Článek
Ač se to nezdá, není to vůbec jedno. Zvláště, pokud se je chystáme uskladnit na zimu do sklepa.
Sklizeň hrušek a jablek
Správný čas sklizně nastává, když jde stopka lehkým otočením oddělit od větve. Jestliže plody pevně drží, se sklizní ještě nějaký ten den počkáme.
U pozdních odrůd je dalším znakem zralosti hnědé zbarvení jader. Proto, než se pustíme do sklizně, utrhneme jich pár a podíváme se, jakou mají barvu jadýrek. Ani pak obvykle nebudeme moci otrhat všechno ovoce najednou, protože plody dozrávají postupně.
Jablka trháme mírným pootočením i se stopkou. Bez ní totiž nevydrží tak dlouho. Plody ukládáme opatrně do košíku. K uskladnění je poté přendáváme do přepravek, vždy ale jen v jedné vrstvě.
Čas zeleniny přichází v říjnu
Především pro kořenovou a košťálovou zeleninu je hlavním obdobím sklizně měsíc říjen. Každopádně ji sklízíme dříve, než přijdou první mrazíky. Namrzlá by se totiž při skladování kazila.
Ideální je, když můžeme sklízet zeleninu za sucha. Zabráníme tak vzniku plísní. Ne vždy je to ale možné. V tom případě necháme zeleninu před uskladněním dobře oschnout.
- Zeleninu musíme před uložením upravit. Kořenové zelenině opatrně ukroutíme nať a ponecháme jen malé srdíčko nejmladších listů. Hlávky zelí a kapusty zbavíme vnějších listů a ponecháme jen ty, jež jsou pevně zavinuté.
Pravidla pro skladování ovoce
Sklizené ovoce nenecháváme ležet na hromadách. Snadno by se nám totiž mohlo stát, že se zapaří a začne hnít. Uskladňujeme pouze kvalitní, nepoškozené plody. Co je nejdůležitější: jednotlivé odrůdy vždy skladujeme zvlášť. Jablka i hrušky se dávají stopkou nahoru.
- Ovoce skladujeme na suchém, ale chladném místě v čistých dřevěných přepravkách (bednách), které můžeme vysypat suchými hoblinami.
- Ovoce vždy skládáme jen v jedné vrstvě.
Nikdy neskladujeme ovoce společně se zeleninou! Ovoce totiž poměrně snadno tzv. natáhne cizí pachy. Nejhůře v tomto směru působí zelí, kapusta, květák a brambory. Společné skladování s mrkví zase zapříčiní zhořknutí jablek. Ideální je uložit ovoce a zeleninu v oddělených místnostech.
Konzumace zeleniny je pro naše zdraví jistě přínosná, při jejím výběru bychom ale měli také dbát na množství obsažených látek.
V případě, že máme k dispozici pouze jednu, dáme je alespoň do protilehlých rohů a lehce je přikryjeme. Tradiční ukládání do přepravek můžeme v takovém případě nahradit uložením do plastových sáčků po dvou až pěti kilogramech. Uzavřené sáčky přenosu pachů zabrání. Navíc ovoce tolik nezvadne. Pozor! Do sáčků musíme udělat několik dírek, aby se uvnitř nesrážela voda.
Skladování zeleniny
Specifické uložení si vyžadují také různé druhy zeleniny. Kořenovou a košťálovou zeleninu ukládáme v dobrém nepromrzajícím sklepě. Košťálovou zeleninu, např. hlávky zelí bez kořenů, naskládáme hustě vedle sebe do laťové bedny nebo na dřevěnou polici.
Pro kořenovou zeleninu, například mrkev, petržel, pastiňák, celer či kedluben, je ideální skladování ve vlhkém písku, a sice po vrstvách, jednotlivé druhy odděleně. Zelenina tak nevyschne. V písku uchováváme také křen.
Brambory uskladňujeme jenom ty zdravé, nepoškozené. Před uskladněním je necháme oschnout a očistíme od hlíny. Ukládáme je do dřevěných bedýnek, které mají mezery ve dně i na bocích nebo do hadrových pytlů. Brambory totiž potřebují, aby se k nim dostával vzduch.
- Dobře oschnout musíme nechat po vyrytí také cibuli. Poté ji svážeme do hroznů (copů), které pověsíme na vzdušné místo.
- Podobně postupujeme u česneku. Po vyrytí ho necháme na slunci oschnout a pak ho venku zavěsíme někde pod přístřešek, aby se usušil. Následně ho skladujeme zavěšený na chladném a suchém místě.
Pravidelná kontrola ovoce je nutná
Jestliže chceme, aby nám uskladněné ovoce vydrželo ve sklepě celou zimu, musíme ho pravidelně jednou týdně prohlížet. Při tom vždy vyhodíme nahnilé plody. Proti hnilobě můžeme použít osvědčené triky našich babiček: pomohou např. listy kapradí, které se rozloží na police ve sklepě. Nesmí to však být kapraďové výhonky, na nichž jsou výtrusy. Mezi kapradí a ovoce položíme ještě hedvábný papír.
Jak připravíme sklep
- Předtím, než do sklepa uložíme úrodu, je dobré ho vybílit a ještě lépe vydezinfikovat, např. vápnem.
- Teplota a vlhkost by měly být stálé. Ideální teplota je 1 až 5 °C. Nezáleží přitom, zda to bude jeden stupeň nebo pět. Důležité je, aby tato teplota byla stálá.
- Teplota ve sklepě by rozhodně neměla nikdy přesáhnout 10 °C a klesnout pod nulu. V době krutých mrazů můžeme vzduch v místnosti ohřát tím, že necháme rozsvícené světlo.
- Vlhkost ve sklepě by měla být kolem 85 %. Ve sklepích s hliněnou podlahou ji lze zvýšit poléváním, v ostatních umístěním nádoby s vodou nebo větráním za vlhkého počasí. Větrací otvory by měly být chráněné síťkou proti hmyzu. Ovoce déle vydrží jako čerstvé ve vlhčím sklepě.
Občas zkontrolujeme také zeleninu. Kdo nemá sklep, může alespoň malou část ovoce skladovat na balkoně. Stačí k tomu bedny vystlané polystyrenem. V mrazivých dnech je pak pro jistotu ještě přikryjeme dekou.