé Herynkovi někdy před třemi desetiletími pořídili, se změnil k nepoznání. Tenkrát, když ho kupovali, byl z větší části podmáčený. Přestože nesl titul ovocný sad, v podstatě šlo o močál, na který jste mohli vstoupit pouze v holinkách a ještě s obavou, abyste si do nich nenabrali.

„Nejprve ze všeho jsem musel vybudovat příjezdovou cestu a pozemek odvodnit. Upravil jsem koryto potoka a na něm vybudoval dva malé rybníčky. Tím se půda krásně vysušila,“ shrnuje Petr Herynek do tří strohých vět týdny práce, spíše dřiny.

Další kroky měly pak podobu vykácení asi 500 černých bezů a 50 suchých stromů. Živé ovocné stromy nechali majitelé dožít. Ze zeminy získané vybagrováním rybníčků pak Petr Herynek vymodeloval kopečky, jejichž zásluhou zahrada situovaná v rovinatém terénu získala na členitosti. Pak se teprve mohlo přikročit k zakládání nové zahrady.

Chce to vysokou zeleň

Na otázku, co by zahrady neměly postrádat, majitel odpovídá: „Především je to vysoká zeleň. Ta by měla tvořit její základ, protože na zahradě se má bydlet. Pokud na ní rostou pouze trávník a keře, v létě je na ní k nevydržení. U nás najdete kromě různých konifer i listnáče, takže se máme před sluncem kam schovat. Nejraději sedíme pod ořešákem, který odpuzuje komáry.“

Listnáče ale podle majitele hrají v zahradě i další roli, a to designového prvku a emotivního náboje: „Člověku přinášejí radost, když raší, když se zazelenají a v neposlední řadě i na podzim, když jejich listí hraje všemi barvami. Zahradu mám rád v každém ročním období.“

Prospěšná symbióza

Tvář zahrady kromě nejrůznějších stromů a keřů rozjasňují trvalky a cibuloviny, které v ní během sezony postupně rozkvétají. Důležitou součástí je i trávník, který Petr Herynek nezbavuje mechového podrostu, jak bývá obvykle zvykem. „Trávník je tak měkký a hezky se po něm chodí.“ Posekanou trávou pak mulčuje maliny, ostružiny a stromky.

„Mech s trávou vytvářejí přirozenou symbiózu,“ říká. Na otázku, zda můžeme pro zahradu něco udělat i nyní v zimě, kroutí hlavou. „V zimním období v podstatě ne. Důležité ale je, když se zahrada zakládá, abychom nevybírali podle toho, která rostlina se nám líbí, ale který keř či strom mají v daných podmínkách šanci na přežití.“