Podzimní období je především obdobím výsadeb. Možná je sice i jarní výsadba, ale podzimní je vhodnější, nehledě na to, že výběr odrůd bývá mnohem širší.

Velkokvětá, vícebarevná odrůda Atlas

Velkokvětá, vícebarevná odrůda Atlas

FOTO: Jiří Antal, Právo

  • Růže vysazujeme přibližně od poloviny října do konce listopadu, než začne mrznout.
  • Správné podmínky, tedy výběr stanoviště, jsou základem úspěchu. Vyžadují hlubší, ale lehčí, propustnou půdu dobře zásobenou humusem a živinami, s mírně kyselou reakcí. Zcela nevhodné jsou těžké, sléhavé či silně kyselé půdy.

Dále půdy štěrkovité a příliš mělké. Půdu snadno upravíme podle potřeby kompostem, rašelinou, mletým vápencem apod. Vlastní stanoviště by mělo být především světlé. Příliš velký sluneční úpal však způsobuje rychlejší odkvétání a větší potřebu zálivky. Vhodné je také přiměřené proudění vzduchu, které rostliny chrání před houbovými chorobami.

Mnohokvětá Golden Marie

Mnohokvětá Golden Marie

FOTO: Jiří Antal, Právo

Anglická růže Colette

Anglická růže Colette

FOTO: Jiří Antal, Právo

Neméně důležitý je výběr odrůdy z kategorie, kterou chceme vysazovat. Členění růží je poměrně komplikované. Existuje několik systémů, ale vzhledem ke každoročnímu přibývání nových odrůd, z nichž mnohé jsou nejrůznějšími přechody mezi kategoriemi, nedochází k vytvoření definitivních závěrů. Praktičtí pěstitelé se mohou spokojit s následujícím zjednodušeným členěním:

  • záhonové mnohokvěté a velkokvěté růže (čajohybridy, remontantky, polyantky, floribundy)
  • pnoucí růže
  • sadové růže (botanické druhy, kulturní zahradnické hybridy)

Malý průzkum před nákupem

Ideální je před nákupem růží navštívit některé rozárium či růžovou školku v době plného květu růží a podívat se, jak která kvete a v jakém je zdravotním stavu. Všímáme si nejenom květů, ale také vzrůstu a olistění. Některé specializované školky umožňují v této době vybrané odrůdy hned objednat.

Helenka - velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů dorůstá výšky až 120 cm. Byla vyšlechtěna Richardem Tesařem v roce 1989.

Helenka - velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů dorůstá výšky až 120 cm. Byla vyšlechtěna Richardem Tesařem v roce 1989.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Pozor na nákupy v různých tržnicích a některých zahradních centrech! Je třeba si všímat, v jakém stavu keře či stromky jsou, jak jsou označeny atd. Označení červená, bílá apod. je nedostatečné a svědčí o amatérském přístupu.

Prostokořenné sazenice, i když jsou v dobrém stavu, před výsadbou namočíme na den až dva do vody. Dobře pro prodej jsou připravené rostliny máčené ve vosku, který je chrání před vysycháním.

Mnohokvětá růže Kimono

Mnohokvětá růže Kimono

FOTO: Jiří Antal, Právo

Kvalitní sazenice mají nejméně tři výhony. U záhonových růží jsou dlouhé asi 40 cm, u pnoucích a sadových 60 cm, u minirůží 1530 cm.

Výsadba

Jámy pro výsadbu musí být tak velké, aby kořeny nebyly ohnuté nahoru. Na dno dáme kvalitní kompost, prosypeme směsí vykopané půdy a kompostu. Nakonec přišlápneme, dobře zalijeme a ještě přisypeme půdu. Výhony zakrátíme až do zdravého dřeva (asi na 25 cm) a nakopčíme. Před zimou ještě zakryjeme chvojím.

Pokryvná růže The Fairy

Pokryvná růže The Fairy

FOTO: Jiří Antal, Práv

Botanická růže Rosa hugonis ze střední Číny

Botanická růže Rosa hugonis ze střední Číny

FOTO: Jiří Antal, Právo

Růže již dříve vysazené na podzim neřežeme, jen výhony lehce zakrátíme. Řez přijde na řadu až na jaře. Koncem listopadu až začátkem prosince k rostlině přihrneme půdu a přikryjeme chvojím. Chvojí rostlinu stíní a tím zpomaluje jarní rašení. Tak růži ochráníme před pozdními mrazíky.

Množení růží

Růže se zpravidla množí očkováním na podnože. Podnož si můžeme zakoupit, nebo vypěstovat. Očkovat se zpravidla začíná na konci června a probíhá nejdéle do konce srpna. Očkování je však úkon poněkud náročnější, vyžadující určité zkušenosti. Proto je vhodnější spíše pro zkušenější zahrádkáře a zahradníky. Běžní pěstitelé se uchylují spíše k řízkování. Tuto metodu v žádném případě nezavrhujeme.

Jak která odrůda kvete, jaký má vzrůst a zdravotní stav, zjistíme nejlépe v rozáriu nebo v růžové školce.

Jak která odrůda kvete, jaký má vzrůst a zdravotní stav, zjistíme nejlépe v rozáriu nebo v růžové školce.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Nejčastěji se používají dřevité řízky. Během zimy je nařežeme. Vybíráme nepoškozené, středně silné, jednoleté výhony. Nejvhodnější je střední část. Vrcholovou, méně vyzrálou a spodní s méně očky odstřihneme. Zbývající střední část rozřežeme na části po třech očkách, nasvazkujeme a založíme např. do písčitého substrátu. Udržujeme při teplotě kolem 2 °C.

Když to jarní počasí dovolí, začneme s výsadbou řízků. Pícháme je mírně šikmo až po horní očko do substrátu jeden vedle druhého. Při množení jen několika rostlin lze použít kontejnery nebo květináče. Zalijeme a přikryjeme fólií. Během tří týdnů řízky začnou kořenit a vrcholová očka rašit. Postupně je otužujeme. Do podzimu zesílí. Tehdy je vyryjeme a rozsadíme.

Stromková růže

Stromková růže

FOTO: Jiří Antal, Právo

Možné je i množení růží bylinnými až polovyzrálými řízky. Řežou se začátkem léta, zakrátí na tři očka a zapíchnou po horní očko. Zakrývají se sklenicí. Úspěšnost bývá rozdílná podle podmínek a odrůd. Sotva zakořenělé řízky mnohdy nepřezimují. Vhodnější je květináč uložený na zimu do pařeniště nebo místnosti (do -3 °C).